Češi si myslí, že šanci studovat na vysoké škole má dostatek lidí ****************************************************************************************** * Češi si myslí, že šanci studovat na vysoké škole má dostatek lidí ****************************************************************************************** Praha 6. dubna (ČTK) - Veřejnost se domnívá, že šanci studovat na vysoké škole má v Česku lidí. Podle mezinárodních studií však ČR patří mezi země s nejmenším podílem vysokoškoláků a s nejnižším podílem mladých lidí, kteří vstupují na univerzity. S vysokým školstvím jsou spokojeni, nevyžadují jeho reformu a nejsou ani proti některé formě školného. Vyplynulo to Sociologického ústavu Akademie věd, který dnes autoři představili novinářům.     Se stavem vysokého školství jsou podle průzkumu spokojeny zhruba dvě pětiny lidí, třet názoru a 40 procent dotázaných uvedlo, že je to nezajímá. Třetina lidí chce reformy v této stejný počet lidí je nepovažuje za potřebné.     O tom, že má možnost studovat dostatek lidí, je přesvědčeno 60 procent populace. Stejn dotázaných si také myslí, že děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů mají na dosažení nejvyšš vzdělání větší šanci než ostatní. Více než polovina lidí souhlasí s výrokem, že kvalitní v dostupné jen pro děti z bohatých rodin. Téměř polovina Čechů v průzkumu uvedla, že roli v "vysněnou" školu hrají protekce a známosti.     Systém vysokého školství, se kterým je většina Čechů spokojena, je i v jejich očích el s výhodami založenými na vzdělání či majetku rodičů, na konexích a protekci, uvedl autor p Matějů. Nezdá se mu, že by to v nich vyvolávalo nespokojenost. "Elitářství českého školstv téměř záhadou. Lidé si už uvědomují, že vzdělání je klíčem k životnímu úspěchu. Přesto stá připustit, že se vzdělávací systém musí mnohem více otevřít," poznamenal Matějů s tím, že smýšlejí například Němci či Rakušané.     Zhruba polovina Čechů souhlasí se zavedením některé z forem školného. Přibližně čtvrti že by možnost studovat měli dostat jen ti nejlepší, přičemž náklady spojené s jejich vzděl hradit stát. Minimum lidí uvedlo, že by mělo být vysokoškolské vzdělání hrazeno ze státníh kteří o něj projeví zájem, a to na úkor jiných oblastí.     Finanční spoluúčast studentů podporují hlavně lidé s nejvyšším vzděláním a příjmy. Pod procent voličů ODS a Strany zelených a polovina příznivců lidovců. Voliči ČSSD jsou v názo rozděleni na dvě poloviny. Sympatizanti komunistů dávají přednost bezplatnému vzdělání. Př podporovali především systém, kdy by školné platil absolvent až ze svého platu. "Uvědomují bariéra přístupu k vyššímu vzdělání," podotkl sociolog.     Tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že by poplatky vedly k větší odpovědnosti studentů a lidí má za to, že by zavedení školného a půjček umožnilo zvýšení počtu posluchačů vysokých za studium by podle lidí nesnížila zájem mladých lidí o vzdělání. Více než 60 procent resp obává, že by její zavedení ztížilo přístup ke vzdělání dětem z chudších rodin.     Petra Měšťanová mhm