Jakými univerzitami ohromí svět Evropa?












            ******************************************************************************************

            * Jakými univerzitami ohromí svět Evropa?
            ******************************************************************************************
            Rád bych dodal několik poznámek k článku v zahraniční rubrice Peking chce svět ohromit tak

            (HN 2. března).
            Čína stahuje své vědce z vyspělých zemí již delší dobu. Jistě je kvalita univerzit dobrý p
            nástroj, ale - a o to jde Číně asi především - nezbytným podhoubím pokroku v technologiích

            Pro nás je však důležitější jiná iniciativa, stěží motivovaná snahou ohromit svět: předsed
            José Manuel Barroso při lednové návštěvě delftské Technologické univerzity oznámil že hodl
            založení Evropského technologického institutu (EIT). Ten se má vyrovnat slavným americkým 

            ( Massachusetts Institute of Technology) nebo CalTech ( California Institute of Technology
            Kdo by zůstával v Evropě

            Barrosovi jde nejen o centrum, které by přitahovalo světové vědecké špičky, ale i o propoj
            obce a firem.
            Evropa má co dohánět. Ze dvaceti světových špičkových univerzit je sedmnáct ve Spojených s

            Japonsku a pouze dvě v Evropě. Co horšího - 60 procent evropských studentů inženýrství a f
            doktoráty v Americe a hodlá tam i zůstat.
            Pro svůj projekt, který by měl mít rozpočet dvě miliardy eur na tři roky, už Barroso získa

            výrobce pneumatik Pirreli. Co je však překvapení, podporu přislíbil také americký miliardá
            To, že předseda Barroso považuje za vhodné vybudovat tuto instituci »na zelené louce«, a n
            některé z existujících univerzit, vyvolalo pochopitelně odpor jejich představitelů, třeba 

            Oxfordské univerzity lorda Pattena. Jsou však závažnější překážky.
            Nejen tržní platy
            Americké unvierzity, včetně těch, které dává za vzor Barroso, jsou budovány na tržním prin

            vědec dostane plat odpovídající jeho kvalitě a přitahuje ambiciózní studenty. Ti jsou pak 
            půjčku na školné úměrné úrovni univerzity, neboť vědí, že její jméno jim zase dovolí žádat
            nadstandardní plat.

            V Evropě se však princip tržního platu uplatňuje jen u nákupu fotbalistů a hokejistů. A i 
            vyřešily, dynamická univerzita může žít jen v liberálním prostředí, jehož zavedení předsed
            nevyšlo. Evropa například vyhání »principem předběžné opatrnosti« celý sektor moderní biot

            Spojených států. Ne nadarmo sám Barroso uvádí jako hlavní hrozbu unijní byrokracii.
            Aspoň neztratit stopu...
            Ochranářská atmosféra, zahuštěná sítí regulací, může i tomuto chvályhodnému záměru přivodi

            tzv. Lisabonské agendě - tedy že po čase bude v tichosti odpískán.
            Známe to ostatně ze starého vtipu o RVHP: namísto »dohnat a předehnat Ameriku« přijde fáze
            nakonec závěrečné »neztratit stopu«.

            Jaroslav Drobník, Autor je emeritním profesorem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy