Cože, válet se v hodině? ****************************************************************************************** * Cože, válet se v hodině? ****************************************************************************************** České školy dostaly velký domácí úkol. Z „nalejváren“ se mají stát místa, v nichž se žáci dobře, získají přehled o moderním světě a nebudou cítit staletími utvrzovanou převahu kame Po rozdání pololetních vysvědčení zbývá učitelům na přípravu velkých změn posledních šest zákon. Jak si vedou kantoři, demotivovaní skutečností, že za splnění těžkého úkolu nedosta navíc přesvědčení, že jim dodnes nikdo pořádně nevysvětlil zadání? Zkusíme to jinak „Je-ště-jsme-se-do-zvě-dě-li,“ slabikuje šesťák Martin. „Počkej, Martínku,“ zarazí ho učit Varhulíková. „Nemusíš to takhle předčítat, koukni se na mapu a řekni, jaké ostrovy na evro rozpoznáš pouhým okem.“ U obří mapy na zdi Martin odpovídá plynule: „Island, Mallorca…“ Sp přikyvují. Je krátce po osmé a u šesťáků na základní škole v pražské Londýnské ulici právě zeměpisu. Asi dvacet žáků sedí bosky na koberci a v malých skupinách si připravují příspěv jak objevují Evropu. Každá z nich má nachystanou velikánskou papírovou „plachtu“ s politic jednotlivých států pak vlepené lístečky s údaji o obyvatelích, klimatu, nejvyšším pohoří n Změny v Martinově promluvě si nejde nevšimnout. „Není důvod ho jakkoli dusit,“ říká pozděj to nejde tak, zkusíme to jinak - a ono to většinou funguje.“ Škola v Londýnské ulici je jednou ze šestnácti tzv. pilotních škol, kde se vyučuje podle r vzdělávacích programů. Ty jsou podstatou „velkého třesku“ - reformy českého školství. Nový zákon hovoří o šesti základních kompetencích: občanské, pracovní, komunikativní, sociální kompetenci k učení, k řešení problémů. Školní inspektory přestane zajímat, jak žáci umí vy nebo násobilku, budou kontrolovat to, zda spolupracují ve skupině, umějí obhájit svůj názo respektovat přesvědčení druhých, kriticky myslet. Staré školní osnovy diktované z centra m programy, které si má každá škola sestavit sama. Rok poté, co nový školský zákon vešel v platnost, na svých programech pracovala pouhá čtvr Za dalšího čtvrt roku (v prosinci 2006) došlo k výraznému posunu: téměř všechny školy (92 programech pracují a čtyři procenta škol už je mají hotové. Ve školství totiž „přituhuje“: začínají první a šesté ročníky základních škol a první ročníky osmiletých gymnázií učit „n rámcových programů. Na koberec mě nedostanou Navzdory tomu, že školy na svých programech pracují, je to s úspěchem reformy nejisté. Rad učitel a šéfredaktor vzdělávacího portálu www. eucebnice.cz, uspořádal koncem loňského rok učiteli a následně konstatoval, že školská reforma je v ohrožení. Průzkumu se zúčastnila s pedagogů, z nichž více než polovina (56 %) s reformou školství vůbec nesouhlasí. Ještě víc si myslí, že se jejich kolegové ani vedení škol vůbec nezajímají o to, k jakým změnám na š Zajímavé je zjištění, že více než polovina (tentokrát 52 %) učitelů si myslí, že rámcové v programy jsou kvalitní. Skoro tři čtvrtiny kantorů (74 %) jsou přesvědčeny, že programy js ale 70 % si přeje, aby se jejich text změnil. „V tom je právě problém, učitelé sice slýcha špatně, ale nikdo jim pořádně nevysvětlil, jak by to mělo být správně, takže vesměs trvají říká Ondřej Hausenblas, který učí didaktiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. „Ro vzdělávacím programům, ale nemají tušení, jak je převést do praxe. Výsledkem toho může být reforma školství proběhne na papíře a změní se jenom názvosloví.“ Jinak řečeno - školy sic podle svých osnov, proti dnešnímu biflování a upjatému lpění na kázni to ale nebude rozdíl „Celá reforma je hloupost, nemůžu přece hodinu rozložit tím, že si sedneme na koberec. To nenaučila,“ říká učitelka z pražské školy na náměstí Jiřího z Poděbrad (své jméno nechce p „Ona tady takhle učí jedna mladá kolegyně, ale děcka u toho dělají hluk, že ji ani nemůžou prostě válení po koberci nelíbí. Takového učitele nikdo nemůže brát vážně.“ O tom, že nemu na koberci, ani o tom, jak ve svých hodinách diskutuje s žáky, už paní učitelka mluvit nec kabinetu. Druhou skupinu odpůrců reformy tvoří učitelé, kteří smysl reformy dobře chápou, ale vadí j změn a způsob provedení. Zájem rodičů rozhodne Značné obavy o reformu vyjádřilo i nové vedení ministerstva školství. Učitelé se cítí osam Sárköziho průzkumu si 60 % z nich myslí, že metodická pomoc ze strany ministerstva je nedo 94 % kantorů pak uvádí, že ministerstvo propagaci reformy mezi laickou veřejností úplně za A právě tohle chce nová ministryně Dana Kuchtová změnit. Chce zahájit diskusi s veřejností i školy. Za svého poradce si vybrala Karla Rýdla, předsedu Přátel angažovaného učení a uči humanitních studií Univerzity v Pardubicích. Má přezdívku „Pan reforma“ a chce rychle zach Ministerstvo teď usilovně pracuje na brožuře pro nejširší veřejnost, kde bude přístupnou f smysl reformy. „Chystáme se také oslovit Českou televizi, kde by paní ministryně mohla dos hlavním vysílacím čase a vysvětlit, jak a proč se školství mění. To je naše hlavní priorit vysvětlovat, vysvětlovat,“ říká poradce Rýdl. Úplně osamoceni ale učitelé nejsou: ministerstvem řízený Národní institut pro další vzdělá republiku a učí kantory, jak sestavit vlastní programy. Pomocnou ruku nabízejí i neziskové Ondřej Hausenblas tomu ale říká rozvážení reformy na trakaři. „Jezdím po celé republice a programy jsou v nejrozmanitějších fázích rozpracovanosti. Je hodně znát, že učitelé nenach ministerstva.“ Poradce Rýdl tuto praxi potvrzuje: „Opakovaně jsem se účastnil besed o refo jsem byl svědkem toho, jak učitelé vyzývali ministryni Petru Buzkovou i mého předchůdce Ma aby vydali například publikace pro veřejnost, z nichž by se o reformě dozvěděli rodiče. Ob Bývalý poradce Profant je dodnes přesvědčen, že by to byly „neúčelně vynaložené hodně velk nynější poradce Rýdl nemyslí. Podle jeho propočtů vyjde informační brožura ve třísettisíco dva miliony korun. Pokud by některá škola přípravu vlastních osnov nezvládla, narazí u školní inspekce. „Nejv školy je zpráva o špatném stavu výuky, kterou si na našich internetových stránkách mohou p říká mluvčí inspektorů Libor Vacek. „Taková zpráva se pak stává také vodítkem pro obec neb má rozhodnout, kterou školu podporovat a kterou zrušit.“ Pro motivaci škol mohou hodně udě „Pouhým“ zájmem o způsob výuky mohou vyvinout tlak na vedení i učitele a napomoci změnám. jde o existenci, perou se o žáky, a chtějí-li přežít, musí se o nich vědět, že se u nich u nim rodiče své děti nezapíšou a ony zaniknou,“ dodává Vacek.