Dvě české školy se umístily v Top 500 ****************************************************************************************** * Dvě české školy se umístily v Top 500 ****************************************************************************************** Univerzita Karlova a Vysoké učení technické v Brně - to jsou dvě vysoké školy, které se do mezinárodního žebříčku nejlepších pěti set světových univerzit. Vždy na podzim uveřejňuje vzdělávací příloha listu The Times žebříčky nejlepších světových nichž pracují mezinárodní experti zaměření na vzdělávání a kariéru. Letos se v nich poprvé objevily dvě školy z České republiky: Karlova univerzita a Vysoké u Brno. Příliš se radovat však není na místě. Naše školy nejsou v tradičním žebříčku Top 200, tedy dvěma stovkami univerzit, ale v rozšířené verzi Top 500, kterou odborníci pořídili, aby zí obraz. Podle ředitele výzkumné skupiny pracující pro The Times Nunzia Quacquareliho je z výčtu pě světových univerzit vidět, že významné místo ve vzdělanosti nedrží jen Spojené státy ameri zdálo z žebříčku dvou set škol, ale pořád ještě také Evropa. Polovina z nejlepší padesátky je ze Severní Ameriky Začněme ale u základního Top 200. Letošní podzim tu přinesl některé změny. Kolumbijská uni z dvacátého místa na dvanácté, Chicagská ze sedmnáctého na jedenácté, australská National vyšplhala z 23. místa na šestnácté a francouzská Ecole Normale Supérieure z 24. na osmnáct Významný Massachusetts Institute of Technology (MIT) spadl o dvě příčky z druhého na čtvrt desítky vypadla francouzská Ecole Polytechnique. Jinak ale stále platí, že polovina z nejl univerzit je na severu Ameriky (23 v USA a 2 v Kanadě). Poměrně významné zastoupení v prvn rovněž Asie se sedmi univerzitami. Nejvýše z nich, na 14. místě v Top 200, je Pekingská un byla patnáctá). Velká Británie má v první desítce trojici univerzit a další tři v první třicítce. Česko v nenajdeme. Důvodem může být mimo jiné i fakt, že se u nás teprve učíme publikovat ve větší výzkumu anglicky, ale i skutečnost, že se tu dosud příliš nedařilo doložit úspěšnost absol práce. Kvalita výzkumu a uplatnitelnost absolventů patří totiž při sestavování žebříčku mezi hlav Dalšími jsou mezinárodní pověst školy a kvalita výuky. Uplatnitelnost absolventů českých vysokých škol zpracovalo letos s pomocí evropských peněz vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy úplně poprvé. Již se sice ozval zpochybňují jeho vypovídací hodnotu, ale rozhodně to je důležitý počin. Jsme na tom jako Maďarsko, ale hůře než Rakousko V rozšířeném žebříčku 1-500 má starý kontinent 228 univerzit, zatímco USA s Kanadou 122. O „natlačené“ dost nahoře. Co je pro nás ale důležité: pražská Karlova univerzita se nachází na 248. místě a Vysoké u místě. Už nestojíme mimo. Stejně jako my je na tom například Maďarsko. Podstatně větší Pol 200 také žádnou školu, v Top 500 má tři. Na druhé straně ale třeba sousední Rakousko má mezi první dvoustovkou tři univerzity, v pě pět. A nevelké Nizozemsko jich má v Top 500 dvanáct, z toho 11 v Top 200. Nelze popřít, že sestavování jakýchkoli žebříčků je poněkud ošidné. Kritéria mohou některý vyhovovat více než jiným, nemalou roli hraje jistě i jazyk, v němž se učí a v němž se také výsledky. Žebříčky si dávají zpracovávat většinou velké noviny. The Times nemají v tomto směru paten jejich hodnocení však lze považovat za velmi významné, ba pravděpodobně za nejrespektovaně