Na školy se chystá sto tisíc studentů

Praha - Měsíc červen není jen ve znamení zkoušek z dospělosti, tedy maturit, ale na většině vysokých škol i přijímacích zkoušek. Jak se na přijímací zkoušky připravit? Je nutné mít větší znalosti než ze středních škol?

O oboru, na který se zájemce hlásí, je dobré vědět co možná nejvíc. Většina škol a fakult má navíc na svých internetových stránkách vzory testů k přijímacím zkouškám. "Koupila jsem si testy na fakultě, kde bylo asi pět set otázek. Určitě to moc pomůže," popisuje svou zkušenost pětadvacetiletá Zuzana Rejchová, která studuje druhým rokem Fakultu humanitních studií v Praze. Podle ní nemají z přijímacími zkouškami problémy ti, kdo se hlásí na stejný obor, jaký studují na střední škole. "Těm tak většinou stačí znalosti odtud. Těžkou přípravu zažije ten, kdo se po obchodní akademii hlásí třeba na nějaký humanitní obor," tvrdí studentka.

Délka přípravy na přijímací zkoušky je jiná u každého zájemce. "Jde jen o to chtít se dostat. Myslím, že když někdo opravdu chce studovat na určité škole, udělá prostě maximum, aby přijímačky zvládl," tvrdí Zuzana Rejchová. Ani podle profesorů vysokých škol a fakult není dobré zkoušky podcenit. "U oborů, jako je například učitelství 1. stupně na základních školách, jsou součástí přijímacích zkoušek i talentové zkoušky. Příprava na ně vyžaduje víc času," uvedla studijní proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Radka Wildová.

Většina studentů bude v letošním přijímacím řízení na této fakultě absolvovat písemný test studijních předpokladů. "Ten bude zahrnovat využití poznatků a zkušeností především ze středoškolského studia s důrazem na uplatnění samostatnosti, tvořivosti a kritického myšlení," dodala Wildová. Další etapou přijímaček jsou ústní zkoušky. "I na ty se studenti mohou připravovat již v době studia na střední škole," vysvětlila proděkanka.

Vysoká škola = dobře placené zaměstnání

Většina vysokých škol se musí potýkat se stále se zvedajícím počtem zájemců o studium. A co zvedá zájem lidí dál studovat?

V průzkumu, který si nedávno nechal vypracovat Ústav pro informace ve vzdělávání, je nejčastějším důvodem přesvědčení lidí, že vysokoškolský diplom jim zaručí dobře placenou práci.

"Kromě dobrých peněz motivuje potenciální studenty také přesvědčení, že studium na vysoké škole jim přinese i dobrou profesionální kariéru v oboru," vysvětlil mluvčí Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavel Žďárský.

Doprovodnými znaky těchto dvou důvodů jsou například motivace k získání vysokoškolského titulu nebo dobré postavení ve společnosti.

Jako další důvod pro vstup na vysokou školu uvedlo téměř čtyřicet procent dotazovaných rozvoj vzdělanosti a schopností, stejně jako možnost žít studentským životem.

"Neradostné je zjištění, že pouze necelá čtvrtina posluchačů vstupuje na vysokou školu z důvodu prohloubení zájmu o konkrétní obor," dodal mluvčí ústavu pro vzdělávání.

Stále častěji na vysokých školách také studují starší lidé. Není výjimkou, že zde studují i čtyřicetiletí studenti.

"Nejvíc je zatím čerstvých maturantů, ale stoupá i počet studentů nad čtyřicet let," potvrdil Ondřej Gabriel z ministerstva školství. Důvod je prostý: "Požadavky na kvalifikaci ze strany zaměstnavatelů stále rostou."

Přibývá vysokých škol i fakult

Stejně jako se zvedá počet vysokoškoláků, přibývá i vysokých škol. V období let 1998-2000 bylo 23 veřejných vysokých škol, v roce 2000/2001 jejich počet narostl na 31. V tomto roce už existuje 64 veřejných a soukromých vysokých škol a 120 fakult. Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání je nejvíc studentů, kteří jdou ze střední rovnou na vysokou školu na lékařských a zdravotnických fakultách.

"Na pedagogických a právnických oborech má velká část studentů mezi školami prodlevu," upřesnil Žďárský.

Podle něj je zájemců o studium na právnické fakultě tolik, že musí zkoušky opakovat, než uspějí.