Vysoká škola již absolventům nemusí přinést jen dobrou práci

   Praha 2. října (ČTK) - Přestože se v Česku zvyšuje počet studentů vysokých škol i jejich absolventů, v budoucnu vysokoškolský diplom v kapse nebude nutně znamenat velké zvýhodnění na trhu práce proti konkurentům s nižším vzděláním. "Zkušenost z jiných zemí ukazuje, že se to změní a absolventi vysokých škol začnou mít problémy," řekl dnes novinářům ředitel Střediska vzdělávací politiky (SVP) Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Jan Koucký.

    Právě uplatnění absolventů vysokých škol v praxi mapuje zpráva, kterou dnes SVP zveřejnilo. Ukazuje, které vysoké školy s uplatněním studentů nemají potíže a které mají. "Dokládáme, že situace absolventů vysokých škol v České republice je jedna z nejlepších v celé Evropě," uvedl Koucký. Důvodem je, že podobně jako na Slovensku nebo v Maďarsku je i v české společnosti oproti západoevropským zemím stále nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.

    Horší možnosti uplatnění proto mají absolventi například ve skandinávských zemích. "Extrémní situace nastala ve Španělsku," konstatoval Koucký; tam stát vysokoškolské vzdělání silně podporoval od začátku 90. let bez ohledu na budoucí uplatnění studentů. "Dnešní absolventi velmi těžko vůbec shánějí práci," uvedl.

    Čeští absolventi však zatím takový tlak nepociťují. "Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol se pohybuje kolem pěti procent," uvedl Koucký. Ze 30.000 vysokoškoláků, kteří v minulém roce ukončili studium, jich loni v září nenašly práci 3000. Letos v dubnu počet těchto nezaměstnaných však poklesl přibližně o polovinu.

    "Nejlépe jsou na tom absolventi lékařských a pedagogických fakult," uvedl Koucký; například lékaři se podle něj po celý život obvykle nezaměstnanosti obávat nemusejí. Práci podle studie také snáze nacházejí absolventi Vysoké školy ekonomické v Praze nebo Českého vysokého učení technického.

    Opačná situace panuje zejména na zemědělských vysokých školách. "Tam si myslím, že už je strukturální problém," konstatoval Koucký; u zemědělských oborů totiž nezaměstnanost absolventů stoupá přes 11 procent. Klesající poptávka podle Kouckého dokonce některé zemědělské školy přiměla ke změně výuky. "V rámci svého studia nabízejí jiné kurzy, než aby vedly k zemědělství, a název zemědělská vysoká škola už trošku mate," prohlásil. Více než desetiprocentní nezaměstnaností absolventů také trpí pražská Akademie výtvarných umění i Vysoká škola umělecko-průmyslová či brněnská Janáčkova akademie múzických umění.

    Výsledky studie podle Kouckého mohou sloužit zejména jednotlivým školám, ministerstvu školství i uchazečům o studium. Neměli by při úvahách o oboru, na který se přihlásí, vycházet pouze z rodinné tradice či přemýšlet, která škola je nejlehčí. "Měli by také uvažovat o tom, jaká je jejich zaměstnatelnost poté, co školu ukončí," dodal.

    Jiří Janda kš