Vysokoškoláků už je moc

O vysokoškolský diplom masově roste zájem a vysoké školy poptávce vycházejí vstříc. Za poslední roky se počet studentů zvýšil nebývale prudce. Letos jich přibylo o celých 12 procent. „Přijali jsme přibližně o tisíc studentů víc. Zájmem univerzity je i dále zvyšovat počet přijímaných studentů, pokud to neohrozí kvalitu studia,“ uvádí mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Jenže právě kvalita je to, oč tu běží.

Obecně se říká, že Česko je s počtem vysokoškoláků na štíru a daleko za Západem. Zkreslení spočívá v tom, že se počítá celá česká populace. Odlišná čísla vyjdou, pokud se podíváme na současné vysokoškoláky. „Na vysoké školy se v roce 2006 poprvé zapsalo 67 tisíc a na vyšší odborné školy téměř 11 tisíc studentů. Dohromady představují více než 60 procent příslušné věkové skupiny. Při předpokládaném nárůstu to už příští rok může být 70 procent,“ upozorňuje ředitel Střediska vzdělávací politiky PedF UK Jan Koucký. Pro srovnání: západoevropské země chtějí dosáhnout 50 procent podílu vysokoškoláků mezi všemi absolventy škol do roku 2010 a třeba Velká Británie, Německo či Dánsko to nestíhají. Pro následující akademický rok se navíc plánuje další zvyšování počtu přijatých studentů. „Uvažujeme, že přijatých studentů může přibýt o 5 až 10 tisíc,“ uvádí předseda České konference rektorů Petr Sáha. Univerzitní vzdělání se tak stále víc nabízí těm, kteří by na ně před několika lety nemohli pomyslet. „Vysoké školy postupně slevují z nároků pro přijetí. Mezi studenty začíná převažovat obyčejný průměr. Dochází k „masifikaci“ studia podobné spíš tovární výrobě než špičkové přípravě odborníků,“ varuje Koucký.

Situace se ještě víc vyostří za pár let. To na vysoké školy přijdou slabé ročníky. Mohlo by pak dojít k paradoxní situaci, že se na ně dostane až 90 procent mladých lidí.