Brigády nejsou přežitek ****************************************************************************************** * Brigády nejsou přežitek ****************************************************************************************** Někdo si chce doplnit vyprázdněný účet, jiný našetřit na lyžování nebo si jen přilepšit. J pořád atraktivní, nebo se studenti radši spolehnou na peníze od rodičů? Už o Vánocích hlásila většina studentských agentur: obsazeno. Vysokoškoláci využili volnéh svátky, aby si doplnili svá konta. „Po dlouhé době jsem měl volno, a tak jsem si chtěl u n před Silvestrem něco vydělat. Jenže už třetí prosincový týden jsem zjistil, že všechna mís beznadějně obsazena,“ lituje dvaadvacetiletý Jakub z Havířova. Stejně jako on i spousta je žádnou práci nesehnala. Volná místa si rozdělily buď agentury, nebo je vedoucí prodejen re známé. „Protože jsem věděla, že po Vánocích budu bez peněz, šla jsem na jednu noční směnu do hype říká devatenáctiletá Tereza, která studuje biologii a geografii na Přírodovědecké fakultě univerzity. „V porovnání s tím, jak těžkou práci jsem musela dělat, vydělaných peněz jsem málo,“ pokračuje. Za dvanáctihodinovou směnu si mohla dvakrát odpočinout, celou noc vyměňo vyhazovala prázdné krabice. Práce jako doplňovač zboží v obchodech se přes rok shání relat právě malé výdělky jsou hlavním důvodem toho, že studenti si tuhle práci vybírají až jako Peníze jako problém Peníze jsou u českých brigád pořád největším problémem. Zatímco pražští vysokoškoláci si n nemůžou stěžovat, v jiných částech republiky je situace úplně jiná. Výdělek samozřejmě záv práce, ale v porovnatelných odvětvích tvoří rozdíl někdy až čtyřicet procent. V minulosti nesrovnalost vysvětlovala tím, že v Praze jsou vyšší životní náklady. Ovšem současná reali studentský život stojí vesměs všude stejně. Například čtvrtletní jízdenka vyjde v Praze o v Ostravě. Aneta Tesarčíková studuje prvním ročníkem Národohospodářskou fakultu VŠE v Praz módou jsem si začala přivydělávat pro zvýšení životního standardu,“ říká. Práci na půl úva základě pohovoru, plat činil sto korun hrubého za hodinu. Ale třeba na Moravě se studenti s minimální mzdou. „V létě jsem pracoval v Ostravě na montovací lince počítačů a dostával doplňuje Marcel Urbančík, jednadvacetiletý student mezinárodních vztahů na pražské VŠE. Rozdíl ve výdělcích však ovlivňuje hlavně to, jestli si práci seženete sami, nebo použijet prostředníka pracovní agenturu. Ta si totiž obvykle nechává velký rabat z vaší mzdy. V oboru třeba i zadarmo Největší zájem je o brigády související s oborem studia. Ovšem jen malému procentu vysokoš najít místo příbuzné svému oboru. Když má takové štěstí, je velmi pravděpodobné, že zaměst nováčka vychová k obrazu svému a většinou si jej po dokončení školy nechá i jako zaměstnan ročníku mi kamarádka řekla, že jedna kancelář shání pomocníka, tak jsem zavolala, a od té na půl úvazku,“ říká třiadvacetiletá Eva z pražské právnické fakulty. Právě studenti masov jsou práva či ekonomie, mají se sháněním brigád v oboru největší problém. I potenciální zaměstnavatelé se však potýkají s přílišnou pasivitou zájemců. Jak říká Dimitrios Vlasakudis, šéfredaktor internetových novin OstravaBlog.cz, zpočátku mě sehnat lidi. „Dali jsme inzeráty na ostravskou filozofickou fakultu. Nabízeli jsme možnost zkušenosti, kontakty a honoráře,“ pokračuje Vlasakudis. V čem je podle něj tedy problém? „ peníze, ale nikdo pro to nechce nic udělat.“ Je třeba dodat, že většina atraktivních nabídek má háček, ze začátku totiž nebývá vysokošk Ovšem školní či kolejní nástěnky, přeplněné nevyužitými inzeráty nabízejícími práci, mluví vysokoškolák má jiné zájmy a rodiče jsou mu i v současnosti hlavním zdrojem financí. Okřídlená pravda říká, že vysokoškolská studia jsou nejlepším obdobím života, tak proč si znepříjemňovat. ONDŘEJ STRATILÍK