Prvohorní močály plné záhad

Tři sta milionů let starý bažinný les, který téměř v jednom okamžiku pohřbil sopečný výbuch i s dospělým hmyzem a jeho larvami. Tajemný svět prvohorních močálů zachycuje výstava s názvem Pohlednice z našich karbonských pralesů, kterou zítra otevře prachatická pobočka Národního muzea, Muzeum české loutky a cirkusu.

Přiblíží formou krátkých pohledů prostředí karbonských pralesů a seznámí návštěvníky s rozmanitostí mladších prvohor - doby, kdy vznikalo černé uhlí. Každá pohlednice je věnována jedné lokalitě.

Království rostlin i liány

Těžištěm nové, takzvané krátkodobé expozice, jsou kromě 14 pohledů -zastavení exponáty zkamenělin. „Máme sedm vitrín, v každé čtyři kameny, ke každému biotopu otisk. Například království rostlin, keřová patra, stromová patra nebo liány. Lidé také uvidí, jak se dnes dělá geologický výzkum,“ popsala produkční muzea Jitka Kotrbová.

Prostředí kolem jezera a život v něm, různé druhy dravých i býložravých ryb a obojživelníků ukáže například rekonstrukce z lokality Nýřany. Pro dokreslení atmosféry tvoří součást výstavy modely stromovitých kapradin, přesličkovitých rostlin a vyhynulého členovce rodu Arthropleura v životní velikosti.

Pohlednice nabízí i zajímavý pohled na práci v terénu. Děti celou výstavou provede zábavná figurka, edaphosaurus Eda. Závěr expozice patří hlavně jim - na příkladech si vyzkouší roli paleobotanika.

„V expozici na ně čekají interaktivní prvky. Poznají, jaké to je, když naleznou staré úlomky, a poskládají si z toho obrázek živočicha nebo rostliny. Připravili jsme pro ně mikroskop i repliku starého živočicha, vymřelé mnohonožky,“ doplnilaKotrbová. Dalším cílem výstavy je ukázat dlouholetou tradici paleobotanického výzkumu v Čechách. S trochou nadsázky je možné říci, že paleobotanika je tradiční českou vědní disciplínou.

Jedna z největších sbírek světa

„Důkazem je, že rok 1820, vydání prvního sešitu Sternbergovy monografie o fosilních rostlinách, je považován za počátek vědeckého názvosloví fosilních rostlin. Paleobotanický výzkum permokarbonu je od počátku soustředěn především do Národního muzea, které spravuje jednu z nejrozsáhlejších sbírek na světě. I nyní se podílí na moderním výzkumu, především s Geologickým ústavem Akademie věd, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Českou geologickou službou a Západočeským muzeem,“ uvedl vedoucí pobočky Filip Putschögl.

Výzkum karbonu úzce souvisí rovněž s těžbou uhlí, jejíž počátky se datují do 15. století. Těžištěm celého projektu jsou obrazové a prostorové rekonstrukce biotopů, které byly vytvořeny na základě moderního výzkumu.

Muzeum chystá přednášku autora výstavy, Milana Libertína z Přírodovědeckého muzea, a besedu s malířem, který dělá rekonstrukce biotopů. „S nadsázkou lze říci, že je to takový současný Burian,“ dodala produkční Kotrbová.

Výstava potrvá do 17. června. Krátkodobé výstavy se v muzeu v budoucnu vystřídají dvě až tři do roka, přičemž vždy jedna z nich představí výstavní činnost Národního muzea napříč všemi jeho obory.