Češi mají hodně absolventů středních škol, vysokoškoláků ale málo

PRAHA 10. února (ČTK) - Velké množství středoškolsky vzdělaných lidí pomohlo podle ředitele Střediska vzdělávací politiky Jana Kouckého regionům v České republice k dobrému umístnění ve srovnávací studii rakouského Institutu IBW. Ta hodnotila úroveň dosaženého vzdělání v zemích střední a východní Evropy. V porovnání se státy OECD je Česká republika ale spíše podprůměrná.

"Máme sice silné střední školství, ale většina zemí OECD nás předhání v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí," řekl Koucký. Mezi lidmi v produktivním věku je v České republice zhruba 13 procent vysokoškoláků, průměr zemí OECD je však dvojnásobný. V posledních letech se ale počet studentů přijímaných v Česku na vysoké školy stále zvyšuje. Minulý akademický rok na nich studovalo přes 318.800 lidí, což je téměř dvojnásobné množství v porovnání s rokem 1995/96. Vysokoškoláci se také podle statistik lépe uplatňují na trhu práce.

Na českém pracovním trhu má pouze základní vzdělání zhruba osm procent lidí. Skoro 80 procent dosáhlo středoškolského vzdělání. Necelá polovina z nich má maturitu, což je 35 procent lidí v produktivním věku. "V rámci zemí OECD jsou před námi v tomto ohledu pouze Spojené státy a Norsko. Velké množství lidí, kteří opustili školu pouze se základním vzděláním, mají naopak například Itálie, Řecko, Portugalsko a Španělsko, ale i Polsko," řekl Koucký.

Právě dosažený stupeň vzdělání si jako měřítko zvolili autoři rakouské studie. Česká republika skončila na jejich žebříčku druhá.

Země východní a jižní Evropy mají podle Kouckého až na výjimky poměrně mladé vzdělávací systémy, dobré umístnění českých regionů tak není příliš velkým překvapením. "Náš handicap v oblasti vysokého školství sdílí tyto země také, a to včetně Rakouska, kde bylo dlouho udržováno pouze jako elitní univerzitní sektor. Srovnání s těmito státy by vždycky dopadlo dobře," soudí Koucký.

Ve srovnání rakouského institutu se mezi zeměmi střední a východní Evropy umístilo nejlépe Estonsko. Následovalo Česko, Litva a Lotyšsko. V pobaltských zemích bývalého Sovětského svazu dříve ovšem stačilo pouze deset let školní docházky k získání maturity a rovněž takzvaná vyšší učební zařízení mají jinou podobu než ve střední Evropě. Pod průměrem se z hodnocených států umístily například Maďarsko, Bulharsko a Chorvatsko.

David Grossmann kš