Pláštěnku a peníze s sebou

Přestože na každého Dána připadá jeden počítač, je internetové připojení na právnické fakultě kodaňské univerzity výrazně pomalejší než na té v Praze. I když to ale chvíli trvá, jde v Kodani přes net vyřídit skoro všechno.

Komunikovat s univerzitou se vyplatí už před odjezdem. Byrokratický boj ale nebude nejkratší. „Je třeba se obrnit trpělivostí. Vykorespondovat je třeba volbu předmětů, kartu studenta a ubytování,“ vypočítává startovní formality právnická páťačka Martina Javorová. Vyběhat na úřadech je pak taky nutné povolení k pobytu a tzv. CPR number.

Hned po příjezdu do Kodaně je podle ní skoro nezbytné pořídit si pláštěnku a bicykl. Kodaňský systém MHD je sice velmi efektivní, cena jízdenek je ale neskutečně vysoká. „Nejrychleji se člověk po městě přemístí na kole. Rozhodně nedoporučuji jezdit načerno městskou dopravou, pokuty jsou bolestně drahé a s policií se smlouvat nedá.“

Pláštěnka je druhá nejdůležitější věc. Prší tady totiž docela často. V dešti by většina Čechů na kolo rezignovala, pro Dány ale špatné počasí pro jízdu na kole neexistuje. Jde o to vždycky se jen dobře obléct.

Šekem, nebo „kešem“?

Investovat se vyplatí i do slovníku. Alespoň základní slova a fráze jsou pro přežití nutné. Zapomenout by si žádný student rozhodně neměl dostatečně velkou zásobu hotovosti. Většina dánských obchodů totiž nepřijímá zahraniční kreditní karty.

A peníze tu mizí ďábelsky rychle. I za prostou polední baštu v menze dáte bezmála sto korun. „Právnická fakulta žádnou menzu nemá. Jídelny na jiných fakultách vaří velmi dobře. Není to ale ta klasická česká menza - spíš forma bufetu, většinou je výběr ze dvou hotových jídel, různé sendviče a saláty,“ říká Martina.

Dánští poslanci spí stejně

Výuka na kodaňské univerzitě je na vysoké úrovni. Jednoduchá podle Martiny není ani domácí příprava. „Četby z hodiny na hodinu není nejméně, ale mají tu krásnou národní knihovnu. Radost tady studovat.“ Na pohled velmi krásné jsou i prostory dánského parlamentu. „Odtud mám zajímavý zážitek, byla jsem se podívat na zasedání a vypadalo to skoro jako u nás, poslanců bylo přítomno pět a půl a většinou pospávali nebo si četli noviny,“ popisuje studentka práv.