Správný čas pro zákoník teprve přijde ****************************************************************************************** * Správný čas pro zákoník teprve přijde ****************************************************************************************** Vděčným tématem současnosti jsou spekulace nad osudem nového trestního zákoníku. Pozornost soustřeďuje zpravidla na jedno jeho sporné ustanovení. Opomíjí se však, že nový zákoník tr jiných chyb. Jde o návrh nedokonalý, neprovázaný s procesním právem, nekoncepční, nesmysln obsahující řadu kontroverzních ustanovení. Nový trestní zákon je třeba projednávat současně se zcela novým trestním řádem, nikoliv od se tomu děje. Je tomu tak pro úzkou souvislost mezi trestním právem hmotným a trestním prá o které se učí již studenti. Oddělené projednávání trestního zákoníku od trestního řádu má zakódovanou nutnost pozdějších opakovaných novelizací, aby oba kodexy byly souladné. Jen n že v sousedních zemích se srovnatelnými poměry (Polsko, Slovensko) tento samozřejmý požada a oba kodexy přijali současně. Rekodifikace trestního práva by měla být úplná, abychom nemuseli ve velmi krátké době znov zásadní normu. Součástí zákoníku by vzhledem k mezinárodním doporučením měla být také nově trestní odpovědnost právnických osob. Pokud může být nějaký institut upraven v jednom před nesprávné a nerozumné upravovat jej odděleně v jiných předpisech sloužících témuž účelu. Nový trestní zákoník zavádí dosud neznámý institut tzv. zabezpečovací detence, u něhož chy právní úprava, tj. zákon o výkonu zabezpečovací detence, ačkoliv se má jednat o zásah do ž který podle okolností může trvat doživotně a může být uložen i mladistvému. Návrh nového zákoníku přináší kontroverzní ustanovení o usmrcení na žádost, které je předm rozepří již proto, že umožňuje uložení žádného trestu, přičemž nikde není vymezen klíčový „nevyléčitelná somatická nemoc“, podmiňující aplikaci tohoto ustanovení. Předkládá se řeše společnost není připravena, a navíc v nevhodné formě. Obdobně problematické je snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 let na 14 let, které vě veřejnosti odmítla. Laická veřejnost jej sice přivítala, ale nepřeje si, aby došlo ke sníž sexuální hranice, což je ovšem logický důsledek snížení hranice trestní odpovědnosti. Na jiných místech nový zákoník doslova hýří kazuistickými skutkovými podstatami, které s s nebezpečí, že se nepodaří odbornou fantazií zpracovatelů postihnout všechny myslitelné pří další jednání, na něž norma nedopadá, se bude muset přijmout nová úprava. A nedostatků je Nepovažuji za žádnou hanbu odložit přijetí tak zásadní normy ovlivňující běžný život každé Samotný argument, že se nový trestní zákoník připravuje již deset let, a proto musí být př cenu, považuji jen za zbytečně laciné prestižní gesto. Osobně si vážím úsilí ministra Pavla Němce o prosazení nové právní normy a vytýkané nedost úpravy jistě nelze spojovat s jeho osobou. Vezměme například v jiné souvislosti jistě úctu naprosto nesourodých návrhů, které byly předneseny (a mnohé bohužel přijaty) ve druhém čte které prostě nelze do návrhu zapracovat. Podle mého názoru by bylo rozumné oddálit přijetí nového trestního zákoníku, předlohu revi dopracovat, odstranit legislativní vady, doplnit návrh o chybějící trestní odpovědnost prá chybějící navazující zákony k nové právní úpravě. Zejména pak urychlit práce na přijetí no řádu, předložit obě normy současně a koordinovat jejich projednávání tak, aby byly věcně s v účinnost současně. Na aktuální ochraně společenských vztahů se nic nezmění. Přijetí nové zákoníku v navrhované podobě by přineslo více škody než užitku. Jiří Jelínek (Autor je docent trestního práva a kriminologie na Právnické fakultě UK v Pra katedry trestního práva na Právnické fakultě UP v Olomouci)