Hlad po humanitním vzdělání je velký ****************************************************************************************** * Hlad po humanitním vzdělání je velký ****************************************************************************************** „Absolventi nemají vážnější problémy s uplatněním,“ říká děkan filozofické fakulty Ladisla Plzeň - Do učeben plzeňské filozofické fakulty usedá každoročně tisícovka nových studentů. humanitním vzdělání je v tradičně technicky orientované Plzni obrovský - šanci dostává jen zájemce. Studují humanistiku, antropologii, archeologii, politologii či Blízký východ. Pod fakulty Ladislava Cabady nemají potíže s uplatněním. „Největší skepse byla vůči archeologii - k čemu padesát archeologů ročně? Pravdou ale je, platí specifický zákon o ochraně památek a podle něj je nutný téměř všude záchranný archeo Uplatnění si tedy najdou velmi brzy a my naopak máme problém získávat je do vyšších forem rozmach fakulty děkan. * Do vzdělání vkládá naděje podstatně víc lidí než dříve. Víc lidí stojí o maturitu, a vys jako vaše fakulta, procházejí obrovským rozvojem. Má to ale nějakou mez? Jedna mez je ta, aby se neučila jedna věc stokrát jinak, což je tendence dlouhých studijní Další je v tom, že se některé obory mohou ukázat zbytečné. V dějinách lidstva obory odumír se neučíme třeba hvězdopravectví. Ale objevují se i obory nové, s tím, jak je společnost s aktivit se posunuje do nevýrobní sféry. Na jedno místo se hlásí čtyři až pět zájemců * O co je největší zájem u vás? V průměru připadají čtyři zájemci na jedno místo. Největší zájem je o humanistiku, kde se blížil tisíci, a míst je okolo dvou stovek. Podobné je to u politologie. * Právě názvy těchto oborů znějí dost abstraktně. V osmnácti letech to možná člověka nadch dělat, až dostuduje? Humanistika může být do určité míry studiem pro nerozhodnuté, politologie je ale do značné prakticky. Ale v každém případě získají ti lidé dobrý širší základ pro praxi - musejí zvlá na slušné úrovni a umět pracovat s počítačem, mají povinné praxe. Není to ale samozřejmě i * Co ostatní obory? Třeba cizí jazyky pro komerční praxi - tihle lidé vůbec nemají problém s uplatněním. Co se antropologie a politologie, absolventi zatím nasycují poptávku. V tuzemsku vzniká řada pra v souvislosti s migrací, s marginálními skupinami. Samozřejmě může dojít k tomu, že se trh nasytí a pak skutečně nebude potřeba produkovat tolik odborníků v této oblasti. * Budete na to schopni reagovat? V tom je náš cíl - mít řadu studijních programů a flexibilně pak některé preferovat a jiné třeba třetím rokem obor Blízkovýchodní studia. To je přesně reakce na poptávku. Tady chybí umějí arabsky nebo jiné jazyky Blízkého východu a kteří by se mohli zapojit do priorit naš politiky - v diplomacii, v obchodě nebo i bezpečnostních službách. * Skutečně nacházejí práci? Podívejte se na statistiky - podle výsledků, které má vedení univerzity za poslední rok, j sedmi fakultami a jedním ústavem na druhém místě v úspěšnosti absolventů při hledání práce nevíme o vážnějších problémech. Ale fakulta existuje teprve sedm let a moc absolventů ji j * Škola se právě před rokem přejmenovala z fakulty humanitních studií na fakultu filozofic rok událo? Máme tři doktorské studijní programy. Fakulta je tedy plnohodnotná, může vychovávat vlastn Otevřeli jsme kombinovanou formu studia, o kterou byl velký zájem. To znamená, že část stu studovat o sobotách, jen povinně volitelné předměty jsou v týdnu po večerech. Dále od 1. l vznikla katedra sociologie. Vydělili jsme centrum jazykové přípravy jako celouniverzitní s loňska jsme také získali výzkumný záměr, což je nejprestižnější záležitost uvnitř českého prostředí. * Počítáte ještě s dalším rozvojem, rozšiřováním? Prošli jsme evaluačním řízením Akreditační komise vlády ČR. Ta doporučuje, abychom skladbu oborů ještě obohatili o ty, které tradičně pod filozofické fakulty patří. Jednak o sociolo velmi usilovně pracujeme, jednak o klasickou filozofii - i když s velmi malým počtem stude psychologii, což je pro nás velká výzva, a samozřejmě o historické obory. To je náš prosto Rozhoduje výkon. Politická orientace a vztahy nikoli * Co se týče filozofie, zdejší katedra má velkého kritika v bývalém plzeňském radním Jiřím Upozorňuje, že se tu obrnila úzká skupina lidí s marxistickou minulostí a těžko se mezi ně Kritika se dlouhodobě váže na to, že na katedře jsou lidé z někdejšího ústavu marxismu-len několika desítek zaměstnanců tehdy zůstali čtyři. Pro mě je směrodatné, jakým prošli vývoj jejich pozice dnes. Často se v těch výpadech objevuje jméno docenta Demjančuka, který ale až v roce 2004, navíc na univerzitě v Brně. Kdyby byl filozofickou obcí nějak odmítán, tak nepohnul. Navíc výrazně publikuje, sehnal pro fakultu granty, a to jsou měřitelné výsledky kteří se o práci u nás ucházejí, máme jasně daná kritéria. Já určité výhrady chápu, ale up a během nich každý zaměstnanec musel osvědčit, jestli sem odborně patří. Mně podle zákona se zaměstnance, jestli má děti, jestli je ženatý nebo vdaná, a mně nepřísluší ptát se ho n orientaci. Upřímně řečeno, ani mi do toho nic není, stejně jako výběrové komisi. * Ale pokud ti lidé v komunistické straně zůstali, a ještě stoupali v její hierarchii, asi Já tomu rozumím, ale na druhé straně - představte si, že někdo ze zaměstnanců fakulty bude za kteroukoli politickou stranu. Pro mě to přece nemůže znamenat, že ho vyhodím. Že to je tom není sporu. Spíš jde o to, jestli uvnitř fakulty existují mechanismy, které zabrání pr jediného pohledu na věc. * A existují? Já jsem přesvědčen, že ano. Doktorka Demjančuková, o které mluvíte, není jediná, kdo učí r tu profesor Funda, religionista evropského formátu, je tu doktor Falkenauer, který je kato tu studenti určitě dostávají více pohledů. * Součástí té kritiky je i fakt, že se vaše manželka stala na fakultě proděkankou. To je n v mnoha jiných oborech by něco podobného nepřipadalo v úvahu… Výhrady celkem chápu. Výtka je směřována především k tomu, že posty proděkanů jsou jmenova obsazovány volbou. Tahle fakulta je mladá a nedisponuje bohatým rejstříkem osobností, kter badatelsky aktivní, ve svém oboru něco znamenaly, a na druhé straně byly ochotny přijmout stránku věci. Co se týče paní doktorky Waisové, která se stala mou manželkou - je respekto oboru mezinárodních vztahů. Na této fakultě je jednou z mála, kdo má titul Ph. D. Je to že dvou proděkanů -mužů jsem byl kritizován akademickým senátem. Po diskusi s kolegy jsme dos si nemůžeme dovolit řešit, jestli je někdo s někým příbuzný nebo ne. * Přece jen jde o přímou podřízenost v řídící funkci… Zásadní otázka je výkonnost. Kdybych měl někoho jiného, volil bych jinak. Znovu říkám - kr za tím rozhodnutím si stojím. Úspěch? Uznání mezi vědci a zájem o absolventy * Zpět ke škole. Jak měříte úspěšnost fakulty? Jedním z kritérií je určitě uplatnitelnost absolventů. Je to zásadní informace. V celorepu i uvnitř univerzity na tom rozhodně nejsme špatně. Upřímně řečeno - v tyhle statistiky ale velkou důvěru, protože ještě před rokem vypadaly úplně opačně. * Jak vznikají? Je to odezva z úřadu práce nebo máte vlastní průzkum? Zdrojem je určitě úřad práce, kam se ale někteří studenti hlásí třeba jen na dva měsíce, a po absolutoriu poslední prázdniny. My jsme se je snažili oslovit sami při pátém výročí fak se pozitivní ohlasy, ale nebyl to dostatečně reprezentativní vzorek. Co mě děsí je, že obe nezaměstnaných vysokoškoláků stejné jako procento nezaměstnaných Čechů. Tedy vysoká škola sama o sobě lepší vstupenkou na trh práce. Určitě ale absolventi vysoké školy patří mezi l krátkodobě nezaměstnané ve srovnání s ostatními skupinami. * Ale podstatná je jistě i pozice školy ve vědeckém prostředí. Ano, důležité je, nakolik jsme úspěšní v prestižních vědeckých aktivitách. Nakolik se nám granty, nakolik se prosazujeme v mezinárodním vědeckém prostředí, jak vycházíme v porovnán fakultami na univerzitě a v republice. Pořádali jsme kongres Česko-slovenské společnosti p což byla největší akce v dějinách univerzity. Pořádali jsme výroční konferenci Středoevrop politické vědy, každoročně pořádáme Plzeňské rozhovory. Přichází čím dál víc grantů - v ro celá univerzita 13 grantů akademie věd, z toho čtyři tato fakulta. A důležité také je, pok dostat naše absolventy na skutečně prestižní místa. To pro mě znamená i na naši Západočesk Ale máme například absolventku, která dělá doktorské studium ve Francii a v rámci něj teré Filipínách. MARTIN POLÍVKA