Vyskoškoláků bude v budoucnu přebytek, myslí si odborník

Praha 23. listopadu (ČTK) - Za deset let bude kapacita vysokých škol pravděpodobně převyšovat poptávku a vysokoškolské vzdělání tak ztratí exkluzivitu, myslí si předseda Unie školských asociací - CZESHA Jaroslav Ponec. Počet míst pro absolventy vysokých škol podle něj ale nevzroste, vysokoškoláci se budou muset často spokojit se středoškolskou nebo dělnickou profesí, ale chybět jim bude odborné střední vzdělání.

Ponec to uvedl v rámci dnešní diskuse expertů o budoucnosti školství v Praze, kterou uspořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.

Kvůli demografickému vývoji podle odborníků už brzy klesne počet žáků středních škol. Dotkne se to zejména učilišť, která budou prázdná, zatímco naprostá většina školáků zamíří na gymnázia a lycea. Později se nízký počet žáků promítne na vysokých školách, které navíc rozšiřují své kapacity. "Za pět let budou mít maturanti jistotu, že se na nějakou vysokou školu určitě dostanou," tvrdí Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Střední školy tak podle něj ztratí jednu ze svých funkcí -nebudou připravovat žáky na trh práce, pouze na vysokou školu. Na trhu ale budou chybět zaměstnanci dělnických profesí, naopak na něm bude přebytek vysokoškoláků. "Inženýrka ekonomie bude pracovat na pozici účetní, jenže pokud před vysokou školou nechodila na obchodní akademii, nebude mít potřebné znalosti," uvádí příklad Ponec. Kvůli konkurenci budou v příštích letech střední i vysoké školy o studenty bojovat a zvyšovat kvalitu.

Odborníci se shodují, že je předčasné rušit v příštích letech prázdná učiliště. Sloužit by měla jako vzdělávací instituty pro dospělé, kteří budou stále více potřebovat další vzdělávání, aby na trhu práce uspěli. Vzdělávat by měly také nezaměstnané, kteří by mohli chybějící místa na trhu zaplnit. "Není důvod budovat na zelené louce ústavy, které by učily dospělé, tato činnost by měla být strategickým cílem středních škol," tvrdí Ponec.

Odborníci považují za potřebné také to, aby střední školy více spolupracovaly se zaměstnavateli, a připravovaly pro ně "hotové" zaměstnance, kteří už nepotřebují žádná doškolení. Přesné analýzy míst, po kterých je na trhu poptávka, zatím chybějí. Zaměstnanci a střední školy budou muset své nabídky také více směrovat na základní školy. Pokud budou žáci vědět, že je pro vysokoškoláky složité sehnat odpovídající uplatnění, budou se prý pečlivěji rozhodovat o výběru střední školy.

Česká republika v dalším profesním vzdělávání zaostává za průměrem Evropské unie, je na 21. místě evropské pětadvacítky. V porovnání se zeměmi OECD je v Česku počet vysokoškoláků stále nízký. Diplomem se může pochlubit pouze každý osmý obyvatel, zatímco průměrný podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí činí v zemích OECD 25 procent. Středoškolské vzdělání má v Česku 77 procent populace, v zemích OECD je to pouze 42 procent.

pap mhm