Bělorusko nabízí francouzským studentům možnost studovat

Minsk/Brusel 31. března (ČTK) - Bělorusko dnes nabídlo francouzským studentům, o nichž se domnívá, že jim v souvislosti s účastí v nynějších protestních akcích hrozí vyloučení z vysokoškolského studia, možnost studovat v Bělorusku. Nabídku přednesl představitel ministerstva školství země, která má podle zahraničních agentur nechvalnou tradici ve vylučování příliš odbojných studentů ze škol.

Evropská unie zároveň vyzvala Bělorusko, aby propustilo svoje studenty vězněné kvůli účasti na demonstracích. NATO se rozhodlo zvýšit diplomatický tlak na Bělorusko v zájmu prosazování demokratických reforem v této zemi.

"Bělorusko není Francie a naše situace není vůbec srovnatelná s Francií, jejíž vláda již oznámila, že studenty protestující proti zavedení smlouvy prvního zaměstnání (CPE) vyloučí ze škol," řekl podle agentury AFP náměstek ministra školství Aljaksandr Žuk.

Francouzská vláda ale žádným takovým postihem studentům, kteří se bouří proti zavedení dvouleté zkušební doby, během níž bude možné zaměstnance bez udání důvodu propustit, nepohrozila. "Pokud budou francouzští studenti vyloučeni ze škol, jsme připraveni přijmout je u nás, protože několik našich univerzit má partnerské vztahy s evropskými univerzitami, hlavně francouzskými," řekl Žuk.

V Bělorusku jsou nyní ve vězení stovky demonstrantů, mezi nimi hodně studentů, kteří se minulý týden zapojili do protestních demonstrací proti opětnému zvolení Alexandra Lukašenka prezidentem. Nesouhlasí s tím, že si Lukašenko již předem změnou ústavy zajistil možnost ucházet se po třetí o prezidentský mandát, a odmítají i výsledek prezidentských voleb, který považují za zfalšovaný. Mnozí účastníci demonstrací včetně studentů již byli odsouzeni k několikadenním trestům odnětí svobody. Studenti se navíc obávají, že budou pod různými záminkami vyloučeni ze studia.

"Žádný student nebyl a nebude ze školy vyhozen," řekl dnes Žuk a dodal, že vyloučeni byli jedině ti, kdo měli absenci na výuce. Právě tento motiv však běloruské úřady často používají jako důvod k vyloučení příliš politizovaných studentů.

Běloruským studentům pronásledovaným režimem Alexandra Lukašenka nabídly pomoc některé země, mimo jiné Polsko a Česko. Česká vláda slíbila disidentským skupinám v Bělorusku 20 milionů korun, které budou určeny na stipendia a stáže, na šíření informací ze zahraničí i na zdravotní péči pro perzekvované občany. Varšava nabídla zřízení stipendijního programu, který bude moci využít 300 studentů. Začít studovat v Polsku by mohli podle ve čtvrtek podepsané dohody už od října.

Evropská unie vyzvala Bělorusko, aby propustilo demonstranty. Podle rakouské ministryně zahraničí Ursuly Plassnikové unie protestuje proti způsobu, jímž běloruské úřady zacházejí s pěti stovkami vězněných, kteří se provinili jen tím, že svobodně vyjádřili svůj názor. "Běloruský režim udělal další krok zpět od hodnot a vlády práva, které jsou základen evropské společnosti," řekla Plassniková, jejíž země nyní předsedá EU. Zdůraznila, že ministři zahraničí EU 10. dubna zváží "restriktivní opatření" vůči těm, kdo jsou odpovědní za zfalšování voleb.

Severoatlantická aliance upozornila Minsk, že porušil závazky ze svého členství v programu Partnerství pro mír (PPM), jehož cílem je prohlubování spolupráce mezi NATO a bývalými komunistickými státy. "NATO v rámci širší diplomatické reakce začalo pečlivě zkoumat své vztahy s Běloruskem s cílem určit nejlepší způsob, jakým by aliance mohla přispět k podpoře a posílení demokracie a právního státu v této zemi. NATO podpoří povzbuzování reforem. Nebude přitom jednat s těmi, kteří se podíleli na represi běloruského obyvatelstva," uvedla aliance v prohlášení.

Běloruská média dávají velký prostor zpravodajství o demonstracích ve Francii a spolu s úřady označují situaci v této zemi za "naprostý chaos". Připojil se k nim i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle něhož byly policejní zásahy proti demonstrantům v Bělorusku minulý týden jen mírné a "nebylo to nic ve srovnání s násilnostmi posledních dnů ve Francii".

pek ko šeb