Výzkum: Češi patří mezi největší "vzdělance" střední Evropy ****************************************************************************************** * Výzkum: Češi patří mezi největší "vzdělance" střední Evropy ****************************************************************************************** VÍDEŇ 9. února (ČTK) - Skvěle se umístili Češi ve srovnávací studii rakouského Institutu I se úrovně vzdělání v zemích střední Evropy. Pražané jsou prý dokonce nejvzdělanějšími Stře Vynikající výsledky vykázaly rovněž baltské státy. Rakušané se spolu se Slováky a Slovinci průměrem. Autoři studie Kurt Schmid a Helmut Hafner výpočet získali s pomocí takzvaného HR-indikátor Human Resources - lidské zdroje) kvantitativním srovnáváním dosaženého formálního vzdělání jednotlivých zemí. Pokud vyjde hodnota HR- indikátoru 100, znamená to, že v dané populaci ukončenou povinnou školní docházku. Nejvyšší hodnota 300 dokonce znamená, že všichni mají univerzitní vzdělání. Vůbec nejlépe se mezi středoevropskými zeměmi umístilo s velkým náskokem Estonsko, které d 201 bodů. Následovalo Česko (188 bodů), Litva (187) a Lotyšsko (186). Rakousko a Slovinsko na 183 bodů, Slovensko na 182 a Polsko na 181 bodů. Pod průměrem se z hodnocených států um Bulharsko a Chorvatsko. Rakouský institut srovnával podrobně také jednotlivé regiony. "Nejvzdělanějším" regionem v Evropě je Praha (208 bodů). Následují Bratislava (201) a region bulharského hlavního města Vídeňané a obyvatelé Budapešti dosáhli shodného výsledku 192 bodů. V závěsu se umístily Bu Brněnsko (189). Od rozdílu sedmi indexových bodů lze podle autorů studie hovořit o "značných rozdílech" me regiony. Podle Schmidta je zajímavá skutečnost, že mezi jednotlivými regiony všech sledova rozpětí mezi nejvyšší a nejnižší zjištěnou hodnotou, tedy 51, větší než u srovnání na úrov činí 37 bodů. Nerovnoměrné rozložení "lidského kapitálu" v regionech jednotlivých zemí je nejzřetelnější kde rozpětí mezi regiony s formálně nejvzdělanějším a nejméně vzdělaným obyvatelstvem činí nejmenší jsou vnitrostátní rozdíly v Polsku, kde je tento rozdíl pouhých 11 bodů. Schmid upozorňuje, že použitá metodika zvýhodňuje státy, jejichž vzdělávací systémy "produ množství maturantů a majitelů vysokoškolských diplomů. Naopak znevýhodněny jsou země, kter stupně vzdělávacího systému nezahrnují například vyšší odborné školy, což platí například zdp rv