Kde a jak studovat chemii

Zájemce o studium chemicko-technologických oborů ve většině případů nečekají stresující zkoušky složené z testů ani ústní přijímací pohovory. V rámci přijímacího řízení se obvykle hodnotí jen středoškolský prospěch z profilových předmětů, přičemž přijato bývá v průměru 89 % uchazečů. Větší konkurence čeká studenty toužící po studiu jaderné fyziky na ČVUT, případně zájemce o Matematicko-fyzikální fakultu v Praze, která v loňském roce přijala jen 61 % uchazečů.

Chemicko-technologické obory mohou zájemci studovat ve dvou českých a dvou moravských městech. Největší výběr oborů najdou na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, která se skládá ze čtyř fakult - Chemickotechnologické, Potravinářské a biochemické,Chemicko-inženýrské a z Fakulty technologie ochrany prostředí. Fakultou chemicko-technologickou disponuje také Univerzita Pardubice, Fakultu technologickou mají na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na Fakultě chemické lze studovat v rámci Vysokého učení technického v Brně.

Fakt, že se studenti na výše uvedené fakulty nebudou muset probojovat tvrdou konkurencí, zdaleka nemusí předznamenávat méně prestižní studium, špatně vybavené učebny a neochotné pedagogy. Kvalitní technické zázemí a individuální přístup je například na Vysoké škole chemickotechnologické v Praze údajně samozřejmostí. „Přístrojové vybavení je na srovnatelné úrovni s laboratořemi evropských univerzit. Co je pro naši školu dále typické a pro její posluchače důležité, je individuální přístup ke studentům,“ říká tisková mluvčí VŠCHT Eva Marková.

Na některých fakultách dokonce vycházejí na počátku studia vstříc těm, kdo mají problém s přechodem na náročnější tempo vysokoškolského studia nebo potřebují doplnit středoškolské znalosti. Pro ně pořádá speciální kurzy Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně. „Hlavním cílem kurzů je vyrovnat nestejnou úroveň posluchačů z různých středních škol nebo s rozdílným stavem vědomostí, a poskytnout tak všem zájemcům možnost snazšího zvládnutí učiva prvního a druhého semestru.

Náplň kurzů je zvolena tak, aby posluchače připravila především na ty znalosti, se kterými mají studenti prvního ročníku tradičně velké problémy a které jsou zároveň nezbytné pro úspěšné zvládnutí celého studia. Vše je koncipováno tak, aby měl absolvent jakékoliv střední školy maximální šanci projít úspěšně tím nejtěžším - prvním rokem studia,“ uvedla tisková mluvčí VUT Brno Jitka Vanýsková.

Studenti chemicko-technologických oborů se nemusejí bát, že by jejich studium bylo příliš teoretické a odtržené od praxe. Ve studijních plánech všech fakult je věnován velký prostor praktickým cvičením a práci v laboratořích. „Po zvládnutí základních dovedností a znalostí se naši studenti dostávají do laboratoří vybraného oboru. V rámci svých seminárních, bakalářských, diplomových a samozřejmě doktorských prací se podílejí na základním i aplikovaném výzkumu. Stávají se tedy členy širších výzkumných týmů, kde pracují společně se svými staršími kolegy -akademickými pracovníky. To je velmi cenná zkušenost, jak se naučit využívat teoretické znalosti z přednášek a přetavit je do konkrétního výsledku,“ konstatuje Eva Marková.

Nabídka oborů na chemicko-technologických školách je širší, než si může s touto oblastí neobeznámený laik představit. „Kromě výuky klasických organických a anorganických technologií a organické i anorganické chemie předáváme posluchačům poznatky z technologie chemických specialit a z chemie a technologie materiálů všech typů, například kovových, polymerních, skla, keramiky nebo materiálů pro elektroniku a biomateriálů pro využití v medicíně,“ vysvětluje Marková.

Méně obvyklé studijní obory

Mezi méně obvyklé studijní programy, na první pohled s chemickotechnologickým odvětvím nesouvisející, patří například program „Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví - uměleckořemeslných děl“ realizovaný na Fakultě chemické technologie VŠCHT. „Zde připravujeme studenty ve čtyřletých bakalářských oborech na praktickou práci restaurátorskou a konzervátorskou. Uchazeči však musí složit v rámci přijímacího řízení talentovou zkoušku. Tříletý obor tohoto programu, zaměřený na technologii restaurování a konzervování, umožňuje i další studium v magisterském stupni,“ uvedla mluvčí VŠCHT v Praze. O něco prozaičtější nabídkou oborů se může pochlubit Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT, jejíž posluchači se mohou během svého studia seznámit mimo jiné s problematikou cukrovarnictví a pivovarnictví.

Některý z oborů zabývajících se ochranou životního prostředí si mohou studenti vybrat na Fakultě technologie ochrany životního prostředí VŠCHT, případně zvolit obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně. Absolventi tohoto oboru najdou uplatnění jako ekologové, vodohospodáři, odborníci pro ochranu ovzduší a zacházení s odpady. Uplatnit se mohou i na všech stupních státní správy a samosprávy v kontrolních orgánech pro ochranu životního prostředí, v kontrolních laboratořích vodáren nebo v laboratořích toxikologie a ekotoxikologie. Pro dosud nevyhraněné studenty může být vhodnou volbou studium některého méně specializovaného oboru, jaké nabízí třeba Fakulta chemickotechnologická Univerzity Pardubice nebo Fakulta chemicko-inženýrská VŠCHT Praha. „Charakteristickým znakem všech studijních oborů Fakulty chemicko-inženýrské je jejich univerzálnost. FCHI je správnou volbou pro ty, kdo se chtějí naučit kvalifikovanému inženýrskému přístupu k analýze a řešení problémů, znát fyzikálně-chemickou podstatu moderních technologií a rozumět jejich ekonomice a managementu. Absolventi s úspěchem zastávají nejrůznější řídící a technické funkce, jsou dobře vybaveni k činnostem v aplikovaném výzkumu, vývoji, projekci, poradenství i obchodní sféře,“ uvedla přednosti obecněji koncipovaného studia Eva Marková.

Lákavá může být pro budoucí studenty možnost získat finanční odměnu za vědeckou práci a šance oslovit budoucího zaměstnavatele už v době studií. Obojí v sobě spojuje studentská vědecká konference, kterou každoročně pořádá VŠCHT v Praze a na níž studenti prezentují své vědecké výsledky. Zástupci podniků se této akce účastní v roli pozorovatelů a odměňují nejlepší prezentace, případně si zde vytipují své budoucí zaměstnance.