Wilhelm: Vysokým školám je třeba dál přidávat peníze












            ******************************************************************************************

            * Wilhelm: Vysokým školám je třeba dál přidávat peníze
            ******************************************************************************************
            PRAHA 26. ledna (ČTK) - Vysokým školám je třeba i v následujících letech přidávat peníze a

            tlak, aby se přizpůsobily náročnějším podmínkám. Větší objem financí, které získaly v před
            letech, se odrazil na jejich kvalitě, a proto je nutné podporovat je dál, řekl dnes ČTK re
            Karlovy (UK) Ivan Wilhelm, který v čele školy po dvou funkčních obdobích končí. V únoru ho

            Hampl.
            "Za čtyři roky se objem prostředků směřovaných do vysokého školství zvedl o 65 procent a n
            vidět. Udělaly velký pokrok," tvrdí. V roce 2002 byl rozpočet vysokých škol včetně peněz n

            téměř 18 miliard korun, letos by měl podle odhadů dosáhnout 28 miliard. "Je to výsledek, k
            pochválit. Ale je to zasloužená věc, protože je vidět, že peníze školy potřebovaly a na ná

            odpovídají zvýšením kvality," poznamenal Wilhelm.
            Peníze se mohou školám přidělovat podle různých kritérií. Už dva roky mohou získat finance
            absolventy. Wilhelm uvedl, že lze připravit řadu dalších kritérií, například podle počtu n

            absolventů. Podle dostupných údajů lze udělatanalýzu, zda jsou tito lidé bez práce kvůli o
            programu a případně je změnit, podotkl.
            Podporovat by se školy mohly i na základě počtu zahraničních studentů. V současnosti na ni

            5,5 procenta cizinců, ve srovnání s jinými evropskými zeměmi je to poměrně málo, uvedl rek
            ve Francii mají 18 procent studentů ze zahraničí, v Británii 21 procent. UK má v českých p
            nadprůměrný počet zahraničních posluchačů. Tento akademický rok jich je zhruba 12 procent,

            kdy Wilhelm do funkce nastupoval, jich bylo téměř osm procent.
            Nejvíc zahraničních studentů je ze Slovenska. Nejčastěji studují společenskovědní obory a 
            místě jsou Američané a na třetím Norové, studenti z obou zemí mají velký zájem o studium m

            Wilhelm.
            Petra Měšťanová mal