V ČR mají vysokoškoláci o 66 procent vyšší mzdy, než celá populace ****************************************************************************************** * Diplom z VŠ, lepší postavení i plat ****************************************************************************************** V ČR mají vysokoškoláci o 66 procent vyšší mzdy, než celá populace Vysokoškolské vzdělání přináší jeho absolventům řadu výhod. Prakticky ve všech vyspělých z vysokoškoláci v porovnání s méně vzdělanými lidmi snadněji zaměstnání a jsou méně ohroženi Jejich práce je zpravidla kvalifikovanější i zajímavější a získávají za ni vyšší odměnu. N všude stejně, ani pro každého vysokoškoláka. Z mezinárodního srovnání vyplývají veliké roz se daří vysokoškolákům v různých zemích. Záleží i na stavu ekonomiky Zaměstnatelnost vysokoškoláků je v každé zemi do značné míry ovlivněna především celkovou a pracovního trhu. Přitom míra nezaměstnanosti vysokoškoláků je v rozvinutých zemích světa míře nezaměstnanosti zhruba poloviční. Absolventi vysokých škol do 30 let jsou na tom o něco hůře, neboť vstupují nově na pracovn žádné zkušenosti ani pracovní historii a většinou jen zprostředkované kontakty. Jejich mír se proto pohybuje většinou na stejné úrovni jako celková nezaměstnanost a lépe jsou na tom u svých zaměstnavatelů pracovali již během studia. Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko Nejlépe z vyspělých zemí OECD jsou na tom absolventi vysokých škol v Polsku, na Slovensku, republice a v Maďarsku. Tedy v zemích, kde nastala obdobná situace: dynamický společenský umocněný vstupem do EU, doprovázený relativně nízkým podílem vysokoškoláků, po nichž proto roste poptávka. Naopak nejhůře jsou na tom na pracovních trzích svých zemí absolventi vysokých škol na jih Řecku, Itálii, Francii a Španělsku. Čím méně, tím lépe Pro to, jak kvalifikovanou práci vysokoškoláci vykonávají, je nepochybně podstatné, jaká p jsou vlastně na pracovním trhu k dispozici a kolik vysokoškoláků se o ně uchází. V průměru kvalifikovanou práci mají vysokoškoláci v Maďarsku, České republice, Polsku, Portugalsku, Slovensku. Je to do značné míry dáno právě tím, že jich je v těchto zemích nejméně. Proto je například u nás řada vysoce kvalifikovaných povolání, jako jsou právníci, lékaři, pedagogové nebo odborníci v oblasti výpočetní techniky, obsazena absolventy vysokých škol stejné úrovni jako v mnoha zemích, které přitom mají vysokoškoláků podstatně více. Vysokoškolačka sekretářkou? V Česku ne, v Dánsku klidně Na druhé straně v zemích s vysokým podílem vysokoškoláků nastu poměrně často na pracovní místa s nižšími kvalifikačními nároky, v Evropě to platí předevš Vysokoškolské vzdělání tam totiž přestalo být postačující podmínkou pro dobré uplatnění na možnosti výběru povolání se absolventům podstatně snížily. Vněkterých u nás tradičně středoškolských povoláních, jako jsou odborní administrativní pr zdravotní sestry, pracují například v Dánsku, Španělsku, Francii, Švédsku nebo ve Spojeném převážně absolventi vysokých nebo vyšších odborných škol. Vysokoškoláci ve starých zemích více než 20 procent pracovníků ve skupině povolání kancelářských pracovníků, sekretářek a zatímco v České republice je jich mezi nimi stále ještě minimum. Vysokoškoláků je u nás málo V České republice zůstávají počty vysokoškoláků oproti jiným rozvinutým zemích stále nízké OECD říkají, že v populaci ve věku 25-64 let mělo v roce 2004 v České republice pouze přes osob terciární vzdělání, které zahrnuje nejen tradiční univerzity a vysoké školy, ale např odborné školy a různé další nevysokoškolské instituce, avšak v průměru zemí EU to byl bezm Lépe na tom nejsme ani při srovnání zemí podle podílu vysokoškoláků ve věku 25-34 let. I v věkové skupině je na tom Česká republika mizerně. JAN KOUCKÝ A MARTIN ZELENKA, Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity