Rozšíření bilingvální výuky brání nedostatek financí a učitelů

PRAHA 18. ledna (ČTK) - Nedostatek kvalifikovaných učitelů a vysoké náklady jsou hlavní překážkou rozšíření výuky jiného než jazykového předmětu v cizí řeči na českých školách. Jsou to zároveň problémy, se kterými se potýká i většina ostatních států. Vyplývá to ze studie sítě Eurydice, která srovnává bilingvální vzdělávání v zemích Evropské unie.

I přesto, že je jednoduší zajistit kvalifikované učitele než v minulých letech, je podle ředitele Petra Kovače z Gymnázia Matyáše Lercha těžké některé předměty obsadit. "Dáváme přednost, aby byl učitel dobrý v daném oboru, jazyk se může doučit po vlastní ose," řekl ČTK. Na ústavu, který výuku ve francouzštině nabízí už od 90. let minulého století, podle něj učí často i jeho absolventi. Některé předměty přednáší i rodilí mluvčí.

V České republice mohou žáci studovat na šestnácti takzvaných dvojjazyčných gymnáziích, které nabízejí výuku v německých, anglických, francouzských, španělských či italských třídách. Společnou výuku předmětu a jazyka mohou od platnosti nového školského zákona do své nabídky nově zavést i české základní školy. "Ministerstvo zatím povolilo tento typ výuky sedmi školám, tři už podle něj učí tento školní rok," řekl ČTK Svatopluk Pohořelý z ministerstva školství. Školy tak podle něj nejčastěji učí matematiku, hudební či výtvarnou výchovu, a to v angličtině. Zároveň ale musí zajistit, aby dítě ovládalo terminologii předmětu i v českém jazyce.

Podle ředitele základní školy Brána jazyků v Praze Petra Tlustého je ale velice těžké podmínky ministerstva splnit. "Některé předměty, které bychom tak rádi učili, nespadají do povolení. Spadá tam nesmyslně například matematika," řekl. Těžké je podle něj nalézt kvalifikované jazykáře, kteří by měli aprobace i v nehumanitních předmětech. Výuku předmětů v cizím jazyce tak zatím škola nezavedla, i když se na osvojování cizích řečí přímo zaměřuje.

Mezi tři základní školy, které tento způsob výuky naopak používají, patří i Masarykova základní škola v Litoměřicích. Rodilý mluvčí tam s žáky probírá tři předměty. Výuka se podle internetových stránek instituce osvědčila a pozitivně ji vnímají i rodiče. Zavádět alespoň krátké intervaly cizího jazyka při probírání látky i v ostatních předmětech je také součástí národního plánu výuky cizích jazyků, který na sklonku loňského roku schválila vláda.

Kromě šesti zemí, které tuto formu výuky nenabízejí, mají žáci možnost získat vzdělání i v jiné řeči ve všech státech Evropské unie i těch, které k ní teprve přistupují. V naprosté většině zemí však v regionálních jazycích a jazycích menšin či dalších úředních řečech země. Podle studie se s tímto typem vzdělávání setkává tři až 30 procent evropských žáků.

David Grossmann mal kš