Na školy se chystá sto tisíc studentů ****************************************************************************************** * Na školy se chystá sto tisíc studentů ****************************************************************************************** Praha - Měsíc červen není jen ve znamení zkoušek z dospělosti, tedy maturit, ale na většin i přijímacích zkoušek. Jak se na přijímací zkoušky připravit? Je nutné mít větší znalosti škol? O oboru, na který se zájemce hlásí, je dobré vědět co možná nejvíc. Většina škol a fakult svých internetových stránkách vzory testů k přijímacím zkouškám. "Koupila jsem si testy na bylo asi pět set otázek. Určitě to moc pomůže," popisuje svou zkušenost pětadvacetiletá Zu která studuje druhým rokem Fakultu humanitních studií v Praze. Podle ní nemají z přijímací problémy ti, kdo se hlásí na stejný obor, jaký studují na střední škole. "Těm tak většinou odtud. Těžkou přípravu zažije ten, kdo se po obchodní akademii hlásí třeba na nějaký human studentka. Délka přípravy na přijímací zkoušky je jiná u každého zájemce. "Jde jen o to chtít se dost že když někdo opravdu chce studovat na určité škole, udělá prostě maximum, aby přijímačky Zuzana Rejchová. Ani podle profesorů vysokých škol a fakult není dobré zkoušky podcenit. " je například učitelství 1. stupně na základních školách, jsou součástí přijímacích zkoušek zkoušky. Příprava na ně vyžaduje víc času," uvedla studijní proděkanka Pedagogické fakulty Karlovy v Praze Radka Wildová. Většina studentů bude v letošním přijímacím řízení na této fakultě absolvovat písemný test předpokladů. "Ten bude zahrnovat využití poznatků a zkušeností především ze středoškolskéh důrazem na uplatnění samostatnosti, tvořivosti a kritického myšlení," dodala Wildová. Dalš přijímaček jsou ústní zkoušky. "I na ty se studenti mohou připravovat již v době studia na vysvětlila proděkanka. Vysoká škola = dobře placené zaměstnání Většina vysokých škol se musí potýkat se stále se zvedajícím počtem zájemců o studium. A c lidí dál studovat? V průzkumu, který si nedávno nechal vypracovat Ústav pro informace ve vzdělávání, je nejča přesvědčení lidí, že vysokoškolský diplom jim zaručí dobře placenou práci. "Kromě dobrých peněz motivuje potenciální studenty také přesvědčení, že studium na vysoké i dobrou profesionální kariéru v oboru," vysvětlil mluvčí Ústavu pro informace ve vzdělává Doprovodnými znaky těchto dvou důvodů jsou například motivace k získání vysokoškolského ti postavení ve společnosti. Jako další důvod pro vstup na vysokou školu uvedlo téměř čtyřicet procent dotazovaných roz schopností, stejně jako možnost žít studentským životem. "Neradostné je zjištění, že pouze necelá čtvrtina posluchačů vstupuje na vysokou školu z d zájmu o konkrétní obor," dodal mluvčí ústavu pro vzdělávání. Stále častěji na vysokých školách také studují starší lidé. Není výjimkou, že zde studují studenti. "Nejvíc je zatím čerstvých maturantů, ale stoupá i počet studentů nad čtyřicet let," potvr Gabriel z ministerstva školství. Důvod je prostý: "Požadavky na kvalifikaci ze strany zamě rostou." Přibývá vysokých škol i fakult Stejně jako se zvedá počet vysokoškoláků, přibývá i vysokých škol. V období let 1998-2000 vysokých škol, v roce 2000/2001 jejich počet narostl na 31. V tomto roce už existuje 64 ve soukromých vysokých škol a 120 fakult. Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání je nejvíc jdou ze střední rovnou na vysokou školu na lékařských a zdravotnických fakultách. "Na pedagogických a právnických oborech má velká část studentů mezi školami prodlevu," upř Podle něj je zájemců o studium na právnické fakultě tolik, že musí zkoušky opakovat, než u