Strany slibují výšší platy učitelům a dostupnější vzdělání

    Praha 6. dubna (ČTK) - O více penězích učitelům a lepších podmínkách pro dosažení vyššího vzdělání hovoří ve svých volebních programech strany, které by se podle průzkumů veřejného mínění dostaly nyní do parlamentu. Podle odborníků je tento vývoj reálný, pouze pokud budoucí vláda přinejmenším zachová současné množství veřejných peněz, které do školství proudí. K jeho rozvoji bude podle nich potřeba i soukromých zdrojů.

    Učitelům strany slibují další růst jejich platů. Ten by po případném vítězství ČSSD, ODS, KDU-ČSL měl stoupnout nejméně na 130 procent průměrné mzdy. Tuto částku pedagogům slibovala již stávající vláda. V současnosti se pohybuje zhruba kolem 108,5 procenta. KSČM by učitelům chtěla nabídnout i zvýhodněné a dostupné bydlení. ČSSD pro učitele připravuje příspěvek 5000 korun na další vzdělávání.

    "Pokud zůstane politická shoda na zachování současné výše rozpočtu je nárůst mezd na 130 procent průměrného platu reálný," řekl ČTK ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký. Při udržení stejných výdajů by ke zvýšení platů pedagogů mohl pomoci i demografický pokles počtu žáků. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Františka Dobšíka by naopak musel rozpočet i nadále narůstat. "Zvýšení platu pedagogů o jedno procento by navýšilo výdaje na školství zhruba o půl miliardy korun," soudí.

    KDU-ČSL a ODS by chtěli dát větší důraz na nadtarifní složku platu pedagogů. O její výši rozhodují ředitelé. Dobšík soudí, že by o její hodnotě ale kromě aktivity pedagogů mohly v praxi rozhodovat například i sympatie ředitelů k jednotlivým vyučujícím. Základem mzdy učitelů by měl podle odborového předáka zůstat tarifní plat, což je podle něj standard i v ostatních evropských zemích. "Je to jakási jistota, od které se odvíjí existenční zajištění učitelů," míní Dobšík.

    Po volbách by také mělo na vysokých školách studovat více lidí. Rozvoj především bakalářského typu studia se objevuje v programech takřka všech stran. Politici se ale liší v otázce školného. Zatímco Strana zelených, KSČM a ČSSD jsou pro bezplatné vysokoškolské vzdělání, s různými formami spoluúčasti studentů počítají programy ODS a KDU-ČSL.

    Aby byla uspokojena poptávka po studiu na vysoké škole, musely by se podle Petra Matějů z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy zvýšit výdaje na studenty na univerzitách ze současných 19 miliard korun na zhruba 30 miliard. Tyto finanční prostředky by bylo podle něj možné jen velice obtížně hradit z veřejných rozpočtů. Problém by mohl řešit růst soukromých zdrojů, uvedl. Koucký soudí, že by školné mělo spíše motivační účinek. Zrušilo by také podle něj neopodstatněnou výhodu, kterou mají studenti veřejných škol oproti posluchačům soukromých institucí. "Zavede-li se školné, nebude moci být takové výše, aby zásadním způsobem řešilo finanční problém vysokých škol, finanční efekt nebude proto významný," míní Koucký.

    Programy ČSSD, ODS, Strany zelených i KDU-ČSL zmiňují rozšíření středoškolského studia zakončeného maturitou. Počet maturantů se zvyšuje již několik let. O navýšení počtu gymnazistů budou po volbách usilovat sociální demokraté, Strana zelených i ODS. Kvalitní odborné vzdělaní chce podpořit KDU-ČSL a KSČM.

    Důraz na všeobecného vzdělání je podle Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie věd trendem ve většině evropských zemích. "Současný pracovní trh vyžaduje kvalifikovanější a flexibilnější pracovníky," soudí Straková. Zatímco z čerstvých absolventů učilišť v loňském roce neúspěšně hledalo práci 17,9 procenta, z absolventů gymnázií a vysokých škol nemohl najít zaměstnání jen každý dvacátý. Podle Kouckého není však tento trend jednoznačný. "Vyšší nezaměstnanost mladých je v zemích, kde chybí odborné vzdělávání, na druhou stranu člověk připravený například v učňovském oboru je velmi málo flexibilní, chybí mu obecné základy," řekl. Vysoké školy podle něj zatím ale neumí připravovat své absolventy pro praxi a nemohou tak nahradit systém odborného školství.

    David Grossmann jup

Strany slibují vyšší platy učitelům, liší se v otázce školného

    Praha 6. dubna (ČTK) - Strany, které by se podle průzkumů veřejného mínění dostaly do sněmovny, chtějí zvýšit platy učitelů a množství peněz, které přichází do školství. Liší se v názoru na školné na vysokých školách a ve školkách.

    ODS

    - výdaje na školství až šest procent HDP, více peněz ze soukromých zdrojů

    - posílení nadtarifní složky platu učitelů

    - školka bezplatná pro rodiny s nízkými příjmy

    - zrušení spodního limitu pro počet žáků v základních školách, podpora malých vesnických škol

    - rozšíření nabídky středního vzdělání zakončeného maturitou

    - školné na vysokých školách, platit by ho studenti měli až po absolvování, podle výše svého příjmu

    ČSSD

    - více než 130 procent průměrného platu pro učitele (35.000 korun), každoroční příspěvek 5000 korun na jejich další vzdělávání

    - bezplatná předškolní výchova, povinné a bezplatné mateřské školy pro děti se sociálním či zdravotním znevýhodněním

    - snižování počtu dětí ve třídách, co největší počet základních škol, jejich případné rušení kompenzovat dopravní dostupností

    - zvýšení nabídky studijních míst ve studijních oborech zakončených maturitou, dvakrát více gymnazistů

    - o 25 procent více vysokoškoláků, bezplatné vysoké školy

    KSČM

    - zřizování dostupného bydlení pro učitele

    - bezplatné vzdělání na všech stupních státních a veřejných škol

    - více peněz na sociální stipendia, levné ubytování pro studenty

    - osnovy stanovené ministerstvem pro všechny typy škol

    Strana zelených

    - zvýšení platů učitelů a finančních prostředků určených na školství

    - zachování a rozšíření sítě základních škol na venkově

    - domácí vzdělání rovnocenné vzdělání institucionálnímu

    - zrušení přijímacích zkoušek na střední školy, skládat by je měli jen žáci s horším prospěchem

    - zvýšení počtu studentů na gymnáziích

    - vznik nových vysokých škol a studijní oborů (důraz na bakalářské programy), veřejné vysoké školy by měly zůstat bezplatné

    -vytváření možností pro celoživotní vzdělání

    KDU-ČSL

    - průměrný plat učitelů 130 procent průměrného výdělku, v budoucnu by měli pedagogové skládat talentové zkoušky a povinně absolvovat postgraduální studium a atestace

     - školné ve školkách a na vysokých školách, bezplatné základní a střední vzdělání

    - integrace zdravotně znevýhodněných žáků

    - maturita až pro 75 procent populačního ročníku, podpora výuky řemesel, daňové zvýhodnění podniků, které nabídnou praktickou výuku učňů

    - zvýšení kapacity církevních škol

    - na vyšších odborných a vysokých školách až 50 procent populačního ročníku; rozšíření bakalářských programů;

    - daňové zvýhodnění dalšího vzdělávání zaměstnanců i zaměstnavatelů

    grd jup