Strany slibují výšší platy učitelům a dostupnější vzdělání ****************************************************************************************** * Strany slibují výšší platy učitelům a dostupnější vzdělání ******************************************************************************************     Praha 6. dubna (ČTK) - O více penězích učitelům a lepších podmínkách pro dosažení vyšš hovoří ve svých volebních programech strany, které by se podle průzkumů veřejného mínění d parlamentu. Podle odborníků je tento vývoj reálný, pouze pokud budoucí vláda přinejmenším množství veřejných peněz, které do školství proudí. K jeho rozvoji bude podle nich potřeba zdrojů.     Učitelům strany slibují další růst jejich platů. Ten by po případném vítězství ČSSD, O měl stoupnout nejméně na 130 procent průměrné mzdy. Tuto částku pedagogům slibovala již st V současnosti se pohybuje zhruba kolem 108,5 procenta. KSČM by učitelům chtěla nabídnout i dostupné bydlení. ČSSD pro učitele připravuje příspěvek 5000 korun na další vzdělávání.     "Pokud zůstane politická shoda na zachování současné výše rozpočtu je nárůst mezd na 1 průměrného platu reálný," řekl ČTK ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký. Při u stejných výdajů by ke zvýšení platů pedagogů mohl pomoci i demografický pokles počtu žáků. Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Františka Dobšíka by naopak musel narůstat. "Zvýšení platu pedagogů o jedno procento by navýšilo výdaje na školství zhruba o korun," soudí.     KDU-ČSL a ODS by chtěli dát větší důraz na nadtarifní složku platu pedagogů. O její vý ředitelé. Dobšík soudí, že by o její hodnotě ale kromě aktivity pedagogů mohly v praxi roz i sympatie ředitelů k jednotlivým vyučujícím. Základem mzdy učitelů by měl podle odborovéh tarifní plat, což je podle něj standard i v ostatních evropských zemích. "Je to jakási jis odvíjí existenční zajištění učitelů," míní Dobšík.     Po volbách by také mělo na vysokých školách studovat více lidí. Rozvoj především bakal studia se objevuje v programech takřka všech stran. Politici se ale liší v otázce školného zelených, KSČM a ČSSD jsou pro bezplatné vysokoškolské vzdělání, s různými formami spoluúč počítají programy ODS a KDU-ČSL.     Aby byla uspokojena poptávka po studiu na vysoké škole, musely by se podle Petra Matěj sociální a ekonomické analýzy zvýšit výdaje na studenty na univerzitách ze současných 19 m zhruba 30 miliard. Tyto finanční prostředky by bylo podle něj možné jen velice obtížně hra rozpočtů. Problém by mohl řešit růst soukromých zdrojů, uvedl. Koucký soudí, že by školné motivační účinek. Zrušilo by také podle něj neopodstatněnou výhodu, kterou mají studenti v oproti posluchačům soukromých institucí. "Zavede-li se školné, nebude moci být takové výše způsobem řešilo finanční problém vysokých škol, finanční efekt nebude proto významný," mín     Programy ČSSD, ODS, Strany zelených i KDU-ČSL zmiňují rozšíření středoškolského studia maturitou. Počet maturantů se zvyšuje již několik let. O navýšení počtu gymnazistů budou p usilovat sociální demokraté, Strana zelených i ODS. Kvalitní odborné vzdělaní chce podpoři     Důraz na všeobecného vzdělání je podle Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie většině evropských zemích. "Současný pracovní trh vyžaduje kvalifikovanější a flexibilnějš soudí Straková. Zatímco z čerstvých absolventů učilišť v loňském roce neúspěšně hledalo pr procenta, z absolventů gymnázií a vysokých škol nemohl najít zaměstnání jen každý dvacátý. není však tento trend jednoznačný. "Vyšší nezaměstnanost mladých je v zemích, kde chybí od na druhou stranu člověk připravený například v učňovském oboru je velmi málo flexibilní, c základy," řekl. Vysoké školy podle něj zatím ale neumí připravovat své absolventy pro prax nahradit systém odborného školství.     David Grossmann jup Strany slibují vyšší platy učitelům, liší se v otázce školného     Praha 6. dubna (ČTK) - Strany, které by se podle průzkumů veřejného mínění dostaly do zvýšit platy učitelů a množství peněz, které přichází do školství. Liší se v názoru na ško školách a ve školkách.          ODS     - výdaje na školství až šest procent HDP, více peněz ze soukromých zdrojů     - posílení nadtarifní složky platu učitelů     - školka bezplatná pro rodiny s nízkými příjmy     - zrušení spodního limitu pro počet žáků v základních školách, podpora malých vesnický     - rozšíření nabídky středního vzdělání zakončeného maturitou     - školné na vysokých školách, platit by ho studenti měli až po absolvování, podle výše          ČSSD     - více než 130 procent průměrného platu pro učitele (35.000 korun), každoroční příspěv jejich další vzdělávání     - bezplatná předškolní výchova, povinné a bezplatné mateřské školy pro děti se sociáln znevýhodněním     - snižování počtu dětí ve třídách, co největší počet základních škol, jejich případné kompenzovat dopravní dostupností     - zvýšení nabídky studijních míst ve studijních oborech zakončených maturitou, dvakrát     - o 25 procent více vysokoškoláků, bezplatné vysoké školy          KSČM     - zřizování dostupného bydlení pro učitele     - bezplatné vzdělání na všech stupních státních a veřejných škol     - více peněz na sociální stipendia, levné ubytování pro studenty     - osnovy stanovené ministerstvem pro všechny typy škol          Strana zelených     - zvýšení platů učitelů a finančních prostředků určených na školství     - zachování a rozšíření sítě základních škol na venkově     - domácí vzdělání rovnocenné vzdělání institucionálnímu     - zrušení přijímacích zkoušek na střední školy, skládat by je měli jen žáci s horším p     - zvýšení počtu studentů na gymnáziích     - vznik nových vysokých škol a studijní oborů (důraz na bakalářské programy), veřejné měly zůstat bezplatné     -vytváření možností pro celoživotní vzdělání          KDU-ČSL     - průměrný plat učitelů 130 procent průměrného výdělku, v budoucnu by měli pedagogové zkoušky a povinně absolvovat postgraduální studium a atestace      - školné ve školkách a na vysokých školách, bezplatné základní a střední vzdělání     - integrace zdravotně znevýhodněných žáků     - maturita až pro 75 procent populačního ročníku, podpora výuky řemesel, daňové zvýhod které nabídnou praktickou výuku učňů     - zvýšení kapacity církevních škol     - na vyšších odborných a vysokých školách až 50 procent populačního ročníku; rozšíření programů;     - daňové zvýhodnění dalšího vzdělávání zaměstnanců i zaměstnavatelů          grd jup