Češi si myslí, že šanci studovat na vysoké škole má dostatek lidí

Praha 6. dubna (ČTK) - Veřejnost se domnívá, že šanci studovat na vysoké škole má v Česku dostatek mladých lidí. Podle mezinárodních studií však ČR patří mezi země s nejmenším podílem vysokoškoláků mezi dospělými a s nejnižším podílem mladých lidí, kteří vstupují na univerzity. S vysokým školstvím jsou Češi v zásadě spokojeni, nevyžadují jeho reformu a nejsou ani proti některé formě školného. Vyplynulo to z průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd, který dnes autoři představili novinářům.

    Se stavem vysokého školství jsou podle průzkumu spokojeny zhruba dvě pětiny lidí, třetina byla opačného názoru a 40 procent dotázaných uvedlo, že je to nezajímá. Třetina lidí chce reformy v této oblasti, ale stejný počet lidí je nepovažuje za potřebné.

    O tom, že má možnost studovat dostatek lidí, je přesvědčeno 60 procent populace. Stejný počet dotázaných si také myslí, že děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů mají na dosažení nejvyššího stupně vzdělání větší šanci než ostatní. Více než polovina lidí souhlasí s výrokem, že kvalitní vzdělání je dostupné jen pro děti z bohatých rodin. Téměř polovina Čechů v průzkumu uvedla, že roli v přijímání na "vysněnou" školu hrají protekce a známosti.

    Systém vysokého školství, se kterým je většina Čechů spokojena, je i v jejich očích elitářský, spojený s výhodami založenými na vzdělání či majetku rodičů, na konexích a protekci, uvedl autor průzkumu Petr Matějů. Nezdá se mu, že by to v nich vyvolávalo nespokojenost. "Elitářství českého školství je pro nás téměř záhadou. Lidé si už uvědomují, že vzdělání je klíčem k životnímu úspěchu. Přesto stále nejsou schopni připustit, že se vzdělávací systém musí mnohem více otevřít," poznamenal Matějů s tím, že podobně prý smýšlejí například Němci či Rakušané.

    Zhruba polovina Čechů souhlasí se zavedením některé z forem školného. Přibližně čtvrtina lidí uvedla, že by možnost studovat měli dostat jen ti nejlepší, přičemž náklady spojené s jejich vzděláváním by měl hradit stát. Minimum lidí uvedlo, že by mělo být vysokoškolské vzdělání hrazeno ze státního rozpočtu všem, kteří o něj projeví zájem, a to na úkor jiných oblastí.

    Finanční spoluúčast studentů podporují hlavně lidé s nejvyšším vzděláním a příjmy. Podporuje ji 60 procent voličů ODS a Strany zelených a polovina příznivců lidovců. Voliči ČSSD jsou v názoru na školné rozděleni na dvě poloviny. Sympatizanti komunistů dávají přednost bezplatnému vzdělání. Příznivci levice podporovali především systém, kdy by školné platil absolvent až ze svého platu. "Uvědomují si, že to není bariéra přístupu k vyššímu vzdělání," podotkl sociolog.

    Tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že by poplatky vedly k větší odpovědnosti studentů a 60 procent lidí má za to, že by zavedení školného a půjček umožnilo zvýšení počtu posluchačů vysokých škol. Platba za studium by podle lidí nesnížila zájem mladých lidí o vzdělání. Více než 60 procent respondentů se ale obává, že by její zavedení ztížilo přístup ke vzdělání dětem z chudších rodin.

    Petra Měšťanová mhm