Učitel se nemůže hlásit o místo "rovnou z pastvy" ****************************************************************************************** * Učitel se nemůže hlásit o místo "rovnou z pastvy" ****************************************************************************************** Desetina vysokoškolských studentů v Česku se vzdělává na pedagogických fakultách. Ty tu al Vznikly až před šedesáti lety jako poněkud nechtěné. Usiloval o ně nicméně už Karel Havlíč Šedesát let existence oslavují letos pedagogické fakulty v České republice. Jejich pověst valná. Dnes je však navštěvuje více než desetina všech vysokoškolských studentů, a tak tvo součást vysokého školství. Nápad vzdělávat učitele obecních a měšťanských škol na vysokoškolské úrovni, se objevil už století. Tehdy se sám Karel Havlíček Borovský pozastavoval nad tím, že „zatímco lékař, dří dovoleno předepsat prášek proti bolení břicha, musí vystudovat gymnázium a univerzitu, tak má vzdělávat děti, je umožněno, aby se prakticky rovnou z pastvy přihlásil do konkurzu na S propracovanou myšlenkou vysokoškolského vzdělání učitelů vystoupil o řadu let později i univerzity Gustav Adolf Lindner. Uskutečnění záměru však naráželo na odmítavý postoj unive ostatně ani zájem státní správy. Pedagogické fakulty prosadili komunisté Po vzniku samostatného československého státu předpokládali zastánci vysokoškolského vzděl podporu prezidenta Masaryka, ale ten se za jejich požadavek nepostavil. Učitelům řekl, že záležitost „musí provést prakticky“. Tedy tak, aby starší učitelé nebyli oproti mladším, k mít vysokoškolské vzdělání, diskriminováni. Příprava učitelů obecných a měšťanských škol proto nadále probíhala ve čtyřletých středošk učitelských ústavech ukončovaných maturitou. Pouze budoucí středoškolští profesoři se trad na univerzitních fakultách. Ke změně došlo až po druhé světové válce. Dekret prezidenta Be října 1945 stanovil, že učitelé se budou vzdělávat na vysokoškolských pedagogických fakult Ty začaly fungovat při univerzitách v Praze, Brně a Olomouci od zimního semestru školního Jejich vznik však nebyl zdaleka bezproblémový a setkával se s vážným nesouhlasem jak unive některých politických stran. Pedagogické fakulty prosazovala totiž ústy svého tehdejšího ministra školství Zdeňka Nejed komunistická strana a bylo zřejmé, že chce tímto způsobem posílit své dosud slabé pozice v vysokých škol. Nedalo se pochybovat ani o tom, že komunisté se chystali dát pedagogickým fakultám do vínk Stalo se. A trvalo celá desetiletí, než se tyto školy své pověsti zbavily. Dnes se učitelství zabydlelo na vysokých školách všude na světě a nikdo nemluví o tom, že nepatřilo. V Česku působí celkem devět pedagogických fakult. Nejvíc budoucích učitelů studuje v Brně (přes 5000), druhý je v tomto směru Hradec Králové V poslední době se mluví o tom, že se zájem o učitelství zmenšuje. Ve skutečnosti je situace složitější. „Opravdu jsou kombinace, například s chemií nebo s matematikou, na které se nehlásí tolik bychom si představovali,“ říká proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze R Uspěje jen každý desátý uchazeč Na druhou stranu dostat se na kombinace s angličtinou nebo s češtinou, je podle ní skoro t probojovat se například na práva nebo na FAMU. U přijímacích zkoušek uspěje jen každý desá dvanáctý. Stejně silný zájem je ale také například o speciální pedagogiku. A na bakalářský management“ se letos hlásilo 220 zájemců. Přijato bylo jen šedesát. Pokračování na straně II Dokončení ze strany I Zhruba každý pátý se dostane i na magisterský program „předškolní pedagogika“. Na nedostat stěžovat ani „učitelství prvního stupně“ či bakalářské „vychovatelství“. I proto se fakult studijní kombinace, kde by se doplňovaly předměty žádané s těmi méně žádanými. Nevycházejí jen učitelé Tvář pedagogických fakult se začala měnit. Snaha o mezinárodní sjednocení struktury vysoko vzdělávání je nutí rozdělit studium na tříleté bakalářské a navazující dvouleté magistersk doktorské programy. V bakalářských programech jsou i takové, které nevedou přímo k výkonu učitelského povolání absolventi získají solidní oborově vědní základ (například z chemie), ale dál se mohou roz svého uvážení. Buď pokračují v navazujícím magisterském studiu, kde je těžištěm učitelská příprava, nebo jinam“ (třeba na chemické inženýrství). Mohou se ovšem také spokojit s bakalářským diplome do života mimo školství. RADKA KVAČKOVÁ, FRANTIŠEK MORKES *** Pedagogické fakulty v Česku PF MU Brno 5200 studentů PF Univerzita Hradec Králové 4420 studentů PF UK Praha 4300 studentů PF UJEP v Ústí n.L. 4000 studentů PF UP Olomouc 3700 studentů PF ZČU Plzeň 3300 studentů PF JČU v Č. Budějovicích 3200 studentů PF OU v Ostravě 3200 studentů PF TU v Liberci 2300 studentů