Šéf ústavu nemusí být špičkovým vědcem ****************************************************************************************** * Šéf ústavu nemusí být špičkovým vědcem ****************************************************************************************** "Sedm až osm hodin denně mi zabere ústav, na vědu zbývají tak čtyři,“ popisuje svůj pracov Mikrobiologického ústavu AV ČR Blanka Říhová. * LN Řídíte ústav Akademie věd, přednášíte, vedete diplomové práce, jste členkou nejrůzněj komisí a vědeckých rad, a ještě děláte vlastní vědeckou práci. Kolik času denně trávíte v Dvanáct. Do ústavu chodím kolem osmé, půl osmé a odcházím odsud tak, abych byla doma na zp televize. Po večerech ještě dělám takové pasivní věci na počítači jako psaní posudků nebo jednodušších přenášek. Ty vymýšlecí věci musím udělat po ránu. * LN Co vám z toho všeho zabírá nejvíc času? Posledních sedm let je to jednoznačně řízení ústavu. Máme 450 zaměstnanců a kolem 200 stud historických důvodů zodpovídá ředitel Mikrobiologického ústavu za všech asi třicet budov v vedoucího hospodářské správy, ale všechny ty papíry musím přečíst a podepsat. Je to většin až osm hodin denně mi zabere ústav, na vědu zbývají tak čtyři. * LN To už je ale čistá manažerská práce. Není vám líto, že kvůli ní nemáte třeba tolik ča výzkum? Mě ta práce baví, ráda organizuji, ale myslím si, že pravidlo akademie věd, že ředitel úst i špičkový vědec, je zbytečně náročné. Na dobrou vědu potřebujete dvacet pět hodin denně. odpovědnost za víc věcí najednou, dostáváte se často do schizoidních situací. Z laboratoře volají a chtějí nějaké stanovisko nebo radu, jak mají postupovat, a do toho mám rozhodovat záležitostech... * LN Zároveň také přednášíte na přírodovědecké a lékařské fakultě. Proč, když sama říkáte, ústavu máte víc než dost? Ty důvody jsou dva a oba jsou sobecké. Když přednášíte, tak se zároveň ten obor učíte. Imu natolik široký obor, že bych spoustu věcí nečetla, protože bych si řekla, že potřebuji čís Ale to si nemůžu dovolit, když přednáším studentům a pak je z toho zkouším. Když se chystá tak si prostuduji, co nového se za rok v oboru změnilo, abych studentům řekla opravdu nové v úvahu, že bych přednášela rok co rok to samé. A druhá věc je, že na fakultě nacházím kon studenty. * LN Určitě musíte také jezdit na zahraniční sympozia. Kolik jich během roku absolvujete? To je hodně různé, liší se to rok od roku. V průměru tak šest ročně. Sympozia jsou důležit nejčerstvější informace. * Pokračování na straně II Dokončení ze strany I Než totiž někdo napíše o své práci článek, ten projde recenzním řízením a objeví se v časo informace minimálně dva roky staré. * LN Podle jakých kritérií jste si vybírala spolupracovníky? V laboratoři mám naprosto úžasný tým. Věkový průměr, když do toho nepočítám sebe, je třice mladé vědce jsem si vybrala a vychovala. Kromě jednoho u mě všichni dělali diplomky. Máme se, jezdíme k sobě třeba rožnit na chalupy. Když ke mně přijde někdo nový, říkám mu svou z se dá dobře dělat jenom tehdy, když je týmová. Všichni jsou součástí toho týmu, moje výsle výsledky a naopak. * LN Není to ale trošku nespravedlivé? Kdo je pak autorem vědeckých objevů? Je těžké říct: odtud potud je to moje práce, dál někoho dalšího. Když někdo na něco přijde není proto, že ho osvítí nebeské světlo a něco ho napadne. Často je to tak, že spolu disku pokusu a během té diskuse se přijde na něco nového. Ale kdybyste měl definovat, jestli to nebo toho studenta, tak bych byla v rozpacích. To je proto, že jeden řekl A a druhý B. Je * LN Svou vědeckou kariéru jste začala budovat před více než čtyřiceti lety. Jak byste sro mladých vědců tehdy a dnes? Liší se v něčem? Rozdíl je obrovský. Když jsem začínala, neměla jsem moc možností ovlivnit, kolik dostanu n finančním prostředků, protože peníze byly jenom státní a rozdělovaly se centrálně. Pokud d někdo mladý s tím, že ví, co a jak chce dělat, může napsat grantové projekty a z nejrůzněj zahraničních grantových fondů na to získat prostředky. * LN Takhle tedy funguje financování vědy? Pokud budu mluvit za ústavy akademie věd, tak v nich získávají vědci peníze na svou práci z grantů. Ústav platí budovy, energie, základní platy svým zaměstnancům, ale na výzkum ned Všechno další od nákupu chemikálií po drahé přístroje si ale musíte sehnat z grantů. * LN Nejsou v takovém případě znevýhodněni mladí začínající vědci, kteří ještě nemají tako grantové komise přesvědčili o svých projektech? Existují i různé doktorandské granty a samozřejmě se u těchto lidí bere ohled na to, že ve nemohou mít nějak velké množství publikací. Hodnotí se proto novost myšlenky. Občas se, pr kouká na to, u koho z vědcůseniorů ten adept na grant působí, protože on je zárukou, že pr prostředky, udělá dobře. * LN Je tedy asi více než důležité dostat se do týmu, který vede erudovaný vědec... To je zřejmě to nejdůležitější. Pokud se například v rámci diplomové práce dostane student laboratoře, která dělá na zajímavém projektu a má dost finančních prostředků, tak mu to sa pomůže. Třeba diplomanti, kteří pracují v mé laboratoři, teď nedávno byli v zahraničí prez výsledky. * LN Podle čeho si ale například student vysoké školy, který má zájem o vědu, může vybrat chtěl působit? Například studenti Univerzity Karlovy mají takzvanou Karolínku, v níž mají napsané seznamy jejich vedoucích. * LN Jak velký je zájem studentů o vědeckou kariéru? Docela velký, můžu si vybírat a odmítat. * LN Když se vrátíme k řízení ústavu, jak funguje váš tým tam? Během svého působení v ústavu jsem řadu lidí vyměnila. Právníka, vedoucího technicko-hospo sekretářku. A musím říct, že to bylo vždycky k lepšímu. * LN I tady byl hlavním kritériem týmový duch? Zcela určitě. Lidem kolem sebe musím bezmezně důvěřovat. Nemůžu přečíst všechno, co během není v lidských silách. Samozřejmě si to prolítnu, ale nemám už čas si to podrobně prostud Musím mít proto naprostou jistotu, že mi můj spolupracovník dá k podpisu jen věci, za kter stojí. A v případě, že tuto jistotu ztratím, tak ten člověk končí. Stalo se mi to u minulé čtvrtek jsem zjistila, že mi dal podepsat něco, co nebylo právně v pořádku, a v pondělí mi Nemůžu spolupracovat v této pozici s někým, na koho se nemůžu bezpečně spolehnout. Z titul ručím za tolik věcí... *** Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. * ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR * 1964 promovala na přírodovědecké fakultě UK * v roce 1966 získala titul RNDr. na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PřF UK) * od roku 1992 je mimořádnou docentkou, později řádnou profesorkou na University of Utah, USA * v roce 2000 získala významné ocenění - Medaili Lékařské fakulty Chiang Mai University v * v roce 2002 byla oceněna Českou společností alergologie a klinické imunologie za přínos alergologie a klinické imunologie. * držitelka ceny Invence, kterou dostala za svůj podíl na vývoji léku, jenž by mohl přinés nádorových onemocnění Z očí do očí Blanka Říhová je nesmírně milá a přátelská dáma. Zároveň však dokáže být velmi náročná a n k ostatním, tak vůči sobě. Když mi vyprávěla o své návštěvě Evropského parlamentu, rozčilo vyhazováním peněz za tlumočníky. „Pokud chce někdo pracovat v Evropském parlamentu, ať už nebo poslední úředník, má ovládat základní světové jazyky. Když jsem studovala, tak za mno mé diplomky, přinesl mi deset anglických článků a řekl mi, že je mám nastudovat. A neptal umím anglicky. Já jsem tehdy neuměla skoro ani slovo, takže si dodneška pamatuji, jak jsem doma na zemi a slovo od slova to překládala.“ Jakub Vavruška, redaktor LN