V Německu se začíná platit školné, výsledky zatím chybějí

Berlín 18. října (zpravodaj ČTK) - V Německu, které se dlouho bránilo zavádění poplatků za studium na vysokých školách, se už v některých spolkových zemích od nového školního roku platit začalo. Kritikové si však stěžují, že za nemalé peníze zatím studenti nedostávají nic navíc.

Od letošního podzimu už peníze vybírají univerzity ve velkých a lidnatých západních zemích, jako jsou Dolní Sasko a Severní Porýní-Vestfálsko. V Bavorsku, Bádensku-Württembersku, Hesensku, Sársku a v Hamburku, kde vládnou kabinety vedené křesťanskými demokraty (CDU), se začne platit od příštího roku. "Bezplatná zóna" zatím stále ještě funguje na východě Německa včetně hlavního města Berlína.

Zatímco Dolní Sasko vybírá od každého nového studenta "zápisné" 500 eur (přes 14.000 korun), v Porýní-Vestfálsku se ponechalo na školách, zda se vůbec bude platit a kolik. Většina z nich ale rovněž žádá pětiseteurovou vstupní částku.

 "Vysoké školy, které poplatky vybírají, musejí rychle dosáhnout výsledků," říká Ulrich Müller z Centra pro vysokoškolský rozvoj v Güterslohu. "Jinak budou mít studenti pocit, že jsou vysáváni, a školy budou mít problémy."

Mnozí politikové a experti považují školné za všespasitelný prostředek. Hlavně má povzbudit chronicky podfinancované vysoké školy, které dostávají od státu stále méně peněz. Zatímco počet studentů se od roku 1980 zdvojnásobil, výdaje na studenta se snížily o 15 procent.

Novou finanční injekci vláda slibuje školám, které budou zařazeny do nového programu budování elitních univerzit. Minulý týden se jako první této cti dočkaly obě univerzity v Mnichově a vysoká technická škola v Karlsruhe na jihozápadě země.

Mnozí si uvědomují, že zpoplatněné studium sice bude dražší, ale zdaleka ještě ne hned lepší. Univerzita v Kolíně nad Rýnem například odvádí 23 procent poplatku do fondu, kterým se pojišťuje riziko, že studenti nebudou schopni splatit půjčku na školné, 25 procent rektor přesune na budoucí výstavbu nové školní budovy a zbytek dostane fakulta. Ta ale například nemůže zaměstnat nové učitele, neboť jejich počet je dán zákonem.

Na lepší časy se blýská v malém Sársku, které zavede poplatky příští rok. Zemská vláda půjčí svým vysokým školám šest milionů eur, aby mohly podniknout zlepšovací opatření ještě před tím, než studenti začnou platit.

Prakticky jedinou západní zemí, která se poplatkům brání, je Porýní-Falc, kde vládne šéf sociálních demokratů (SPD) Kurt Beck. Zemská vláda v Mohuči se ale obává, že se tam začnou přesouvat studenti z jiných zemí. Možná proto zavede poplatky jen pro ně, což ale může narazit na problém u soudů.

Luboš Šebestík ik mik