Výzkum: Češi patří mezi největší "vzdělance" střední Evropy

VÍDEŇ 9. února (ČTK) - Skvěle se umístili Češi ve srovnávací studii rakouského Institutu IBW týkající se úrovně vzdělání v zemích střední Evropy. Pražané jsou prý dokonce nejvzdělanějšími Středoevropany. Vynikající výsledky vykázaly rovněž baltské státy. Rakušané se spolu se Slováky a Slovinci umístili mezi průměrem.

Autoři studie Kurt Schmid a Helmut Hafner výpočet získali s pomocí takzvaného HR-indikátoru (od anglického Human Resources - lidské zdroje) kvantitativním srovnáváním dosaženého formálního vzdělání u občanů jednotlivých zemí. Pokud vyjde hodnota HR- indikátoru 100, znamená to, že v dané populaci mají všichni ukončenou povinnou školní docházku. Nejvyšší hodnota 300 dokonce znamená, že všichni mají ukončené univerzitní vzdělání.

Vůbec nejlépe se mezi středoevropskými zeměmi umístilo s velkým náskokem Estonsko, které dosáhlo hodnoty 201 bodů. Následovalo Česko (188 bodů), Litva (187) a Lotyšsko (186). Rakousko a Slovinsko dosáhly shodně na 183 bodů, Slovensko na 182 a Polsko na 181 bodů. Pod průměrem se z hodnocených států umístily Maďarsko, Bulharsko a Chorvatsko.

Rakouský institut srovnával podrobně také jednotlivé regiony. "Nejvzdělanějším" regionem v celé střední Evropě je Praha (208 bodů). Následují Bratislava (201) a region bulharského hlavního města Sofie (193). Vídeňané a obyvatelé Budapešti dosáhli shodného výsledku 192 bodů. V závěsu se umístily Bukurešť (190) a Brněnsko (189).

Od rozdílu sedmi indexových bodů lze podle autorů studie hovořit o "značných rozdílech" mezi zeměmi nebo regiony. Podle Schmidta je zajímavá skutečnost, že mezi jednotlivými regiony všech sledovaných zemí je rozpětí mezi nejvyšší a nejnižší zjištěnou hodnotou, tedy 51, větší než u srovnání na úrovni států, kde činí 37 bodů.

Nerovnoměrné rozložení "lidského kapitálu" v regionech jednotlivých zemí je nejzřetelnější v Chorvatsku, kde rozpětí mezi regiony s formálně nejvzdělanějším a nejméně vzdělaným obyvatelstvem činí 48 bodů. Naopak nejmenší jsou vnitrostátní rozdíly v Polsku, kde je tento rozdíl pouhých 11 bodů.

Schmid upozorňuje, že použitá metodika zvýhodňuje státy, jejichž vzdělávací systémy "produkují" velké množství maturantů a majitelů vysokoškolských diplomů. Naopak znevýhodněny jsou země, které do třetího stupně vzdělávacího systému nezahrnují například vyšší odborné školy, což platí například o Rakousku.

zdp rv