Příští rok čeká školy revoluce ****************************************************************************************** * Příští rok čeká školy revoluce ****************************************************************************************** PRAHA Sedmnáct let pro sametové revoluci prošlo české školství významnými změnami. Skutečn začne teprve od příštího školního roku, kdy si učitelé budou osnovy tvořit sami. Před rokem 1989 měly osnovy tři sta stran a bylo v nich popsané všechno do nejmenšího deta měli předepsáno dokonce i to, co mají probírat tu kterou hodinu. „Když jsem zažil svoji pr paní ředitelky, tak ji vůbec nezajímalo, jak jsem výuku vedl, ale proč jsem o dvě hodiny p ředitel pražské základní školy na náměstí Jiřího z Poděbrad Miroslav Šoukal na praxi v dob Šoukal do školství nastoupil v roce 1984 a učí češtinu a občanskou výchovu. Před revolucí školy neměly žádnou možnost učit podle svého. Nad tím, co se děti ve školách navíc bděla komunistická ideologie. Například o Masarykovi nebo některých spisovatelích se událostech z let 1948 a 1968 se děti dozvídaly velmi zkresleně. Místo toho však měly povin výchova, kde se učily, jak zacházet s plynovou maskou nebo pravidla pro přežití v atomovém S listopadem 1989 přišlo uvolnění i do školství. „Tehdy si každý mohl v podstatě dělat, co devadesátých let už školám nikdo nic nenakazoval,“ popisuje Šoukal. Zní to sice převratně, skutečnosti o žádnou reformu nešlo. Školy sice měly v chaotické polistopadové době volnou jim zároveň neřekl, kam mají směřovat dál. Většina pedagogů tak zvolila cestu nejmenšího odporu a zůstala u starých „osvědčených“ pos dětmi téměř nediskutuje, zato musí ustavičně před tabulí prokazovat znalost desítek pouček a dějepisných nebo životopisných dat. V roce 1996 pak ministerstvo školství vydalo dva nov programy, ani v tomto případě však o žádnou zásadní změnu nešlo. „Osnovy se neměnily. Změn ze kterých vypadla ta největší komunistická zvěrstva. V roce 1996 šlo spíše o snahu změnit nastavit jiný vztah mezi dítětem, učitelem a rodičem,“ říká Jaroslav Koťa, který se na Fil Univerzity Karlovy v Praze zabývá pedagogikou. Skutečná změna začne teprve v příštím školním roce, kdy staré osnovy zaniknou a ty nové si zčásti vymyslí sami. Školy už nemají do dětí jen „tlačit“ data, ale naučit je samostatně p spolupracovat. Učitelé budou moci spojovat předměty. „Spojíme třeba fyziku s chemií, kde s říká Olga Lišková z vedení znojemské základní školy. Přibudou také nové předměty: třeba me ekologická výchova. Jana Machálková