Problémy s objektivním hodnocením












            ******************************************************************************************

            * Problémy s objektivním hodnocením
            ******************************************************************************************
            Lidové noviny si zaslouží uznání za pokus poradit studentům a porovnat fakulty, dokonce po

            kritérií. S objektivním hodnocením to ovšem není snadné. Oxfordský filozof G. E. Moore pře
            ukázal, proč se atribut „dobrý“ nedá nahradit žádným jiným, lépe měřitelným. Moore byl mož
            u pracího prášku asi můžeme kvalitu měřit třeba účinností, toxicitou a cenou. Se studiem t

            Ostatně už volební preference se musí zjišťovat dotazníky a objektivita pak znamená kvalit
            výběru respondentů. Tak to dělají i zahraniční časopisy, pokud srovnávají studijní obory. 
            Spiegel se zeptal profesorů, kam by poslali svého syna/ dceru, kdyby chtěli studovat jeho 

            škole. Studentů se ptal na kvalitu přednášek a knihoven, na dostupnost učitelů, na bydlení
            život.

            Tohle si LN ušetřily, a tak jejich žebříček neukazuje kvalitu studia, nýbrž nedostupnost f
            základě přijímacích zkoušek. Všichni víme, že u zkoušek hraje až příliš velkou roli náhoda
            neřeknou zdaleka všechno; proto by je mnozí chtěli zrušit. Některé fakulty (například FHS 

            víc studentů a prosejí je po prvním semestru podle skutečných výkonů. To je spravedlivější
            žebříčku LN je to ovšem jednoznačné minus. Metoda LN jako by také předpokládala, že koho š
            už diplom v kapse. Kdyby chtěla měřit náročnost studia, musela by porovnávat počet přihláš

            absolventů. Žebříček by pak vypadal úplně jinak.
            Je to první pokus, a tak nezbývá než doufat, že se letos budou studenti rozhodovat podle j
            spolehlivějších kritérií, a popřát LN, aby si příští rok daly s žebříčkem víc práce.