Znalost jazyků v EU se zlepšuje, ale pomalu












            ******************************************************************************************

            * Znalost jazyků v EU se zlepšuje, ale pomalu
            ******************************************************************************************
            BRUSEL 21. února (zpravodaj ČTK) - Alespoň jedním cizím jazykem mluví v Evropské unii 56 p

            což je o šest procent více než v roce 2001. Celých 83 procent si uvědomuje, že znalost ciz
            užitečná, ve srovnání se 72 procenty před pěti lety. Tento dobrý trend ovšem zdaleka nesta
            mety, aby každý občan EU znal kromě své mateřštiny nejméně dva další jazyky - tím se zatím

            procent lidí. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Eurobarometr, jehož výsledky byly dne
            Bruselu.
            Česká republika se pohybuje ve spodní části tabulky, pokud jde o znalost angličtiny (24 pr

            chvostu je ve francouzštině (tři procenta), ale boduje v němčině (28 procent) a v ruštině 
            Statisticky občané ČR znají 0,67 cizího jazyka (bez slovenštiny) a Slovenska 0,72 jazyka (

            Tabulce dominují Lucemburčané se znalostí 2,44 cizího jazyka, následované Nizozemskem s 1,
            a Dánskem 1,54 cizího jazyka.
            Z průzkumu vyplývá, že hovoří-li řada obyvatel EU jedním nebo více cizími jazyky, mnozí da

            jeden - v této situaci je 44 procent lidí. Nejhůře se v cizině domluví Irové (žádný jazyk 
            neovládá 66 procent), Britové (62 procent), Italové (59 procent), Maďaři a Portugalci (58 
            Evropané se učí stále více anglicky - 38 procent z těch, pro něž to není rodný jazyk, se p

            Francouzsky si popovídá 14 procent, stejně jako německy; španělštinu jako cizí jazyk umí p
            procent, ruštinu rovněž.
            Polyglotů ovládajících dvě nebo více cizích řečí je v EU tedy zatím jako šafránu. Průzkum 

            jsou vesměs mladí, vzdělaní lidé nebo studenti, kteří se často narodili v jiné zemi, než k
            používají cizí jazyky z pracovních nebo studijních důvodů a mají motivaci se učit.
            Právě tato motivace většině chybí - pouze 18 procent uvedlo, že se během posledních dvou l

            jazyk; 21 procent to má v nadcházejícím roce v úmyslu. Aktivními studenty jazyků je proto 
            obyvatel EU. Ostatní nemají čas (34 procent), chybí jim podněty (30 procent) nebo nemají p
            procent).

            Naprostá většina si přitom teoreticky uvědomuje, že znalost cizích řečí je výhodná a užite
            absolvování školní docházky se však obvykle už neučí - 65 procent uvedlo, že znalostí naby
            nepokračovali.

            Pro své ratolesti si obvykle přejí kvalitní výuku jazyků; 39 procent si dokonce myslí, že 
            začít v raném věku, tedy do šesti let. Ve všech zemích s výjimkou Británie, Irska a Lucemb
            lidé za nejdůležitější výuku angličtiny. V Česku by dalo děti na angličtinu 89 procent, na

            devět, na němčinu 66 procent, na španělštinu čtyři procenta a na ruštinu devět procent. Na
            výuka angličtiny podporu 87 procent, němčiny 75 procent, francouzštiny sedmi procent a ruš
            procent.

            Za dobrý způsob zdokonalování jazykových znalostí považuje desetina Evropanů sledování fil
            znění, s titulky nebo bez - ve Švédsku a Dánsku tuto formu podporuje 94 procent lidí. Větš
            však dává přednost dabingu, což platí zejména v Maďarsku (84 procent) a v ČR (78 procent).

            Karel Barták mka hej