Jak a kde studovat filozofii

Na některý z oborů filozofických a sociálních fakult se každý rok snaží probojovat tisíce studentů.

Zdaleka ne všem se to podaří. V průměru uspěje v přijímačkách na tento typ škol čtyřicet pět procent studentů, existují však i obory, jejichž sítem přijímacích zkoušek projde jen každý desátý uchazeč.

Podstatně menší konkurence čeká adepty studia teologických fakult, které přijímají přes osmdesát procent přihlášených.

Na filozofických fakultách patří mezi nejžádanější a také nejhůře dostupné obory psychologie, angličtina nebo filmová věda.

Velmi oblíbenými jsou dějiny umění, k jejichž studiu na Masarykově univerzitě se loňským přijímacím řízením probojoval jen každý třináctý uchazeč. Ještě těžší pozici měli loni na brněnské filozofické fakultě adepti studia psychologie, kde uspěl jen každý sedmnáctý student. Enormní zájem o studium psychologie a dalších exkluzivních oborů potvrzuje i proděkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jana Králová: „Mezi nejžádanější obory patří psychologie, andragogika, arabistika a filmová věda. Všechno to jsou obory, na něž je přijímáno méně než deset procent uchazečů. Naproti tomu u přijímacích zkoušek na slavistická studia s různými specializacemi bývá přijata více než polovina studentů.“ Kde je největší konkurence Možnost statisticky velice různě vysoké šance na přijetí u jednotlivých oborů v rámci jedné fakulty potvrzuje i proděkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Jirák: „Největší konkurence v loňském roce panovala na bakalářském studiu oboru Marketingová komunikace a PR, kde bylo úspěšných jen něco přes šest procent uchazečů, nejmenší na bakalářském oboru Sociologie a sociální politika, kam jsme přijali třicet čtyři procent úspěšných studentů.“ Na psychologii až po praxi Podobná je situace i na menších českých filozofických a sociálních fakultách, nepoměr mezi přijatými a odmítnutými uchazeči u nejžádanějších oborů je zde jen o něco méně bijící do očí.

Své ví o náročných přijímacích zkouškách šestadvacetiletá Jana, nyní studentka pátého ročníku oboru Psychologie na Filozofické fakultě UK v Praze: „Dostala jsem se na tenhle obor vlastně až napotřetí. A to jsem se na přijímačky připravovala už od třetího ročníku gymnázia. Nakonec jsem se na svůj vysněný obor dostala i proto, že jsem v oblasti psychologie získala praxi. Abych u zkoušek uspěla, vypomáhala jsem rok v psychiatrické léčebně. S nadsázkou říkám - aby vás ke studiu přijali, musíte už být po všech stránkách poloviční psycholog. S teoretickými oborovými znalostmi i s praxí.“

Janina slova potvrzuje i její spolužák z fakulty, student filozofie a historie Pavel: „U přijímacích pohovorů následujících po vědomostním testu se tady opravdu významně hodnotí hluboký zájem o obor, případně i praxe. Znalosti z oboru daleko přesahující gymnaziální osnovy jsou samozřejmostí.“

Jak a kde studovat...

Trochu jiná kritéria pro přijetí čekají zájemce o studium filozofických a sociálních věd na Masarykově univerzitě v Brně. Základem pro úspěch u přijímacích zkoušek je test všeobecných studijních předpokladů. Ten je na filozofické fakultě doplněn takzvaným oborovým testem, zjišťujícím úroveň znalostí v konkrétním oboru, o jehož studium se adept uchází. V případě fakulty sociálních studií tvoří kromě testu studijních předpokladů součást přijímaček test ze základů společenských věd, jednotný pro všechny obory studia. „Test je tvořen šedesáti úlohami s výběrem právě jedné správné odpovědi ze čtyř nabídnutých možností. Čistý čas na řešení testu je šedesát minut. Úlohy v testu spadají tematicky do sedmi košů: patří sem psychologie, sociologie, politologie, moderní dějiny, politická filozofie, právo a ekonomie. Testovat se bude nejen to, jak uchazeč zvládl důležité znalosti a jaký má základní přehled o souvislostech, ale i schopnost nabyté vědomosti aplikovat nebo zobecnit v teoretické či konkrétní rovině,“ uvedla Jitka Štěpánková, vedoucí studijního oddělení Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Na ostatních fakultách čeká zájemce o humanitní a sociálněvědné obory obvykle dvoukolové přijímací řízení, složené z písemného testu a následného ústního pohovoru, hodnotícího kromě znalostí i celkový projev, motivaci ke studiu a schopnost obhájit vlastní názor. Menší univerzity nabízejí většinou větší naději na přijetí, například plzeňská filozofická fakulta přijímá v průměru šedesát procent studentů. Na Fakultě humanitních studií Karlovy univerzity projde sítem přijímacích zkoušek dokonce šedesát pět procent uchazečů. Někteří studenti však alternativu menší fakulty zvolit nemohou, protože se na ní jejich vytoužený obor nevyučuje. To platí mimo jiné pro některé jazykovědné obory, realizované výhradně na Filozofické fakultě UK. Patří sem například estonština, nová řečtina nebo maltština.

Jak na teologii?

Z hlediska přijímacích zkoušek mají podstatně lehčí situaci studenti, kteří svou přihlášku pošlou na některou z teologických fakult. Ty totiž na jednotlivé obory přijímají i přes osmdesát procent uchazečů. Studium teologických oborů přitom zdaleka není určené jen pro budoucí kněze, teology a pracovníky církve. Absolventi teologických fakult nalézají často uplatnění v médiích nebo státní správě. Kromě základního oboru teologie, nabízeného všemi teologickými fakultami, si lze vybrat i praktičtěji zaměřené humanitní obory, jako je například sociální práce a charitativní práce, dějiny křesťanských umění nebo humanistika.

Vhodnou alternativou může být volba některé ze soukromých vysokých škol humanitního nebo sociálního směru. Tyto školy nenabízejí sice většinou obory, které byste na veřejných vysokých školách nenašli, zato ale slibují individuální přístup. Kromě toho představují řešení pro studenty rozhodnuté pro konkrétní obor, k jehož studiu nebyli kvůli náročným přijímacím zkouškám na veřejnou školu přijati.