Vzdělávaní o holokaustu naráží i na politické překážky

Praha 25. dubna (ČTK) - Vzdělávání o holokaustu naráží v řadě zemí na nedostatek způsobilosti na straně učitelů, nedostatek výukových materiálů a na politické překážky. Novinářům to dnes řekl Gunnar Mandt z řídícího výboru pro vzdělávání Rady Evropy. Zástupci zhruba 30 zemí Rady Evropy a zemí Evropské kulturní konvence dnes pokračovali v diskuzi o vzdělávání mladé generace o problémech holokaustu v Praze.

"Politickou překážkou je například to, že výuka o genocidě není někde součástí učebních osnov. Jednotliví učitelé a školy ji pak musí zapracovat do výuky samy," řekl Mandt. Problém je podle něj i na straně pedagogů, kteří nemají dostatek znalostí a povědomí o tom, jak o holokaustu učit. Rada Evropy proto pořádá semináře jak pro učitele, tak i pro lektory, kteří pedagogy připravují. Na mnoha místech je podle něj problém i s výukovými materiály. "Připravujeme a poskytujeme některé materiály, nicméně je třeba aby si to vzaly za své jednotlivé státy," uvedl Mandt.

Podle Václava Havla, který dnes na semináři promluvil, nestačí jen holokaust připomínat je nutné ho neustále promýšlet promýšlet. "Společnost ztrácí vnější mravní řád, kterému všichni rozumějí. Za této situace jsou tyto holokausty, jak Arménů, Židů či souostroví GULAG, tyto veliké katastrofy, zrůdným, ale svým způsobem srozumitelným produktem moderní dvojsmyslné civilizace," řekl. Odpovědnost za genocidy je pak podle něj společným problémem všech lidí a ne jen některých národů.

Nebezpečnější než sympatizanti neonacistických hnutí jsou podle Havla spíše projevy netolerance a skrytého fašismu. "Pozná se podle toho, že například odděluje lepší koncentrační tábory od horších, že naznačuje, že některé koncentrační tábory ani tak moc koncentrační nebyly. Pozná se podle rezervovaného vztahu k menšinám nebo vztahu k jinak sexuálně orientovaným," řekl Havel.

"Je důležité přemýšlet o různých souvislostech holokaustu. Nejdůležitější je určitá reflexe. Jen takové připomínání a upomínání může obzvláště mladé lidi trochu nudit," řekl Havel. Pedagogové by podle něj měly být především morální autority, aby dokázali žákům zprostředkovat otázky holokaustu i jejich přesah.

Ministryně školství Petra Buzková řekla, že školy v České republice jsou autonomní a je nemožné jim diktovat, jak mají o genocidách učit. Vzdělávání o holokaustu, ale ministerstvo podle ní podporuje. Financuje například vzdělávací semináře Jak učit o holokaustu, které od roku 2001 absolvovalo zhruba 1700 učitelů. Podpořilo také několik publikací a učebních materiálů, které se zabývají problém genocidy Židů a Romů v období Druhé světové války. Zohlednění výchovy k toleranci s důrazem na význam holocaustu v dějinách 20. století, je i jedním z požadavků při schvalování učebnic novodobých dějin.

David Grossmann mal