Bolest u starých lidí bychom měli léčit jinak












            ******************************************************************************************

            * Bolest u starých lidí bychom měli léčit jinak
            ******************************************************************************************
            Organismus staršího člověka reaguje na určité podněty komplikovaněji, říká profesor MUDr. 

            3. lékařské fakulty UK v Praze.
            * LN V říjnu jste organizoval Den bolesti ve stáří. Má bolest ve vyšším věku nějaká specif
            Organismus staršího člověka je na jednu stranu méně citlivý, a měl by proto bolest vnímat 

            druhou stranu i vlastní obranné mechanismy těla jsou sníženy. Nedá se tedy říci, že by sta
            pociťovali méně. Důležité však je, že člověk nad pětašedesát let by měl být léčen jinak ne
            Starší organismus reaguje komplikovaněji a také už nedovede tak dobře vylučovat cizorodé l

            Starší lidé by proto neměli k tlumení bolesti ve velké míře používat tzv. nesteroidní anti
            něž patří například acylpyrin. Mohou totiž vyvolávat poruchy trávicího systému - od drobný

            žaludeční vředy. U nás však nesteroidní antirevmatika i ve stáří převažují, zatímco ve Spo
            jsou na posledním místě.
            * LN A čím by měli starší lidé acylpyrin nahradit?

            Vhodnější a mnohem šetrnější je paracetamol a nebo jeho kombinace, třeba paralen. Masovějš
            léků je však věcí zdravotnické osvěty nejenom mezi pacienty, ale i mezi lékaři.
            * LN Je bolest opravdu tak závažný problém, aby kvůli ní museli vědci pořádat kongresy?

            Bohužel ano. Víme například, že bolest zad postihuje alespoň jednou za život 82 procent po
            nejčastější příčina pracovní neschopnosti ve Spojených státech. Její léčba stojí obrovské 
            problémem je fakt, že chronické bolesti se často vracejí. Mohou způsobovat i psychické pro

            velmi úzký vztah mezi chronickou bolestí a depresí. Dokonce pro ně máme v mozku stejné rec
            bolesti a deprese se také používají stejné léky.
            * LN Nakolik se již povedlo bolest prozkoumat?

            To nelze přesně říci. Jakmile se podaří něco vyřešit, vyvstane nový obrovský problém. Mysl
            například, že už přesně víme, kudy vedou dráhy bolesti. Po zavedení zobrazovacích metod, f
            rezonance a pozitronové emisní tomografie, se najednou otevřely úplně nové možnosti. Zjist

            bolest projevuje v dalších oblastech mozku. Pokrok tedy otevřel nové pole pro výzkum.