Stane se Česko rájem šakalů a kiwi? ****************************************************************************************** * Stane se Česko rájem šakalů a kiwi? ****************************************************************************************** Máchovo jezero obrostlo palmami, banánovníky se pěstují na každé druhé zahradě a papoušci S takovými změnami zatím počítat nemůžeme. Přesto by se česká kotlina v budoucnu mohla obl kabátu. Vyplývá to ze zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN (IPCC) zveřejněné počát záplavy dalších studií se liší hlavně tím, že na její přípravě pracovaly více než dvě tisí ze 130 zemí po dobu tří let. Výsledky, k nimž dospěli, nejsou právě povzbudivé. Zemi může v 21. století postihnout oteplení o více než šest stupňů Celsia, hladina oceánů o 60 centimetrů. Odborníci také očekávají další ubývání sněhové pokrývky a tání pevninskýc ledovců (Podrobněji viz text Cesta... na této straně). Více dešťů, bouřek, veder a vichřic Čeští vědci se nyní zamýšlejí, jak se celosvětová změna klimatu projeví v naší zemi. „Kvůl oceánů vzroste vzdušná vlhkost. Nejspíše se tak setkáme s větším množstvím srážek,“ odhadu z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Obávat bychom se však podle něj měli předev výkyvů počasí - veder, bouřek, vichřic nebo třeba mrazů. A o kolik stupňů se v české kotlině oteplí? „Obecně lze očekávat vyšší teplotní změny v ob kontinentálním klimatem a nižší v zemích s výraznějším vlivem oceánů,“ vysvětluje Radim To leží na rozhraní mezi oceánickým a kontinentálním klimatem, vzrůst teplot proto nedosáhne předpovídaných hodnot. ČHMÚ plánuje, že ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a Matematicko-fyzikální UK zpřesní odhady scénářů pro Česko. „Budeme analyzovat hlavně očekávané dopady na vodní h Přímo se totiž odrazí v zemědělství a lesnictví,“ přibližuje plány Radim Tolasz. Čeští odb prozkoumat i další důsledky změn klimatu. ČHMÚ se také chystá zkvalitnit předpovědní a výs „Ta sice nemůže povodeň, vichřici nebo liják zastavit, omezí však alespoň škody a případně následnou likvidaci,“ říká český klimatolog. Dvojí sklizeň „Změny klimatu budou probíhat pozvolna a dlouhodobě, a proto nemůžeme počítat s rychlou a rostlin a živočichů,“ poznamenává profesor Jaroslav Smrž z katedry zoologie Přírodovědecké Praze. Nárůst průměrné teploty například postupně promění skladbu zemědělských plodin. „Ve velkém začnou pěstovat melouny, kukuřice a vinná réva nebo třeba papriky,“ odhaduje Jan Krekule z experimentální botaniky AVČR. Skladbou pěstovaných plodin se naše území podle docenta Krek čas může přiblížit Slovinsku. Obilniny budou dozrávat dříve. „Na poli, které se díky jejich brzké sklizni uvolní třeba u mohou ještě ten samý rok vyrůst luštěniny,“ domnívá se Jan Krekule. V delším horizontu se na našem území může objevit i subtropická vegetace. „Pokud bude otep pokračovat, lze uvažovat o pěstování některých odolnějších druhů, k nimž patří třeba kiwi, český botanik. Citrusy se však u nás ve větším měřítku hned tak nerozšíří, domnívá se Jan Žalud z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v subtropické vegetace na naše území velmi skeptický. Podle něj lze očekávat spíše vyšlechtě místních plodin. Ty by měly odolávat především různým meteorologickým extrémům. „Rostlina odolná vůči suchu ale zpravidla snadněji podlehne jinému stresovému faktoru či dalšímu ext jarnímu mrazíku,“ upozorňuje na jedno z úskalí docent Žalud. Poznamenává také, že výrazněj klimatu mohou do struktury plodin pěstovaných na českých polích zasáhnout kvóty a dotace E Kukuřice vyšplhá o 100 metrů „Zvýšení teploty zrychluje růst v jednotlivých vývojových fázích rostlin, což je negativní jako kdyby u člověka trvala puberta jen rok,“ vysvětluje Zdeněk Žalud. Řada studií potvrzu oteplování způsobuje především vzrůst koncentrace oxidu uhličitého. A tento plyn zvyšuje i fotosyntézy, což je samo o sobě pozitivní. „Dopředu ale nedovedeme u všech kulturních plod který z těchto vlivů převáží,“ vysvětluje docent Žalud. K jednoznačnějšímu závěru dospěli odborníci zatím třeba v případě klasických plodin jako j a jarní ječmen. U nich by měl na většině území převažovat pozitivní efekt. „Stále však neu extrémní výkyvy počasí. Výnosy může ovlivnit povodeň, sucho, zimní oteplení, jarní mrazík holomráz,“ poznamenává Zdeněk Žalud. Se vzrůstající průměrnou teplotou se některé plodiny posunou do vyšších nadmořských výšek. metrů by se mohla „vyšplhat“ třeba kukuřice. Klima pro její pěstování bude sice vhodné i n nárokům této plodiny nevyhoví tamní, ne právě kvalitní půda. „Do horských oblastí se mohou a broskve,“ poznamenává botanik Jan Krekule. Již nyní se některým odrůdám těchto ovocných v Brdech. Se změnou klimatu se do Česka nejspíše dostanou také nové choroby a škůdci. „Některé, řeče čekají za našimi jižními hranicemi, aby sem pronikly. Krátce po invazi by dočasně nad zdej vítězily, protože proti nim nemáme vždy účinnou ochranu a její vytvoření může chvíli trvat docent Žalud. Také stávající choroby a škůdci mohou s oteplením dostat šanci k rozmachu. T jim podaří vytvořit více generací v jednom vegetačním období. Oteplování a vzrůst koncentrace oxidu uhličitého (CO2) ovlivní také lesy. Pokračování na straně X Dokončení ze strany IX „Díky zvýšení intenzity fotosyntézy porostou jehličnany i listnáče rychleji,“ říká profeso Marek z Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR v Brně. Společně s dalšími vědci již ně v obřích sklenících nedaleko beskydské osady Bílý Kříž zkoumá, jak stromy reagují na zvýše CO2 v ovzduší. „Některé experimenty ukazují, že dřevo takových stromů může být z pohledu l kvalitní,“ upozorňuje profesor Marek. Koruny budou mít velký počet větví a dřevo více suků stane vyhledávanější pochoutkou dřevokazného hmyzu. Stromy by však nejspíše lépe odolávaly suchu. Drobné póry na listech a jehlicích, jejichž se vypařuje voda, budou v důsledku vyšší koncentrace oxidu uhličitého více přivřené. Jehli by proto lépe hospodařily s vodou. Kvůli objemnějším korunám však snadněji podlehnou vichř silným větrem bychom se dle názoru klimatologů v následujících letech mohli setkávat poměr Výrazné zvýšení teploty může podle Michala Marka vést k posunu vegetačních pásem, což by n existenci horských ekosystémů. S nimi by zmizely některé glaciální relikty - ostružiník mo zakrslá, poznamenává Jan Krekule. Na naše území by naopak mohly proniknout třeba panonské Území Česka obývá celá řada relativně chladnomilných druhů, z ptáků je to třeba sýc rousný tříprstý. Jejich existence se váže na chladné lesní klima. „Tito živočichové by byli v pří ohrožení,“ poznamenává Miloš Anděra ze zoologického oddělení Národního muzea v Praze. Záhadné mizení sysla „Z jihovýchodní Evropy se k nám s měnícím se klimatem může dostat šakal,“ odhaduje Miloš A byl zastřelen na Slovensku, jednou také v Rakousku asi kilometr od našich hranic. Tato tep mohla ze změny klimatu profitovat. Již nyní do Česka postupně pronikají teplomilné druhy netopýrů. „Téměř půlstoletí probíhá sčítání těchto savců, takže máme podrobný přehled,“ poznamenává zoolog Anděra. Poměrně rychle a ve velké míře se na naše území dostává také nápadně zbarvený pavouk - kři původně obyvatel teplých oblastí Evropy. Změny lze pozorovat i v rozšíření některých plžů, páskovky hajní, uvádějí Jaroslav Smrž a Lucie Juřičková z katedry zoologie Přírodovědecké Rozšiřují se zde však také nutrie. Tato uměle vysazená, relativně teplomilná zvířata dříve Nyní nemají v nížinách větší problémy. Změny se ale podle Miloše Anděry rozhodně nemusí projevovat přímočaře. „Z našeho území miz je vysloveně teplomilným druhem,“ poznamenává český zoolog. Patrně proto, že se dostává do velkou zátěží kulturní krajiny - téměř se třeba vytratily meze mezi poli. „Protože se však i z Českého středohoří, z oblastí, kde se jeho přirozené prostředí příliš neměnilo, budeme hledat ještě jinde. Zatím je však neznáme,“ podotýká Miloš Anděra. Opeřenci nepotřebují hejna Některé druhy ptáků přestanou při oteplení na zimu odlétat z našeho území. „Husy velké, kt do jihozápadní Evropy, u nás v posledních letech zůstávají. A letošní zima byla z tohoto p podotýká Petr Musil z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK. Zmínění opeřenci nedělaj zemědělcům. Během zimy husy vypasou, nebo alespoň pošlapou ozimy a řepku na polích. To, že nevydávají na dalekou cestu, má však i výhody -snižuje se riziko zavlečení určitých chorob Podobně jako husa velká by se mohla v budoucnu zachovat čejka chocholatá nebo volavka pope zástupci těchto druhů od nás neodlétají v případě teplejší zimy už nyní,“ upozorňuje Petr Se vzrůstající průměrnou teplotou mnozí ptáci také přestávají vytvářet hejna, která jim za okolností pomáhají lépe přežít zimu. „Letos se třeba sýkory zvláště v okolí Prahy vůbec ne připomíná český ornitolog. Kvůli oteplení by se podle Petra Musila mohla rozpadnout i další hejna, například u vodníc na nezamrzajících vodách, a proto se obvykle drží hlavně na velkých řekách. Pokud je mírná využívat i menší toky a rybníky a rozptýlit se tak na větší plochu. Díky tomu se například přenosu určitých chorob a tím se zvyšuje šance na přežití, upozorňuje na jeden z pozitivní Musil. Malárie Česko zatím neovládne Oteplování působí negativně také na lidské zdraví. Extrémní výkyvy počasí, hlavně vlny ved kardiaky. Na povětrnostní situaci je závislé šíření infekčních nemocí. „Za teplejšího počasí se budo vyskytovat průjmová onemocnění způsobená bakteriemi, například salmonelami nebo campilobac by také počet chorob přenášených klíšťaty, jako je lymská borelióza a klíšťová encefalitid Roháčová z 2. lékařské fakulty UK v Praze. Podle ní nelze vyloučit, že se na našem území o nemoc. Šíření malárie, tyfu, paratyfu nebo cholery však zatím nehrozí. Expanze těchto chorob toti nezávisí na zvýšení teploty, jako spíše na socioekonomické situaci. Dokazuje to fakt, že s nedávné minulosti, ještě mezi světovými válkami, malárie na našem území objevovala. K ústu donutilo hlavně vysoušení močálů, postřiky proti hmyzu a kvalitní lékařská péče. Mohla by jen s masivním přívalem imigrantů, které by zvýšení mořské hladiny vyhnalo z jejich domovů Afriky.