Zveřejněné tabulky nás poškodily ****************************************************************************************** * Zveřejněné tabulky nás poškodily ****************************************************************************************** Čísla, která mají vypovídat o počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol, některé rekto Zpracovatelé však tvrdí, že splňují mezinárodní standardy. Tabulky mapující uplatnění absolventů vysokých škol, které prezentoval před dvěma týdny ře vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě UK Jan Koucký, vzbudily rozruch. „Nás vysloveně poškodily,“ tvrdí rektor Vysoké školy chemickotechnologické (VŠCHT) v Praze Růžička. „Když si někdo přečte, že nezaměstnaných máme skoro devět procent, musí ho to od Přitom podle údajů zveřejněných na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních uvádějí nezaměstnané absolventy za léta 2002-2006, je u VŠCHT uvedeno jen 3,2 procenta.“ Rektor Růžička nechápe, proč skupina vedená Kouckým použila pouze údaje ze září 2005 a z d bylo k dispozici širší spektrum. Výhrady má zejména k tomu, že se používají čísla ze září, která podle něj nevypovídají o s nezaměstnanosti. Je totiž známo, že absolventi a i firmy masově využívají našeho benevolen systému. I když už třeba v nějaké firmě pracovali během studia, po studiu se přihlásí krát Pro zaměstnavatele je totiž výhodné zaměstnat je jako registrované. Nezaměstnanost je pravidelně vyšší v září Proti využívání zářijových dat úřadů práce protestuje i bývalý rektor Masarykovy univerzit Zlatuška (viz sloupek na str. I). Pohled na tabulku skutečně ukazuje, že zářijová čísla jsou nesrovnatelně vyšší než dubnová ovlivňují. Například zmíněná VŠCHT měla v září nezaměstnaných 45 absolventů, v dubnu již jen osm. Ale Ostravská univerzita měla v září 184 registrovaných nezaměstnaných absolventů a v dubnu je tedy u všech vysokých škol, převyšuje zářijové číslo víc než dvojnásobně číslo dubnové. U některých škol je rozdíl až desetinásobný, naopak například v případě ČVUT se liší jen n Co na to říká garant projektu Jan Koucký? Podle něj je škoda, že školy takto reagují až v okamžiku, kdy se o nezaměstnaných absolven v novinách. „Prvním naším krokem před zveřejněním údajů totiž bylo vytvoření webové stránky, na které údaje i použitá metodika vysvětleny. Vysoké školy dostaly uvedené informace dva měsíce pře zveřejněním a ministerstvem školství byly výslovně vyzvány, aby se k nim do konce září vyj věděly, že informace budou poté zveřejněny, na uvedenou výzvu téměř nereagovaly.“ Koucký u se zpráva nezaměřuje jen na Česko, obsahuje poměrně rozsáhlé mezinárodní srovnání postaven vysokých škol na pracovním trhu v různých zemích a vysvětluje základní tendence vývoje. Teprve v poslední, čtvrté části se zabývá nezaměstnaností absolventů jednotlivých vysokých v ČR. „Vzhledem k tomu, že jsme vycházeli z obdobných zpráv z jiných vyspělých zemí, mohu naše zpráva splňuje mezinárodní standardy kvality,“ tvrdí Koucký. Vysvětluje také, že údaje o nezaměstnanosti nejsou nadhodnocené, ba naopak. „Nezaměstnaní z jednotlivých škol a fakult jsou vztahováni ke všem absolventům a zveřejněn nezaměstnanosti je podhodnocený. Údaje o jednotlivých školách a fakultách totiž zatím neum kolik jejich absolventů dále pokračuje ve studiu (bakaláři mohou pokračovat ve studiu na z nebo po skončení školy z jiných důvodů nevstupuje na český pracovní trh (odjeli do zahrani děti apod.).“ Svá slova dokládá Koucký na modelovém rozboru míry nezaměstnanosti absolventů všech vysoký republice v roce 2005. „V roce 2004 a 2005 absolvovalo na českých vysokých školách 37,4, respektive 42,3 tisíce a 2004 ovšem 8,2 tisíce a v roce 2005 dokonce 12,7 tisíce absolventů bakalářů nastoupilo do magisterského studia. Jiní absolventi zase po škole odjeli do ciziny, zůstali doma s dětmi atd. Celkovým výsledk průběhu roku 2005 z celkového počtu 40,8 tisíce absolventů vysokých škol jich 13,8 tisíce pracovní trh. Na pracovní trh tedy nastoupilo 27 tisíc absolventů a z nich 2 tisíce jsou n Míra nezaměstnanosti tedy činí 7,5 procenta, a jak autoři zprávy upozornili, zřetelně přev údaje. Přesto je však třeba zdůraznit ve zprávě často opakovaný závěr: čeští vysokoškoláci mají n srovnání se svými kolegy z jiných vyspělých zemí velice dobré postavení. Pokud jde o další námitku, zpracovatelé brali podle Kouckého v úvahu, že absolvování vysok čím dál častěji i v jiných měsících než před letními prázdninami. Proto bylo třeba alespoň rozložit i sledování jejich nezaměstnanosti. Duben a září, kdy počty nezaměstnaných absolv práce shromažďuje ministerstvo práce, přitom pokrývají, jak Koucký tvrdí, celoroční průběh „Fakt, že se absolventi některé školy rovnou odcházejí hlásit na úřad práce, také o něčem zdůrazňuje ředitel Střediska vzdělávací politiky. „Přinejmenším o tom, kolika kvalifikovan kteří ukončili studium hrazené ze státního rozpočtu v rozsahu několika set tisíc korun, je přispívat. O výhradách lze diskutovat, informace jsou ale důležité Je zřejmé, že žádný termín zjišťování nezaměstnanosti nebude vyhovovat všem. Například ve zjišťují obdobné údaje v polovině ledna a v polovině dubna a některé školy na to také žehr „Řešení většiny výhrad ze strany vysokých škol považujeme za technickou otázku a rádi o ni diskutovat. Otevřeným informováním o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol ale naplňuj podstatných směrů moderní vysokoškolské politiky. Proto budeme ve vydávání každoročních zp dodává Koucký. Faktem je, že údaje o uplatnitelnosti absolventů mohou být důležité jak pro samotné školy, veřejnost. Tedy i pro ty, kdo se teprve rozhodují, co budou studovat.