Jak a kde studovat filozofii ****************************************************************************************** * Jak a kde studovat filozofii ****************************************************************************************** Na některý z oborů filozofických a sociálních fakult se každý rok snaží probojovat tisíce Zdaleka ne všem se to podaří. V průměru uspěje v přijímačkách na tento typ škol čtyřicet p studentů, existují však i obory, jejichž sítem přijímacích zkoušek projde jen každý desátý Podstatně menší konkurence čeká adepty studia teologických fakult, které přijímají přes os přihlášených. Na filozofických fakultách patří mezi nejžádanější a také nejhůře dostupné obory psycholog nebo filmová věda. Velmi oblíbenými jsou dějiny umění, k jejichž studiu na Masarykově univerzitě se loňským p probojoval jen každý třináctý uchazeč. Ještě těžší pozici měli loni na brněnské filozofick studia psychologie, kde uspěl jen každý sedmnáctý student. Enormní zájem o studium psychol exkluzivních oborů potvrzuje i proděkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jana Král nejžádanější obory patří psychologie, andragogika, arabistika a filmová věda. Všechno to j něž je přijímáno méně než deset procent uchazečů. Naproti tomu u přijímacích zkoušek na sl s různými specializacemi bývá přijata více než polovina studentů.“ Kde je největší konkure statisticky velice různě vysoké šance na přijetí u jednotlivých oborů v rámci jedné fakult i proděkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Jirák: „Největší konkurence v loň panovala na bakalářském studiu oboru Marketingová komunikace a PR, kde bylo úspěšných jen procent uchazečů, nejmenší na bakalářském oboru Sociologie a sociální politika, kam jsme p čtyři procent úspěšných studentů.“ Na psychologii až po praxi Podobná je situace i na menš filozofických a sociálních fakultách, nepoměr mezi přijatými a odmítnutými uchazeči u nejž je zde jen o něco méně bijící do očí. Své ví o náročných přijímacích zkouškách šestadvacetiletá Jana, nyní studentka pátého ročn Psychologie na Filozofické fakultě UK v Praze: „Dostala jsem se na tenhle obor vlastně až jsem se na přijímačky připravovala už od třetího ročníku gymnázia. Nakonec jsem se na svůj dostala i proto, že jsem v oblasti psychologie získala praxi. Abych u zkoušek uspěla, vypo v psychiatrické léčebně. S nadsázkou říkám - aby vás ke studiu přijali, musíte už být po v poloviční psycholog. S teoretickými oborovými znalostmi i s praxí.“ Janina slova potvrzuje i její spolužák z fakulty, student filozofie a historie Pavel: „U p pohovorů následujících po vědomostním testu se tady opravdu významně hodnotí hluboký zájem i praxe. Znalosti z oboru daleko přesahující gymnaziální osnovy jsou samozřejmostí.“ Jak a kde studovat... Trochu jiná kritéria pro přijetí čekají zájemce o studium filozofických a sociálních věd n univerzitě v Brně. Základem pro úspěch u přijímacích zkoušek je test všeobecných studijníc Ten je na filozofické fakultě doplněn takzvaným oborovým testem, zjišťujícím úroveň znalos oboru, o jehož studium se adept uchází. V případě fakulty sociálních studií tvoří kromě te předpokladů součást přijímaček test ze základů společenských věd, jednotný pro všechny obo je tvořen šedesáti úlohami s výběrem právě jedné správné odpovědi ze čtyř nabídnutých možn na řešení testu je šedesát minut. Úlohy v testu spadají tematicky do sedmi košů: patří sem sociologie, politologie, moderní dějiny, politická filozofie, právo a ekonomie. Testovat s jak uchazeč zvládl důležité znalosti a jaký má základní přehled o souvislostech, ale i sch vědomosti aplikovat nebo zobecnit v teoretické či konkrétní rovině,“ uvedla Jitka Štěpánko studijního oddělení Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Na ostatních fakultách čeká zájemce o humanitní a sociálněvědné obory obvykle dvoukolové p řízení, složené z písemného testu a následného ústního pohovoru, hodnotícího kromě znalost projev, motivaci ke studiu a schopnost obhájit vlastní názor. Menší univerzity nabízejí vě naději na přijetí, například plzeňská filozofická fakulta přijímá v průměru šedesát procen Fakultě humanitních studií Karlovy univerzity projde sítem přijímacích zkoušek dokonce šed uchazečů. Někteří studenti však alternativu menší fakulty zvolit nemohou, protože se na ní obor nevyučuje. To platí mimo jiné pro některé jazykovědné obory, realizované výhradně na fakultě UK. Patří sem například estonština, nová řečtina nebo maltština. Jak na teologii? Z hlediska přijímacích zkoušek mají podstatně lehčí situaci studenti, kteří svou přihlášku některou z teologických fakult. Ty totiž na jednotlivé obory přijímají i přes osmdesát pro Studium teologických oborů přitom zdaleka není určené jen pro budoucí kněze, teology a pra Absolventi teologických fakult nalézají často uplatnění v médiích nebo státní správě. Krom oboru teologie, nabízeného všemi teologickými fakultami, si lze vybrat i praktičtěji zaměř obory, jako je například sociální práce a charitativní práce, dějiny křesťanských umění ne Vhodnou alternativou může být volba některé ze soukromých vysokých škol humanitního nebo s Tyto školy nenabízejí sice většinou obory, které byste na veřejných vysokých školách nenaš slibují individuální přístup. Kromě toho představují řešení pro studenty rozhodnuté pro ko jehož studiu nebyli kvůli náročným přijímacím zkouškám na veřejnou školu přijati.