Znalost jazyků v EU se zlepšuje, ale pomalu

BRUSEL 21. února (zpravodaj ČTK) - Alespoň jedním cizím jazykem mluví v Evropské unii 56 procent obyvatel, což je o šest procent více než v roce 2001. Celých 83 procent si uvědomuje, že znalost cizích řečí je užitečná, ve srovnání se 72 procenty před pěti lety. Tento dobrý trend ovšem zdaleka nestačí k dosažení mety, aby každý občan EU znal kromě své mateřštiny nejméně dva další jazyky - tím se zatím může chlubit 28 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Eurobarometr, jehož výsledky byly dnes zveřejněny v Bruselu.

Česká republika se pohybuje ve spodní části tabulky, pokud jde o znalost angličtiny (24 procent), na chvostu je ve francouzštině (tři procenta), ale boduje v němčině (28 procent) a v ruštině (21 procent). Statisticky občané ČR znají 0,67 cizího jazyka (bez slovenštiny) a Slovenska 0,72 jazyka (bez češtiny). Tabulce dominují Lucemburčané se znalostí 2,44 cizího jazyka, následované Nizozemskem s 1,59 cizího jazyka a Dánskem 1,54 cizího jazyka.

Z průzkumu vyplývá, že hovoří-li řada obyvatel EU jedním nebo více cizími jazyky, mnozí další neumí ani jeden - v této situaci je 44 procent lidí. Nejhůře se v cizině domluví Irové (žádný jazyk kromě mateřštiny neovládá 66 procent), Britové (62 procent), Italové (59 procent), Maďaři a Portugalci (58 procent). Evropané se učí stále více anglicky - 38 procent z těch, pro něž to není rodný jazyk, se prý domluví. Francouzsky si popovídá 14 procent, stejně jako německy; španělštinu jako cizí jazyk umí použít šest procent, ruštinu rovněž.

Polyglotů ovládajících dvě nebo více cizích řečí je v EU tedy zatím jako šafránu. Průzkum ukazuje, že to jsou vesměs mladí, vzdělaní lidé nebo studenti, kteří se často narodili v jiné zemi, než kde nyní bydlí, používají cizí jazyky z pracovních nebo studijních důvodů a mají motivaci se učit.

Právě tato motivace většině chybí - pouze 18 procent uvedlo, že se během posledních dvou let učili cizí jazyk; 21 procent to má v nadcházejícím roce v úmyslu. Aktivními studenty jazyků je proto asi jen pětina obyvatel EU. Ostatní nemají čas (34 procent), chybí jim podněty (30 procent) nebo nemají peníze (22 procent).

Naprostá většina si přitom teoreticky uvědomuje, že znalost cizích řečí je výhodná a užitečná. Po absolvování školní docházky se však obvykle už neučí - 65 procent uvedlo, že znalostí nabyli ve škole a pak nepokračovali.

Pro své ratolesti si obvykle přejí kvalitní výuku jazyků; 39 procent si dokonce myslí, že by se s ní mělo začít v raném věku, tedy do šesti let. Ve všech zemích s výjimkou Británie, Irska a Lucemburska považují lidé za nejdůležitější výuku angličtiny. V Česku by dalo děti na angličtinu 89 procent, na francouzštinu devět, na němčinu 66 procent, na španělštinu čtyři procenta a na ruštinu devět procent. Na Slovensku má výuka angličtiny podporu 87 procent, němčiny 75 procent, francouzštiny sedmi procent a ruštiny šesti procent.

Za dobrý způsob zdokonalování jazykových znalostí považuje desetina Evropanů sledování filmů v původním znění, s titulky nebo bez - ve Švédsku a Dánsku tuto formu podporuje 94 procent lidí. Většina (56 procent) však dává přednost dabingu, což platí zejména v Maďarsku (84 procent) a v ČR (78 procent).

Karel Barták mka hej