Co čekat od přijímacích zkoušek

ROZDÍLY MEZI OBORY

Co čeká uchazeče při červnových přijímačkách? Pokud se hlásí na jeden obor, pak se požadovaná oblast znalostí zřejmě lišit nebude. Některé VŠ dokonce přijímací zkoušky úplně zrušily.

EKONOMKY

Přijímačky se zde obvykle neodpouštějí, výjimkou jsou FIM na hradecké UHK, (10 % nejlepších u národní srovnávací zkoušky z matematiky je nemusí již skládat) a PEF brněnské MZLU (bez přijímaček přijme ty, kdo byli úspěšní u Národních srovnávacích zkoušek Scia z cizího jazyka a matematiky). Právě to jsou předměty, jejichž znalosti písemně prověřuje většina ekonomek.

Zkouška z cizího jazyka (obvykle lze vybrat z angličtiny a němčiny) je většinou ve formě testu, někde je ale důkladnější - FES na pardubické UPa se zjišťuje také úroveň u čtení a porozumění textu, či doplňování vhodných výrazů do článku. Na FMV pražské VŠE se prověřují znalosti dvou cizích jazyků. Asi tři fakulty (ESF MU, OPF na SLU a FP VUT, Brno) nepožadují matematické znalosti, ale mají připravený test studijních předpokladů. EKF ostravské VSB má navíc ještě jeden test - ze společenskoekonomického přehledu.

MEDICÍNY

Ti, kteří se chtějí stát lékaři, by měli studovat zejména biologii, chemii a fyziku -z nich se testy skládají. Někde vyžadují i základy latiny - 1. LF UK a LF HK. Druhá zmíněná fakulta navíc prověřuje i vědomosti ze somatologie, ale na rozdíl od jiných se na ni lze dostat i bez přijímaček - stačí mít průměr známek do 1,10, Druhá lékařská fakulta UK zase přidala test zjišťující všeobecné předpoklady ke studiu. Stejně jako na 3. LF UK je zde systém dvoukolový a po písemných testech následuje ústní pohovor. Ten prověřuje motivaci ke studiu, všeobecný rozhled a schopnost argumentace a interpretace odborného textu

ELEKTROTECHNIKA A IT

Pro přijetí na tyto obory, jejichž uchazeči nacházejí dobré uplatnění v praxi, jsou nejdůležitější znalosti matematiky. Požadují je všechny fakulty, zatímco však u elektrotechniky jsou důležité i vědomosti z fyziky, při přijímačkách na obory informatiky se požadují znalosti - IT. Na Fakultě elektrotechnické ZČU se přijímačky skládají dokonce ze všech tří předmětů, počítají se však jen nejlepší dva výsledky, u hradecké FIM UHK je zase kromě matematiky nutná i angličtina. Podstatnější výjimkou je FI brněnské MU -uchazeči skládají jen test všeobecných studijních předpokladů.

Poměrně slušné šance jsou i na přijetí bez přijímaček, zatímco u zmíněné fakulty MU jsou podmínkou prominutí výsledky u národních srovnávacích zkoušek z matematiky či studijních předpokladů, jinde je to dobrý prospěch, ať už na vysvědčení, nebo u maturity.

TECHNIKY

Matematika a fyzika - to jsou předměty, z nichž se skládají přijímačky na fakulty strojní a stavební. Právě sem jsou šance na přijetí poměrně vysoké - řada škol totiž přijímací zkoušky odpouští (FS na pražské ČVUT) nebo přijímají na základě vysvědčení nebo maturitních výsledků z těchto dvou přírodovědných oblastí. Na FaST a FS ostravské VŠB-TUO se přijímačky dělají jen z matematiky.

Ještě větší šance jsou na obory chemické - pražská VŠCHT například přijímačky zrušila, na ostatních fakultách se často píše test z chemie nebo i z matematiky.

PŘÍRODOVĚDA

Přírodovědecké fakulty nabízejí uchazečům velké množství různých oborů a každý z nich vypisuje své vlastní podmínky pro přijetí. Maturanty tak obvykle čeká písemný test buď z jednoho, nebo dvou předmětů - většinou je to matematika, biologie, chemie, fyzika či zeměpis, výjimečně i například dějepis.

Na dvou fakultách (brněnská PřF MU a ostravská PřF) se mladí lidé ve většině případech setkají i s testy studijních předpokladů, Masarykova univerzita k nim u některých oborů přidává i test z odborných znalostí. Řada fakult přijímačky za určitých podmínek odpouští -šanci mají hlavně ti, kteří měli dobrý průměr známek na vysvědčení nebo byli úspěšní na olympiádách z přírodovědných předmětů.

FILOZOFICKÉ FAKULTY

Obory filozofických fakult patří mezi zájemci k těm nejžádanějším, proto se na většinu nelze dostat bez přijímaček příliš často se ani nepřihlíží k prospěchu ze střední školy a podmínky pro přijetí se zde značně liší podle jednotlivých oborů. Přijímačky jsou často dvoukolové, v prvním kole se obvykle píše test z odborných znalostí - například všeobecného přehledu, dějepisu, filozofie, kultury, sociologie a také jazykových znalostí. Důležitou roli hraje i ústní pohovor, který zkoumá nejen motivaci ke studiu, ale i další vědomosti a přečtenou literaturu.

Na brněnské Masarykově univerzitě se píše buď jen test všeobecných studijních předpokladů, někde i vědomostní test.

PRÁVO

Přestože jsou právnické fakulty v Česku čtyři, zájem o ně je tak enormní, že přijímačky patří k těm nejtěžším. V minulosti se několikrát vedly poměrně bouřlivé diskuse o rovnosti šancí jednotlivých uchazečů.

Některé fakulty proto zareagovaly tak, že přijímačky probíhají během jednoho dne (na pražské UK a olomoucké UP) a někde měli dokonce všichni stejný test, jinde se zase přijímací test skládá pouze z předpokladů ke studiu (brněnská MU). Ostatní fakulty však nadále prověřují vědomosti z historie, všeobecného rozhledu, kultury, filozofie, sociologie, politických reálií, ale i práva. I na ostatních fakultách však prověřují obecné předpoklady, jako jsou logický úsudek, analýza textu nebo verbální dovednosti. V Olomouci čeká uchazeče i druhý test z cizího jazyka. Přijímací řízení je jednokolové a nikde je nepromíjejí.

PEDAGOGICKÉ OBORY

Na fakulty probíhají jedno nebo dvoukolové přijímačky z předmětů, na které se uchazeči hlásí, většinou z jednoho nebo ze dvou, někdy i ze tří. Na některých oborech (například hudební výchova) probíhají rovněž talentové zkoušky. Na Masarykově univerzitě v Brně čeká studenty již tradičně test studijních předpokladů. Během ústního pohovoru se pak prověřuje zájem o obor a všeobecný přehled.

ZEMĚDĚLKY

Přijímací řízení bývá jednokolové, píše se většinou test z biologie, podle konkrétního oboru pak spolu s fyzikou, matematikou nebo chemií. Zájem o tyto fakulty neustále klesá, i kvůli problémům s uplatněním, jsou proto na některé obory přijímáni studenti i bez přijímaček.