Nepřemýšlej a pracuj! ****************************************************************************************** * Nepřemýšlej a pracuj! ****************************************************************************************** Pan Hisajuki Tanaka pracoval přes čtyřicet let v bance. Nedosáhl žádné závratné pozice, al odchodné to stačilo. Většina japonských firem, pakliže si vůbec můžou dovolit zabezpečit s zaměstnance i po jejich odchodu do penze, neslibuje vyplácení pravidelných dávek, ale nabí obnos, s nímž si může čerstvý důchodce naložit, jak chce. Ti zodpovědní se snaží rozložit ní vystačili do konce života. Problém je ale ten, že nikdo neví, kolik let ho ještě čeká. na prvním místě na světě, pokud jde o průměrnou délku života, u mužů dosahuje 78 let, u že 85, nicméně průměr je jen průměr... Můj šéf, můj pán. Tanaka dostal na důchod sedm milionů jenů (necelých 60 tisíc amerických naspořil sám. Teď se těšil, jak si konečně užije podzim života s manželkou, na kterou celý čas. V zaměstnání trávil deset, dvanáct hodin denně, dokonce i tehdy, když neměl co dělat. zvyku nechodit z práce moc brzy, třeba už jenom proto, že kolega tam ještě je. Nemusí to n pracovním nasazení, o stresu z práce a o strachu z vyhazovu. Je to prostě takový zvyk. Znal jen noc ve svém pro Japonsko typickém malém bytečku, cestu vlakem do banky a večer zp trávily stejný čas ve škole jako on v práci, odrostly, ani je pomalu neviděl. Školy totiž zajišťují i mimoškolní aktivity. Dokonce ani mnohé víkendy nepatřily rodině. Zjednodušeně Japonsku má zaměstnanecký poměr přednost před manželským svazkem. A tak se kolegové v prác volnu, vyrážejí společně do restaurace, účastní se sportovních aktivit. Nikdo o tom moc ne prostě tak. Tanakovi se rozvádějí. Paní Tanaková trávila roky podobně jako většina japonských manželek pozice žen v japonské společnosti přetrvává, nedá se ale říci, že by s sebou nesla známky by ženy tímto stavem trpěly. Do práce většinou chodí jen do té doby, než se narodí děti. D situace se pomalinku mění: z celkového počtu žen v produktivním věku jich dnes pracuje asi těch, které se nevdávají. Paní Tanaková patří ještě k tradiční většině. Poté, co se narodilo první dítě, převzala ve domácnost a o potomky, včetně starosti o opravy v domě, servis auta a podobně. Ve volném č svým aktivitám, koníčkům a kamarádkám, které žijí podobným životem. K dispozici měla konto manželův zaměstnavatel posílal každý měsíc slušný obnos; Hisajuki sám neměl kde co utratit Nástup seniorského věku a odchod z práce způsobil v rodině Tanakových naprostý zvrat. On n s volným časem, ona co s Hisajukim. Po čtyřiceti letech manželství se rozvádějí. Dveře otevřené. Japonský styl života a stárnutí populace působí ve společnosti řadu problé Tanakových je typický pro statisíce japonských rodin. Ne všechny končí rozchodem, ale fakt přibývá právě u starších lidí nad 65 let. V Japonsku žije 127 milionů obyvatel, z nich je 66,5 mil. ekonomicky aktivních. Země vychá řeší stejný problém jako Evropa: stárne a zároveň jí ubývá obyvatel. K absolutnímu úbytku poprvé v roce 2005. Jednak se rodí méně dětí (1,2 na rodinu), jednak řada mladých zůstává zahraničí. V Japonsku lidí ubývá i přesto, že v posledních letech výrazně přibylo přistěhovalců, jeji podporuje. Láká především vzdělanou pracovní sílu, včetně studentů, od nichž si slibuje, ž zemi zůstanou. Nejvíce přistěhovalců přichází v posledních letech z Číny, významný počet i z Jižní Koreje. Otevření trhu pracovní síly v Japonsku přilákalo rovněž řadu lidí z Jižní Z Indie Japonsko láká hlavně mladé specialisty v oblasti informačních systémů. Staré (dobré) Japonsko. Dnes je v Japonsku okolo 20 % osob ve věku nad 65 let, do roku 205 přes 35 %. Vzhledem k tomu, že stát většinou neposkytuje ve stáří žádnou jistotu a nechává na každém, sám o sebe, snaha mnohých Japonců je pracovat co nejdéle. Na pomoc lidem v postproduktivní více regionální úřady a instituce, které vymýšlejí pracovní místa pro starší zkušené osoby v Tokiu přišlo vedení místní policie s projektem, na jehož základě bude ke každému vyšetřo připojen na částečný úvazek coby poradce jeden penzionovaný policista. Odborník s mnoha le předávat mladším kolegům zkušenosti, čímž - jak bylo zdůvodněno - mimo jiné zajistí jakous vyšetřovacích metodách a zároveň si sám ekonomicky přilepší. Kult mládí, jak ho známe z Evropy, do Japonska ještě nedorazil a většina úřadů i firem si uvědomuje rychle rostoucí počet seniorů - vnímá ho nejen jako problém, ale také jako příle pro volný čas pro lidi vyšších věkových skupin, včetně produktů usnadňujících život nemocn pohyblivým osobám se stávají dobrým prodejním artiklem. Totéž platí pro různé podpůrné a d přípravky pro uchování zdraví. Stáří je do značné míry i hnacím motorem rozvoje robotizace roboti by měli v budoucnu převzít úlohu domácího společníka a pomocníka. Jiný kraj... * Konzervativní pojetí rodiny, císař, který žije v uzavřeném paláci, a šintoistické rituál drží i hi-tech firmy; roboti všeho druhu a špičkový výzkum v oblasti biotechnologií a nano Jde to dohromady? Zdá se, že ano. Pro toho, kdo chce úspěšně působit na japonském trhu, al musí znát místní zvyky a tradice. S japonským partnerem je třeba jednat úplně jinak než s nebo německým. »Japonci jsou na jedné straně uzavření a hodně konzervativní, na straně dru tolerantní,« potvrzuje Jan Sýkora, odborný asistent Ústavu Dálného východu a vedoucí oboru na Filozofické fakultě UK, který strávil v Japonsku několik let. Japonci přísně dodržují určité zažité postupy, aniž by nad nimi přemýšleli, ale nepohoršuj cizinec nedělá: Když se vysmrkáte do kapesníku místo popotahování, nic moc se nestane. To, co Japonce na jedné straně žene dopředu a na druhé omezuje, je kolektivistický duch, k nesou z dávné minulosti. Z toho plyne i nechuť vyjadřovat vlastní názor. Nutit k tomu někoho je neslušné. Je třeba odhadovat z náznaků a smířit se s tím, že jednání o obchodní spolupráci potrvá několik let začne. Přestože Japonci působí při kontaktu spíše nemastně neslaně, potrpí si na preciznos termíny schůzek i dodávek a totéž čekají od svých partnerů. Slušnost a klidný tón je nezby předností je japonština; než nutit Japonce mluvit anglicky, raději použijte tlumočníka. An všichni učí ve škole, aktivně používat tento jazyk však umí jen zlomek populace. První setkání se nikdy neobejde bez vizitky, která se podává oběma rukama otočená tak, aby přečíst. Je lepší mít ji oboustrannou, včetně japonské verze. Také zkoušet prodávat zboží návodu je vyloučeno. Podle Jana Sýkory je rovněž dobré vědět, s kým má v japonské firmě (platí to zejména pro t jednat. Na rozdíl od evropských nebo amerických společností obvykle stojí v čele japonské která o ničem nerozhoduje. Bývá spíše jakýmsi čestným reprezentantem navenek, který si svo podniku buď »vyseděl«, nebo ji získal díky konexím. »Největší pravomoci i zodpovědnosti js článku řízení,« upozorňuje Sýkora.