Proč školné pomůže studentům ****************************************************************************************** * Proč školné pomůže studentům ****************************************************************************************** Poslední měsíce jsou plné debat o tom, zda a kdy a jak zavádět na českých vysokých školách poplatku, tedy školného. Většina hlasů pro zavedení školného argumentuje tím, že do českýc přinese potřebné finanční prostředky a že není spravedlivé, když na studia lukrativních ob daní i ti, kteří na vysokou školu nikdy nechodili. Odpůrci školného většinou argumentují j a zažitou představou, že vzdělání je přece »zdarma«. Jsem také příznivcem zavedení školného a dokonce si myslím, že čím méně se stát bude pokou vzdělání »změkčovat«, tím lépe. Nicméně jsem přesvědčen, že školné je v první řadě nástroj českých vysokých škol, které jsou často bezútěšně staromódní, zkostnatělé a neproduktivní. Strašně slabý výzkum Prvním příznakem je velmi slabá kvalita výzkumu, který se na většině českých škol provozuj abychom se soustředili na několik málo špičkových ohnisek výzkumu, »rozprostíráme« peníze nikdy nic kloudného nevymyslely a také nevymyslí. Úkolem většiny škol je poskytovat slušné tvářit jako kandidáti Nobelovy ceny. Současný stav vede k byrokratizaci a formalizaci výzk má stále kvantita před kvalitou. Školné by mohlo školy stabilizovat a umožnit jim slušný f i bez předstírání výzkumu. Uzavřené školství Druhým varováním je uzavřenost českého vzdělávacího systému. Až na výjimky, ke kterým našt Institut ekonomických studií, poskytují české vysoké školy vzdělání jen v češtině a nijak zaujmout zahraniční studenty, aby na nich studovali. Totéž pak pochopitelně platí pro vyuč cizí profesor vzácností. Po zavedení školného by školy jistě ocenily studenty z jiných zem přinášeli finanční prospěch. Ze všeho nejdůležitější je ale podle mého názoru neutěšený stav řízení českých vysokých šk akademické samosprávy a absence profesionálního managementu zkrátka, až na čestné výjimky, Jak přitáhnout cizince Školy nemají žádnou vizi, jak chtějí obstát na rychle se měnícím trhu vzdělání v Evropě, k budou vybírat z mnohem širší nabídky škol v celé Evropské unii i jinde na světě. Stejně ta české vysoké škole, která by měla plán, jak přitáhnout studenty z Asie, kde poptávka po vz roste a Evropa má stále ještě dobrý zvuk. Stejně tak roste počet absolventů nejrůznějších anglicky vyučovaných gymnázií, kteří by tř studovali doma, ale nechtějí přijít o nabyté jazykové schopnosti. K tomu by bylo třeba vyb anglicky vyučovaný program, zmodernizovat archaické účetní systémy a studenty aktivně oslo se jim. Pro české vysoké školy nepředstavitelné… Diplom, ne vzdělání Samozřejmě, české vysoké školy se pohybují v nedokonalém a byrokratickém prostředí, které komplikuje. Vysoké školy si však musí napřed udělat pořádek samy u sebe, přestat si stěžov chovat v rámci možností »podnikatelsky«. V tom by jim školné mohlo výrazně pomoci, protože změnit dnešní stav, kdy univerzity se laskavě uvolují svým studentům poskytnout vzácný sta spíš jen o ten diplom než o vzdělání) a podle toho se k nim chovají. V okamžiku, kdy lepší škola bude moci stanovit vyšší školné, bude o studenty stát a bude s podle toho chovat. Školy by také začaly uvažovat racionálněji, tj. staraly by se o to, kol a zda ji nemohou zorganizovat efektivněji. Při pohledu »zevnitř« se mi zkrátka zdá, že by školné mohlo sloužit jako katalyzátor potře českých vysokých škol a že by tak nejvíce prospělo právě klientům těchto škol, tj. student