Zachránila vajíčko před sebevraždou ****************************************************************************************** * Zachránila vajíčko před sebevraždou ****************************************************************************************** Sebevražda je ve světě buněk běžná záležitost. Bez jejich dobrovolného odumírání by člověk žádné prsty. Palce, ukazováčky a další „výběžky“ na dlaních a chodidlech totiž vznikají z ploutviček, k uchycené v děloze mává kolem sebe. Jednoho dne začnou v ploutvičkách odumírat buňky ve svi postupně se tak osamostatní všechny prsty. Podobně se vytvářejí také plíce, srdce a další duté orgány. Ve shluku buněk začnou podle p genetického itineráře odumírat ty nadbytečné a vzniknou plicní sklípky, srdeční komory... Citlivý obr Ovšem někdy spáchá buňka sebevraždu předčasně, což bývá velice nevýhodné. Alespoň pro její To je případ největší buňky v lidském těle - ženského vajíčka. Měří asi desetinu milimetru příznivých optických podmínek pozorovat i pouhým okem. Povahu lidského vajíčka lze charakterizovat slovy: citlivý obr. Když si žena zapálí cigare pár sklenek vína, dostane vajíčko svou dávku jedu v podobě nikotinu či alkoholu. „Goliášov kolující v těle při infekčním onemocnění nebo bakterie v poněkud méně čerstvém jídle. Giga vaječníku otřese i sprcha látek, které ve stopovém množství znečišťují životní prostředí a hormonů. Někdy takový „zážitek“ zasáhne vajíčko natolik, že spáchá sebevraždu. Buď praskne, při tzv začne dělit do malých váčků -fragmentů, až zanikne. Vajíčko se někdy rozpadne i proto, že při jeho tvorbě chyb a buňka nebyla dostatečně kvalitní. Fragmentace je patrně jednou z příčin neplodnosti. Existuje možnost, jak buňky před progra sebevraždou ochránit? Ivana Petrová, letošní laureátka České hlavy v kategorii středoškolá odpověď výzkumem prasečích vajíček. Ta jsou v průběhu vývoje a zrání velmi podobná lidským „Náš tým se inspiroval zahraniční studií o výzkumu vajíček - oocytů - u mořských hvězdic. že rozpadu buňky lze zabránit zablokováním jednoho ze dvou stresových enzymů. Závěrem vědc domněnku, že podobně by to mohlo také fungovat u savců,“ poznamenává 19letá Ivana Petrová. Ještě jako studentka gymnázia v Říčanech se domluvila s pracovníky katedry veterinárních d České zemědělské univerzity a začala s nimi hledat v prasečích vajíčkách příslušné enzymy. přivezly prasečí vaječníky. To jsem ale nemohla dělat já, protože nemám řidičský průkaz an bezinfekčnosti, takže jsem do jatek nemohla. Potom jsem z vaječníků izolovala injekční stř kultivovala je v miskách,“ přibližuje studentka postup bádání. Rukama týmu prošlo několik tisíc oocytů. Po ročním výzkumu se domněnka zahraniční studie p Češi objevili jeden podstatný rozdíl. Zatímco u hvězdic hrál hlavní roli první enzym ze dv u savců je tomu přesně naopak. Když zablokovali speciální molekulou druhý stresový enzym, vcelku. Žily dál, i když byly v živném roztoku déle, než je normální trvanlivost prasečích vajíček blokujících molekul se nám podařilo dosáhnout toho, že všechny oocyty zůstaly v pořádku,“ Petrová. Úspěšný postup českého týmu je připraven k publikaci v mezinárodních vědeckých časopisech. jsou výsledky práce předmětem patentové přihlášky. Patent navrhuje ochranu prasečích oocyt například při klonování, přenášení genů nebo při tvorbě embryí ve zkumavce. Poznatky mají ale i širší možnosti uplatnění, které nemusí vždy souviset jenom z biotechno současné lidské civilizaci se přibližně pětina dvojic marně snaží o zplození potomka. Jednou z možných příčin je rozpad vajíčka, které není dostatečně kvalitní nebo spáchalo pr sebevraždu kvůli nepříznivým okolnostem. Například pod přílivem hormonů vyvolaným stresovo dávkou nikotinu či alkoholu. Informace a postupy popsané Ivanou Petrovou, která nyní po absolvování gymnázia studuje pr Přírodovědeckou fakultu UK, jsou dobrým základem pro další výzkum řešení problémů lidské n Konkrétních výsledků se ale můžeme dočkat až za několik let.