Z Berlína až do Moskvy

Loni jsem absolvovala dva zahraniční studijní pobyty: šestiměsíční stáž na Svobodné univerzitě v Berlíně díky programu Erasmus a v rámci meziuniverzitní dohody tři a půl měsíční pobyt na Moskevské státní univerzitě. Na studium v Německu připadá 320 euro měsíčně. Informace o možnostech ubytování mi zaslala berlínská kancelář Erasmus čtyři měsíce před začátkem semestru a po zaplacení zálohy mi rezervovala pokoj na koleji v Berlíně. Ceny se pohybovaly od 130 do 220 euro.

Na začátku pobytu jsem zaplatila 37 euro za sociální poplatky, 60 euro za studijní materiály, 46 euro za studentskou tramvajenku. Měsíčně jsem pak celkem utratila asi 400 euro. Abych ušetřila, jezdila jsem na kole.

Z výuky jsem si odnášela smíšené pocity. Studenti mají k dispozici úžasné knihovny a databáze. Výuka by měla studenty podněcovat k aktivitě, ale není tomu tak. V jednom nás ale němečtí studenti určitě předčí -v intenzitě čtení textů.

Nevypočitatelná Moskva

V Rusku není na rozdíl od Německa nastaven systém, ve kterém se lze lehce zorientovat, zato vás čeká mnohem vřelejší přijetí, někdy ale zase naopak nesrovnatelně nepříjemnější. Ze statutu meziuniverzitní dohody mi vyplýval nárok na bezplatné ubytování na studentské koleji a na stipendium, které je poskytováno řadovému ruskému studentovi. Loni činilo 430 rublů na měsíc (asi 365 Kč).

Zatímco stipendia Erasmus nelze kombinovat s řadou dalších grantů, toto omezení při meziuniverzitních dohodách neplatí. Studenti si symbolický příspěvek doplňují například z cestovního grantu Hlávkovy nadace nebo z Fondu mobility Univerzity Karlovy, neboť Moskva dělá čest nejdražšímu městu Evropy.

Za semestr (3, 5 měsíce) jsem utratila v přepočtu asi 20 000 Kč. Ušetřit můžete stravováním v univerzitní menze, nakupováním na trhu, díky tzv. sociální kartě zaplatíte za jízdu metrem pouze 160 rublů měsíčně Závisle na sběru materiálu pro diplomní práci jsem v Moskvě trávila mnoho času v knihovnách. V Německu si můžete i bez statutu zahraničního studenta vyřídit vstup do knihoven, někdy i na přednášky, což v ruském prostředí nelze.

Bez oficiálního průkazu studenta ruské vysoké školy nemáte přístup nikam, do řady knihoven se navíc dostanete jen na dodatečnou písemnou žádost vašeho místního garanta..

Nejdůležitější, co potřebujete v Rusku, je dostatek energie. Ale pokud vás tato země zajímá a chcete ji poznat, neexistuje nic lepšího než se zařadit do „místního systému“ a postupně odhalovat příjemnější stránky.

TABULKA

KAM MÍŘILI ČEŠI

(údaje za akademický rok 2003/4, řazeno dle pořadí)

Německo     931

Francie     510

Británie    317

Španělsko   286

Finsko      241

Nizozemsko  203

Rakousko    211

Portugalsko 189

Itálie      180

Švédsko     163

Belgie      134

Dánsko      103

Řecko       78

Irsko       43

Celkem     3589

Zdroj: EK

O autorovi: Helena Zajícová (Autorka je studentka UK Praha.)