EU zaostává podle odborníka OECD ve vzdělání a kvalifikaci ****************************************************************************************** * EU zaostává podle odborníka OECD ve vzdělání a kvalifikaci ****************************************************************************************** Brusel 13. března (zpravodaj ČTK) - Evropa prohrává v souboji se světem o vzdělání, které rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti a pokroku. Bude-li tento trend pokračovat, ujed kontinentu" nenávratně vlak v nových oblastech špičkových technologií a metod, a to nejen Spojených států, ale také Číny, Japonska, Indie, ba Koreje. Alarmující zprávu Andrease Sch šéfa odboru vzdělání v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zveřejnila nevládní organizace Lisbon Council, která se zasazuje o realizaci závěrů lisabonského summ 2000. "Doba, kdy Evropa konkurovala hlavně zemím, jež nabízely málo kvalifikovanou práci a nízké minula. Země jako Čína či Indie začínají dnes dodávat vysoce kvalifikované síly - lacino a Tento vývoj hluboce ovlivňuje pravidla hry," píše Schleicher a upozorňuje, že Evropa nemůž nijak vyloučit ani ovlivnit, musí jim čelit. "Výzva je jasná, ale jasná je i odpověď. Země investují do vzdělání, na tom ekonomicky i sociálně vydělávají. Za každé euro vynaložené d vysokých kvalifikací dostávají daňoví poplatníci zpět násobky ve formě hospodářského růstu Autor poukazuje na značné rozdíly mezi evropskými zeměmi; za naprosto špičkový příklad ozn vzdělávací systém, naopak systémy největších evropských ekonomik, německé a francouzské, h neefektivní a elitářské. Chválí i další severské země a poukazuje na pokrok těch, které kd zejména Španělska a Irska. Podle tabulky odrážející čísla z roku 2003 byla ze všech zemí OECD Česká republika na třet v počtu lidí s dokončeným vysokoškolským vzděláním, které mělo asi 11 procent lidí. Hůře n Rakousko a Lucembursko, Turecko přibližně stejně. Žebříček vede Norsko (38 procent) násled státy a Jižní Koreou - tedy zemí, která byla v 60. letech zcela vzadu. Autor je zvláště přísný na pokračující evropskou vzdělávací tradici. Pozastavuje se nad tí školských systémů je na hony vzdálen potřebám reálného života. "Evropa nadále koncipuje šk rukodělnou výrobu, kde lidé pracují odtrženi od reality a budují svou praxi na jakési lido V evropském školství nadále převládá centralizované nařizování, co učitelé mají dělat; to metody směrem k aktivnímu hledání kvality." Na tomto pochmurném pozadí Schleicher doporučuje, aby se přestavěl systém vzdělávacích ins musí být rozmanité, životaschopné a vysoce kvalitní. Zejména doporučuje, aby byly řízeny p manažerské metodiky jako prosperující podniky a aby odrážely širší společenské zájmy než j spojují akademickou obec. Zejména naléhá na investice do vysokoškolského vzdělání, které m co nejširšímu počtu mladých lidí, musí být kvalitnější a méně elitářské. Jeho financování veřejných a soukromých fondů, zahrnujícím poplatky samotných studentů, kteří si tak musí p výhody, jež získají jako kvalifikovaní pracovníci. Karel Barták pek lcm