Dvě české školy se umístily v Top 500

Univerzita Karlova a Vysoké učení technické v Brně - to jsou dvě vysoké školy, které se dostaly do mezinárodního žebříčku nejlepších pěti set světových univerzit.

Vždy na podzim uveřejňuje vzdělávací příloha listu The Times žebříčky nejlepších světových univerzit, na nichž pracují mezinárodní experti zaměření na vzdělávání a kariéru.

Letos se v nich poprvé objevily dvě školy z České republiky: Karlova univerzita a Vysoké učení technické Brno.

Příliš se radovat však není na místě. Naše školy nejsou v tradičním žebříčku Top 200, tedy mezi nejlepšími dvěma stovkami univerzit, ale v rozšířené verzi Top 500, kterou odborníci pořídili, aby získali celistvější obraz.

Podle ředitele výzkumné skupiny pracující pro The Times Nunzia Quacquareliho je z výčtu pěti set nejlepších světových univerzit vidět, že významné místo ve vzdělanosti nedrží jen Spojené státy americké, jak by se zdálo z žebříčku dvou set škol, ale pořád ještě také Evropa.

Polovina z nejlepší padesátky je ze Severní Ameriky

Začněme ale u základního Top 200. Letošní podzim tu přinesl některé změny. Kolumbijská univerzita poskočila z dvacátého místa na dvanácté, Chicagská ze sedmnáctého na jedenácté, australská National University se vyšplhala z 23. místa na šestnácté a francouzská Ecole Normale Supérieure z 24. na osmnácté.

Významný Massachusetts Institute of Technology (MIT) spadl o dvě příčky z druhého na čtvrté místo a z první desítky vypadla francouzská Ecole Polytechnique. Jinak ale stále platí, že polovina z nejlepších padesáti univerzit je na severu Ameriky (23 v USA a 2 v Kanadě). Poměrně významné zastoupení v první padesátce má rovněž Asie se sedmi univerzitami. Nejvýše z nich, na 14. místě v Top 200, je Pekingská univerzita (loni byla patnáctá).

Velká Británie má v první desítce trojici univerzit a další tři v první třicítce. Česko v Top 200 nenajdeme. Důvodem může být mimo jiné i fakt, že se u nás teprve učíme publikovat ve větší míře výsledky výzkumu anglicky, ale i skutečnost, že se tu dosud příliš nedařilo doložit úspěšnost absolventů při hledání práce.

Kvalita výzkumu a uplatnitelnost absolventů patří totiž při sestavování žebříčku mezi hlavní kritéria. Dalšími jsou mezinárodní pověst školy a kvalita výuky.

Uplatnitelnost absolventů českých vysokých škol zpracovalo letos s pomocí evropských peněz Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy úplně poprvé. Již se sice ozvaly hlasy, které zpochybňují jeho vypovídací hodnotu, ale rozhodně to je důležitý počin.

Jsme na tom jako Maďarsko, ale hůře než Rakousko

V rozšířeném žebříčku 1-500 má starý kontinent 228 univerzit, zatímco USA s Kanadou 122. Ovšem ty najdeme „natlačené“ dost nahoře.

Co je pro nás ale důležité: pražská Karlova univerzita se nachází na 248. místě a Vysoké učení Brno na 428. místě. Už nestojíme mimo. Stejně jako my je na tom například Maďarsko. Podstatně větší Polsko nemá v Top 200 také žádnou školu, v Top 500 má tři.

Na druhé straně ale třeba sousední Rakousko má mezi první dvoustovkou tři univerzity, v pětistovce jich má pět. A nevelké Nizozemsko jich má v Top 500 dvanáct, z toho 11 v Top 200.

Nelze popřít, že sestavování jakýchkoli žebříčků je poněkud ošidné. Kritéria mohou některým školám vyhovovat více než jiným, nemalou roli hraje jistě i jazyk, v němž se učí a v němž se také vykazují výsledky.

Žebříčky si dávají zpracovávat většinou velké noviny. The Times nemají v tomto směru patent na objektivitu, jejich hodnocení však lze považovat za velmi významné, ba pravděpodobně za nejrespektovanější.