Kletby faraonů se nebojí ****************************************************************************************** * Kletby faraonů se nebojí ****************************************************************************************** Představte si, že stojíte po kotníky zabořeni v chladivém písku, za pyramidou vychází slun začíná Sahara. Tak tenhle obraz zažil český egyptolog PhDr. Ladislav Bareš (54) už nesčetn jsem byl v Egyptě před dvaatřiceti lety v roce 1974. Za tu dobu jsem tam byl zhruba dvacet dohromady by to vydalo na několik let", říká s úsměvem zástupce ředitele Českého egyptolog který kromě výzkumů přednáší na FF Univerzity Karlovy v Praze. * Pane docente, jste hrdý na to, že pocházíte z Plzně? Určitě. Z Plzně totiž pochází asi nejvýznamnější český egyptolog všech dob Jaroslav Černý, světový znalec egyptského jazyka a kurzivního písma doby Nové říše, který většinu svého ži na výzkumech v Egyptě a později jako profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfo tehdy československou egyptologii velice výrazně. Po své smrti (r. 1970) nám odkázal celou ze které náš ústav dodnes těží. Jsem rád, že právě v Plzni se před dvěma lety díky podpoře rotariánů podařilo profesoru Černému odhalit pamětní desku v Jagellonské ulici. Nebojíte s která prý stihla lorda Carnarvona? Vůbec ne. Carnarvon byl automobilový závodník, který se nehodě do Egypta zotavit. Kolem Káhiry tehdy byla slavná letoviska. Bohužel se tu však roz V Egyptě alespoň čeští egyptologové nikdy žádné potíže neměli. Musím však říct, že práce e jednoduchá. Je mnoho nebezpečí, různé plísně, mikroorganismy, před kterými nás varují odbo kletby faraonů nebojím. Vycházím z toho, že přáním starých Egypťanů, aby jejich jméno, kte důležitou složku své osobnosti, bylo známo na věky. Tím, že seznamujeme celý svět s jejich jen nejvlastnější přání starých Egypťanů a jejich věčná existence trvá. * Kolik hrobek jste už otevřeli? Přímo v Abúsíru něco mezi dvaceti až třiceti... * Jak bohaté jsou vaše sbírky? Předměty z našich nálezů jsou v Náprstkově muzeu v Praze. Jsou tam věci od počátku výzkumu Jde o zajímavé soubory, i když samozřejmě to nejcennější si Egypťané nechali. Třeba největ pečetí z Abúsíru z 3. tisíciletí př. Kristem díky našim nálezům máme v Praze. * A budeme někdy mít egyptské muzeum? Je to ostuda. Jsme snad jediná evropská země, která nemá stálou expozici egyptských starož sbírky jsou opravdu bohaté - slavnou mumií - patřící kdysi knížeti Metternichovi - počínaj nedávných časů konče. Podle egyptského zákona můžeme pořád dostávat deset procent z věcí, - kromě drahých kovů a písemností. Sbírky v Praze už by na muzeum dávno vydaly, bohužel st Liběchově, kde mělo muzeum být umístěno, poškodily povodně a tento projekt se opět oddálil * Jaký byl váš dosavadní nejsilnější zážitek u egyptských pyramid? Měl jsem to štěstí, že jsem byl u všech nejvýznamnějších objevů, které naše expedice uděla třiceti letech. Prostě se to tak sešlo. Byl jsem v roce 1982 u objevu papyrusového archivu chrámu, v roce 1984 u objevu několika desítek fragmentů Raneferefových soch, což se považu největší nález královské skulptury z 3. tisíciletí př. Kristem. Téměř všechny fragmenty js potěžkat v rukou, když jsem je oprašoval štětcem nebo dělal první dokumentaci. Byl jsem i nevyloupené Iufavovy hrobky. Z tohoto hlediska se mohu považovat za mimořádně šťastného čl * A jaký byl na saharské poušti váš nejhorší zážitek? Egypťané si libují v nepořádku. Navíc žijí v obtížném prostředí, pro které jsou typické ch pouštní větry se dají nejlépe představit tak, že si člověk pustí troubu na 150 stupňů, pus strčí do trouby hlavu a někdo mu na ni z lopatky sype písek. Tak je to téměř dokonalé... N roku vanou z jedné strany větry od severu a na sever od nás leží Káhira, více než 20 milio třemi miliony aut, takže znečištění tomu odpovídá. Ze západu máme největší smetiště, které 15 milionů lidí. Na východě je pak cementárna, tepelná elektrárna, železárny. A od jihu jd chamsíny, takže směr větru můžeme celkem dobře odhadnout. Nejhorší zážitek naší expedice b přihnala písečná bouře, nebe mělo barvu černomodrou a poušt rudohnědou. Do toho k nám vich smetiště tisíce barevných pytlů od odpadků, které hučely větrem a zmítaly se jako živé obl * Ideální chvíle pro lupiče... Prý dokonce existovalo řemeslo vykradačů hrobů... Vykrádání hrobek lze s trochou nadsázky označit za staroegyptskou recyklaci, která se někd s královským požehnáním. V určitých dobách egyptských dějin otevírání a vykrádání hrobů bý řemeslo, kterým se po staletí živily celé vesnice. Arabští šejkové dokonce tento byznys "z vyhlásili královský monopol na všechny nálezy z hrobů. To jim ročně vynášelo několik set k Podle archivních záznamů to přinášelo až čtyři sta kilo zlata ročně, což pro kteroukoli st není nezanedbatelný výnos. Tak to fungovalo do 16. století. Dnes se objevují nelegální výz vylupování. Egyptské úřady, památkáři, policie a další orgány s tím velice usilovně bojují * Čeští egyptologové mají na kontě mnoho skvělých nálezů. Který byl největší? Nejpozoruhodnější byla původní neporušená pohřební výzdoba v Iufavově pohřební komoře. V h dřevěná skříňka, kde byly desítky nádobek na posvátné oleje a masti, různé amulety, svitky sošek "služebníků", kteří měli za zemřelého plnit pracovní povinnosti na onom světě. A byl dvojitý sarkofág, takže to bylo něco nádherného. Poslední podobná hrobka byla v Egyptě obj než padesáti lety - v roce 1941. My ji našli v roce 1986. Další v řadě úspěchů našich egyp roce 1995 odkrytí hrobky vezíra Kara. Tehdy snímek ředitele Českého egyptologického ústavu před Karovým obětním oltářem obletěl svět. * A z vědeckého hlediska měl pro vás největší význam? Nejspíš nález papyrusového archivu Raneferefova pyramidového komplexu a Raneferefových soc se povede v Egyptě jednou za generaci. Nevyloupená hrobka, ač byla jakkoli krásná, nakonec soukromníkovi, zatímco předměty z královské pohřební výbavy nebo královského chrámu jsou m Z celé 5. dynastie zatím není znám už jen jediný pyramidový komplex krále. Takže to, co js jedním z posledních nálezů podobného druhu. Je otázka, jestli další takový se ještě někdy povede.