Bolest u starých lidí bychom měli léčit jinak

Organismus staršího člověka reaguje na určité podněty komplikovaněji, říká profesor MUDr. Richard Rokyta ze 3. lékařské fakulty UK v Praze.

* LN V říjnu jste organizoval Den bolesti ve stáří. Má bolest ve vyšším věku nějaká specifika?

Organismus staršího člověka je na jednu stranu méně citlivý, a měl by proto bolest vnímat méně. Na druhou stranu i vlastní obranné mechanismy těla jsou sníženy. Nedá se tedy říci, že by starší lidé bolest pociťovali méně. Důležité však je, že člověk nad pětašedesát let by měl být léčen jinak než mladší lidé. Starší organismus reaguje komplikovaněji a také už nedovede tak dobře vylučovat cizorodé látky ledvinami. Starší lidé by proto neměli k tlumení bolesti ve velké míře používat tzv. nesteroidní antirevmatika, mezi něž patří například acylpyrin. Mohou totiž vyvolávat poruchy trávicího systému - od drobných erozí až po žaludeční vředy. U nás však nesteroidní antirevmatika i ve stáří převažují, zatímco ve Spojených státech jsou na posledním místě.

* LN A čím by měli starší lidé acylpyrin nahradit?

Vhodnější a mnohem šetrnější je paracetamol a nebo jeho kombinace, třeba paralen. Masovější užívání těchto léků je však věcí zdravotnické osvěty nejenom mezi pacienty, ale i mezi lékaři.

* LN Je bolest opravdu tak závažný problém, aby kvůli ní museli vědci pořádat kongresy?

Bohužel ano. Víme například, že bolest zad postihuje alespoň jednou za život 82 procent populace. Je to nejčastější příčina pracovní neschopnosti ve Spojených státech. Její léčba stojí obrovské peníze. Dalším problémem je fakt, že chronické bolesti se často vracejí. Mohou způsobovat i psychické problémy - existuje velmi úzký vztah mezi chronickou bolestí a depresí. Dokonce pro ně máme v mozku stejné receptory, k léčení bolesti a deprese se také používají stejné léky.

* LN Nakolik se již povedlo bolest prozkoumat?

To nelze přesně říci. Jakmile se podaří něco vyřešit, vyvstane nový obrovský problém. Mysleli jsme si například, že už přesně víme, kudy vedou dráhy bolesti. Po zavedení zobrazovacích metod, funkční magnetické rezonance a pozitronové emisní tomografie, se najednou otevřely úplně nové možnosti. Zjistilo se, že se bolest projevuje v dalších oblastech mozku. Pokrok tedy otevřel nové pole pro výzkum.