Když nadání nestačí ****************************************************************************************** * Když nadání nestačí ****************************************************************************************** Role protekce na amerických a českých univerzitách Břečťanem porostlé cihlové budovy jsou symbolem tradičních univerzit na východním pobřeží států. Osm elitních soukromých vysokých škol, mezi něž patří například Harvard, Princeton proto nazývá „Břečťanová liga“, anglicky Ivy League. Zároveň ale na mnoha místech USA bují podobným názvem, takzvaný jedovatý břečťan (poison ivy), způsobující při dotyku velmi nepř V týdeníku Economist použili nedávno jméno této rostliny jako ironický titulek úvodníku, k praktiky používané v Břečťanové lize při přijímání nových studentů. Economist shrnuje závě došel novinář z Wall Street Journal Daniel Golden, jenž za sérii investigativních článků o prestižních amerických univerzitách dostal v roce 2004 Pulitzerovu cenu. Na základě těchto také letos vydal knihu s názvem The price of admission (Cena za přijetí). Přes vysoké školné, které se pohybuje mezi 20 a 30 tisíci dolarů ročně, je na univerzity B velký nával (Yale například přijímá jen 9 % přihlášených studentů). A není divu - diplom z podobné školy otevírá dveře k nabídkám na skvěle placená místa. Jak si univerzity vybírají množství přihlášených? V Americe vysoké školy neorganizují přijímací zkoušky. Řídí se výsledky uchazečů ve standa studijních předpokladů SAT. Toto kritérium, samo o sobě velmi férové, není ovšem na elitní jediné. Daniel Golden zjistil, že na školách Břečťanové ligy zůstává až 60 % míst vyhrazen s nějakou další „výhodou“. Tou může být třeba skutečnost, že na téže univerzitě studovali rodiče. Jak George Bush, tak John Kerry byli podprůměrní studenti, kteří by se byli těžko kdyby školu nenavštěvovaly už generace jejich předků. Dobře jsou na tom také uchazeči, jejichž rodiče na dané škole přednášejí. Takovému student odpouští školné, ale v mnoha případech se mu toleruje trochu horší výsledek v testu SAT. A výčet výhod nekončí. Otevřené dveře mají zároveň ti, kdo mohou studovat na sportovní stipe si přitom obvykle vybaví chudého, často černošského sportovce, jenž vyniká v atletice, bas americkém fotbalu. Břečťanová liga ale dává sportovní stipendia také dobře situovaným stud se okrajovým sportům pro bohaté, třeba šermu či jezdectví. Asijci a chudí běloši Nejkřiklavější příklady nespravedlnosti Golden nalézá tam, kde vstupují do hry velké finan jejichž stálém přísunu jsou soukromé univerzity závislé. Elitní školy si neformálně zjišťu situaci přihlášených studentů. Pokud uchazeč z dobře situované rodiny jen těsně v testu SA podmínky přijetí, nebývá přímo odmítnut, ale je zařazen na čekací listinu. Často mu pak šk přijetí v dalším kole a tiše předpokládá, že vděční rodiče složí sponzorský dar. Příspěvky ve statisících dolarů. Takto se na prestižní Duke University dostala i Maud Bunnová z rodi producentů kávy. Její matka, která se hned stala členkou fundraisingového výboru univerzit že nyní vrací škole zpět to, čeho se dostalo dceři. Neškodí také být celebritou. Předseda přijímacího výboru na téže univerzitě osobně zašel d Spilberga, aby nabídl možnost studovat režisérově nevlastní dceři. A Lauren Bushová, topmo současného prezidenta, byla přijata na Princeton, i když přihlášku poslala měsíc po termín Je-li nějaká skupina při přijímání na elitní univerzity mírně, ale systematicky zvýhodňová na úkor jiné demografické skupiny. Studie Daniela Goldena ukazují, že nejvíce znevýhodněni a chudí běloši. Překvapivě více než představitelé jiných minorit, kterým mnohdy pomáhá sys rasové diskriminace. Průzkumy ukazují, že Američané asijského původu musí v průměru v test než ostatní, aby měli stejnou šanci na přijetí. Na elitní univerzity se tedy v USA nepřijímá jen podle intelektuálních kvalit uchazečů, v má celý systém ke spravedlnosti daleko. Harvardský profesor Gary Orfield upozorňuje, že vě univerzit ve skutečnosti provádí pozitivní diskriminaci bohatých a privilegovaných - nikol znevýhodněných menšin, jak to žádá tzv. Affirmative Action prosazená v 60. a 70. letech mi Zatím není jasné, zda to Goldenova kniha pomůže změnit. Kdy budou jednotné testy V Česku je situace poněkud jiná: rozhodujícím faktorem pro přijetí na vysokou školu jsou t přijímací zkoušky. Podle široce zakořeněné představy při nich hraje velkou roli korupce. Je pravdou, že cesta na vysokou školu pomocí úplatku nebyla dříve neobvyklá a ještě před p na Právnické fakultě Karlovy univerzity skandál s prozrazenými přijímacími testy. Přesto z pozorovatelů, kteří nejsou na výsledku přímo zainteresováni, naznačuje, že v současnosti p přijímací zkoušky až na výjimky bez korupce. Problémem ale zůstává kvalita přijímacích testů. Věrny tradici, zkouší mnohé univerzity uc encyklopedických znalostí, místo aby zkoumaly jejich studijní předpoklady. Školy také post vazbu, protože si dlouhodobě nezjišťují, zda sítem přijímaček prošli ti správní uchazeči. jako by členové přijímacích komisí měli jen nejasnou představu o tom, jaké studenty chtějí Navíc se při jedněch přijímačkách běžně používá několik sad testů, které z principu nemoho stejně náročné. Zvlášť na fakultách s velkým převisem poptávky může hrát tato malá loterie studenti, kteří náhodně dostali o něco jednodušší test, získávají značnou výhodu. I v Česku existují snahy nahradit přijímací zkoušky jednotným testem, který by se snažil o předpoklady uchazečů. Má tomu pomoci i plánované zavedení státních maturit v roce 2008. V ale není jasné, zda se termín podaří splnit. Nevíme také, jestli budou státní maturity sku studijní schopnosti, nebo zda zůstanou u „osvědčeného“ testování encyklopedických znalostí Další variantou, inspirovanou americkou praxí, je projekt Národních srovnávacích zkoušek, před deseti lety Společnost Scio. Tyto testy, které se konají několikrát ročně na více než Česku a v několika slovenských městech, jsou za poplatek přístupny komukoli. Zájemce může obecných studijních předpokladů (analogie amerického SAT), ale také testem z matematiky, c základů společenských věd. Přes počáteční nedůvěru ze strany vysokých škol dnes celá řada výsledky těchto zkoušek jako pomocné kritérium při rozhodování. Od příštího roku na Národn zkoušky plně přejde devět fakult (například Národohospodářská fakulta VŠE, fakulta sociáln či tři fakulty Ostravské univerzity), což představuje 20-30 tisíc uchazečů. Je tedy možné, že v budoucnu hromadně přejdeme od přijímacích zkoušek na vysoké školy ke s studijních předpokladů. Nečíhají na nás podobné svody jako ve Spojených státech? Nebudou s hledat cesty, jak výsledky testů alespoň trochu obejít? Podle studie Petra Matějů a Jany Strakové z roku 2003 si Česko - ve srovnání s ostatními z nevede příliš dobře v poskytování rovného přístupu k vyššímu vzdělání. Zvýhodněni jsou stu rodinným zázemím, roli hraje ekonomická situace a další faktory, které se studijními předp nesouvisejí. K „rozřazování“ podle těchto kritérií u nás ovšem dochází mnohem dříve, než m začít uvažovat o studiu vysoké školy; už při přijímání na gymnázia, zejména víceletá. Stat že studenti těchto středních škol jsou předurčeni být úspěšnými uchazeči o vysokoškolské s týká zejména absolventů malého počtu gymnázií, která lze s mírnou nadsázkou označit za eli Analogie univerzitní Břečťanové ligy u nás ale neexistuje. Byť máme několik velmi dobrých ani jedna vysoká škola, která by byla špičková v mezinárodním kontextu. Pokušení, kterému prestižní americké univerzity, se zatím příliš bát nemusíme. Bohužel. Pavel Jungwirth, Autor pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a přednáší na M