Šéf poradců ministryně školství Petr Matějů připravil konkrétní plán školného na univerzitách. Plán předpokládá, že každý student uzavře při přijetí s univerzitou smlouvu. Účty za studia však nebude platit hned, ale až když začne vydělávat. Poplatky se budou lišit podle škol a fakult. Rozhodne o nich atraktivita oboru, zájem studentů i výše platu, kterou konkrétní diplom zaručuje.

Přednášku světově proslulého molekulárního biologa profesora Ueli Aebiho z univerzity v Basileji pořádá zítra Ústav buněčné biologie a patologie 1. LF UK. Vědec přijel do Prahy převzít čestný doktorát. V Purkyňově ústavu v Praze-Albertově pronese zítra od 10 hodin veřejnou přednášku v angličtině, nazvanou „Tinkering with a cellular nanomachine“ (Hrátky s buněčným nanostrojem).

Budova nejznámější pražské porodnice je jakoby utopená mezi ostatními fakultními pavilóny, které v sobě nemají ani zdaleka tu uhrančivost jako tato stavba někdejší Zemské nemocnice. „Apolinář“ je nejen atypický svou architekturou a zdmi z neomítnutých cihel, ale také naplněný tajemstvím místa, kde přicházely na svět děti během předminulého, minulého i tohoto století.

Jak se ve starověku vyvíjely vztahy Egypťanů a jejich jižních sousedů z Núbie? O třech tisíciletích jejich „nesnadného“ sousedství dnes v Kroměříži vypráví ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK Ladislav Beneš. Přednáška začíná v 17 hodin v Muzeu Kroměřížska.

I když spory o povahu prognostiky jakožto disciplíny na pomezí vědy a intuice, respektive oboru s jen obtížně vymezitelným předmětem, stále trvají, praxe potvrzuje, že si své místo na slunci již vydobyla. Politici, úředníci, obchodníci i podnikatelé se o ni stále více zajímají.

Akci s názvem Jeden den s fyzikou dnes už podvanácté pořádá Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Nejen maturantům a uchazečům o studium, ale všem zájemcům o fyziku i jejím příznivcům budou otevřeny dveře pracovišť a poslucháren.

S hledáním budoucího zaměstnání by měly vysokoškolským studentům i absolventům pomoci workshopy pracovních příležitostí, které 22. března pořádají Přírodovědecká fakulta a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Po zkušenostech z minulých let, kdy na tyto akce přišly stovky studentů a účastnily se jich desítky firem, očekávají pořadatelé velký zájem i letos, uvedla Kateřina Hlatka z projektu CareerMarket, který se na akcích podílí.

Nejvíce zájemců o studium vzhledem ke své kapacitě má fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, která přijme každého pátého účastníka přijímacího řízení. Soukromé vysoké školy dopadly v rámci indexu výběrovosti zcela jinak než veřejné vysoké školy, nejlepší z hlediska výběrovosti je mezi soukromými vysokými školami Pražská vysoká škola psychosociálních studií.

PF MU v Brně pořádá kurz pro maturanty, který se skládá z 6 přednáškových dnů, vždy 1x týdně (varianta čtvrtek odpoledne, nebo sobota dopoledne), cena činí 1800 korun, kurz bude zahájen během února.

Na některý z oborů filozofických a sociálních fakult se každý rok snaží probojovat tisíce studentů. Zdaleka ne všem se to podaří. V průměru uspěje v přijímačkách na tento typ škol čtyřicet pět procent studentů, existují však i obory, jejichž sítem přijímacích zkoušek projde jen každý desátý uchazeč.

Podstatně menší konkurence čeká adepty studia teologických fakult, které přijímají přes osmdesát procent přihlášených.

Zatím se nepočítá s tím, že by se nová možnost ověřovat výsledky neformálního vzdělávání vztahovala na kvalifikace vysokoškolské.

Objevil se však způsob, jak skloubit chybějící vysokoškolské vzdělávání s výkonem povolání. Dvaačtyřicetiletá Alena Z. pracuje jako učitelka v mateřské škole. Je třeba říct, že mimořádně dobrá učitelka, kterou děti milují a rodiče vyhledávají.

Poslední měsíce jsou plné debat o tom, zda a kdy a jak zavádět na českých vysokých školách nějaký typ poplatku, tedy školného. Většina hlasů pro zavedení školného argumentuje tím, že do českých univerzit přinese potřebné finanční prostředky a že není spravedlivé, když na studia lukrativních oborů přispívají z daní i ti, kteří na vysokou školu nikdy nechodili. Odpůrci školného většinou argumentují jen svým strachem a zažitou představou, že vzdělání je přece »zdarma«.

U přijímacích zkoušek na některý z jedenadvaceti oborů Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze uspělo loni pouhých dvacet dva procent uchazečů.

Fakulta sociálních věd byla založena v roce 1990 po zrušení bývalé fakulty žurnalistiky, a je tedy relativně mladá. Uchazeči si mohou vybrat z široké škály oborů realizovaných v celkem jedenácti studijních programech.

Univerzita Karlova v Praze ocenila 18 odborných a vědeckých prací Bolzanovou cenou. Prestižní cenu v pražském Karolinu získalo 12 mladých lidí za magisterskou, čtyři za doktorskou, jeden za bakalářskou a jeden za soutěžní práci.

Stovky středoškolských studentů dnes přicházely do Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, která vyhlásila "Jeden den s fyzikou". Posluchárny praskaly ve švech, ale velký zájem byl také o laboratoře. Celé dopoledne stála fronta před seismickou stanicí umístěnou v suterénu. Alena Havlíčková z propagačního oddělení odhadla počet návštěvníků na 500 až 600.

Univerzita Karlova v Praze (UK) pořádá v těchto dnech virtuální informační týden pro zájemce o studium. Do 10. února budou moci posílat své dotazy týkající se přijímacích zkoušek a studijních možností na e-mailovou adresu. Odborní pracovníci jim zašlou odpověď do několika hodin. ČTK o Infotýdnu informoval mluvčí UK Václav Hájek.

Studenti medicíny z první lékařské fakulty si budou nanečisto zkoušet operace. Fakulta spolu s Všeobecnou fakultní nemocnicí zřídila na urologické klinice nové výukové centrum. Jeho součástí je počítačem řízený operační simulátor. Nová technologie nahradí studijní kurzy, při kterých se pracovalo s pokusnými zvířaty, sdělila ČTK Vlasta Helekalová z lékařské fakulty.

Babička mu kdysi podstrčila knihu o královské hře, která ho zaujala. A dopracoval se k tomu, že se neleká slavných jmen. Na prestižním lednovém turnaji ve Wijk aan Zee bral David Navara body i šachovým velikánům.

„Nejsilnější turnaj, jaký jsem kdy hrál. Třeba už si to ani nezopakuji,“ říká rozvážně. S černými figurami uhrál remízy s šachisty, kteří vládnou žebříčku – Topalovem, Anandem a mistrem světa Kramnikem. Bývalého šampióna Ponomarjova dokonce porazil.

Zájemce o studium chemicko-technologických oborů ve většině případů nečekají stresující zkoušky složené z testů ani ústní přijímací pohovory. V rámci přijímacího řízení se obvykle hodnotí jen středoškolský prospěch z profilových předmětů, přičemž přijato bývá v průměru 89 % uchazečů.

Krásný svět krásivek je název výstavy, která bude dnes v 16 hodin zahájena vernisáží v Muzeu Vysočiny Jihlava. Jde o ojedinělý soubor mikrofotografií, který připravili odborní pracovníci Městského muzea Mariánské Lázně ve spolupráci s Algologickou laboratoří katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Informoval o tom Jiří Juřička z Muzea Vysočiny.

Pokud byste dnes přišli na tržiště a chtěli dvě kila mišpulí, nejeden trhovec by si asi poklepal na čelo. A přitom jde o ovoce, které se někdy před čtyřmi sty lety, kdy třeba o hruškách neměl ještě nikdo ani ponětí, považovalo za něco tak běžného jako nyní třeba jablka či pomeranče. Mišpule německá (lat. Mespilus germanica) je totiž stará ovocná dřevina.

PRAHA Hostem dnešního diskusního pořadu Křeslo pro Fausta bude profesor Eduard Zvěřina, emeritní přednosta Neurochirurgické kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice. Světově uznávaný odborník promluví o pokrocích, které se v jeho oboru v posledních letech odehrály. Akce začíná v 16 hodin v Akademickém klubu 1. LF UK ve Faustově domě na Karlově náměstí v Praze.

Zájemci o studium zemědělství a příbuzných oborů mají na výběr ze sedmi různých fakult. Jejich kolegové toužící stát se veterinárními lékaři mají volbu podstatně jednodušší. Studium veterinárního lékařství totiž nabízí pouze Fakulta veterinárního lékařství VFU Brno. Zemědělské školy přijímají ke studiu i přes 90 % uchazečů, na brněnskou veterinární fakultu se loňskými přijímacími zkouškami probojovalo jen 34 % studentů.

Na ledě je jako doma už patnáct let. Dvacetiletý krasobruslař tráví pět hodin denně šest dní v týdnu tréninkem a pády počítá na statisíce. Před týdnem si přivezl stříbro z mistrovství Evropy.

Gram zlata stojí pár stokorun, gram zdánlivě obyčejného »šutru« z Měsíce stovky tisíc. Ne všechny dopravily na zem kosmické stroje, některé přilétly jako meteority. I ony jsou ale mimořádně vzácné. Na odhalování jejich tajemství se podílejí také čeští vědci.

Špičkoví lékaři, přes dvě tisícovky operací ročně, dlouhá tradice a zároveň ty nejmodernější navigační systémy, podle nichž se mohou neurochirurgové při operaci mozku nebo míchy orientovat s milimetrovou přesností. Vítejte na Neurochirurgické klinice v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Už skoro deset let jí šéfuje zřejmě nejuznávanější český neurochirurg Vladimír Beneš.

Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze vznikla v roce 1946 jako pátá filmová škola na světě. Její posluchači mohli studovat režii, dramaturgii a filmový obraz. Dnes FAMU nabízí studium deseti oborů v bakalářském i navazujícím magisterském programu.

Nový výběh chystá liberecká zoologická zahrada pro skupinu paviánů pláštíkových. O tom, jak bude vypadat, rozhodnou také vysokoškolští studenti. „Chceme spolupracovat se studentkou z Univerzity Karlovy v Praze, která bude sledovat chování paviánů i to, jak na ně reagují návštěvníci. Její studii pak chceme využít při přestavbě pavilonu,“ informoval David Nejedlo, ředitel Zoologické zahrady v Liberci.

Počasí pobláznilo kolorit v pražských ulicích. Ještě v úterý sněžilo a jinovatkou obalené stromy vypadaly jako šperky z jablonecké bižuterie. Ale už den poté se začaly v pražských ulicích prodávat sněženky. Svazek drobných bělostných kvítků, vnímaných jako symbol příchodu jara, prodává květinářka na Havelském trhu za pětadvacetikorunu.

Prof. ROSTISLAV VYZULA, ředitel Masarykova onkologického ústavu Brno: Jsem pro nepovinné členství. Mělo by být ctí každého lékaře být členem své stavovské organizace, ale rozhodně ne povinností. Budeli to čest, pak ke členství lékař bude i jinak přistupovat. S vědomím, že organizace se ho zastane, když to bude potřebovat.

Královéhradecký primátor Otakar Divíšek (ODS) je nesvůj z toho, že po magistrátních kancelářích kolují podpisové archy s peticí na záchranu známé hradecké vily Anička na Gočárově třídě. Tvrdí, že není možné, aby se státní úředník zapojoval do akce, o níž možná bude později rozhodovat.

České školy dostaly velký domácí úkol. Z „nalejváren“ se mají stát místa, v nichž se žáci budou cítit dobře, získají přehled o moderním světě a nebudou cítit staletími utvrzovanou převahu kamenné instituce. Po rozdání pololetních vysvědčení zbývá učitelům na přípravu velkých změn posledních šest měsíců; tak praví zákon.

Indonésii postupně zaplavuje oceán. V příštích pětadvaceti letech zmizí asi dva tisíce ostrovů, což představuje zhruba desetinu území. Téma pro Václava Kachlíka z Ústavu geologie a paleontologie Univerzity Karlovy a cestovatele Davida Černického. Proč tedy vlastně se zvedají hladiny světových oceánů? Pojďme to nastínit v úvodu. Připomínala to i konference, která nedávno proběhla v Paříži.

Poprvé v patnáctileté historii školy povede ústeckou Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) žena. Novou rektorku Ivu Ritschelovou prezident jmenuje 20. února a funkce se oficiálně ujme 1. března. Ve svém dnešním vydání to píše Ústecký deník.

Poslední termín pro podání přihlášky na vysokou školu se blíží. Uchazeči mohou vybírat mezi desítkami fakult. Nejmenší šanci uspět mají podle statistik za minulý rok, které ČTK poskytl Ústav pro informace ve vzdělávání, opět zájemci o práva nebo umělecké školy. Na strojírenské obory se naopak dostane přes 90 procent uchazečů.

České rychlobruslařce na krátkých tratích Kateřině Novotné uniklo o pouhé tři body vysněné třetí místo v konečném hodnocení Světového poháru na trati 1500 metrů. Přesto může být se svou premiérovou účastí v kompletním seriálu spokojena. Poprvé v kariéře se totiž dokázala prosadit na stupně vítězů, navíc se stabilně umísťovala na bodovaných pozicích.

Článek Petra Hájka Boj proti kouření je boj proti svobodě (MFD 12. 2.) vyvolal řadu nesouhlasných reakcí. Podle autora není prokázán vliv kouření na nemoci a úmrtí v důsledku kouření.

Přinášíme ohlasy především odborné veřejnosti.

Ondřej Schneider se v článku Proč školné pomůže studentům (HN 2. února) domnívá, že se na většině českých vysokých škol provádí »velmi slabý výzkum« (čímž naprosto zbytečně uráží naše jak dobré, tak špatné vědce), a navrhuje veškeré finance do vědy koncentrovat do pár špičkových pracovišť: zbytek ať jen učí.

Proměnám našeho jazyka se věnuje dnešní přednáška Ireny Vaňkové z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Akce z cyklu Akademická Praha se koná dnes od 17 hodin v Akademii věd na Národní třídě v Praze.

Lidové noviny si zaslouží uznání za pokus poradit studentům a porovnat fakulty, dokonce podle objektivních kritérií. S objektivním hodnocením to ovšem není snadné. Oxfordský filozof G. E. Moore před sto lety ukázal, proč se atribut „dobrý“ nedá nahradit žádným jiným, lépe měřitelným.

Medicína, ekonomie, práva a umělecké obory jsou pro studenty nejatraktivnější. Přijímačky zde ale provází velký konkurenční boj. Snazší je přijetí na technické, chemické a strojírenské fakulty. Práci pak po vysoké škole bez problémů najdou vystudovaní ekonomové, pedagogové, lékaři a technici.

Během letošních přijímacích zkoušek se oproti loňsku opět objeví několik změn. Tou hlavní bude rozšíření národních srovnávacích zkoušek v rámci přijímacího řízení na české VŠ. Letošní novinky týkající se přijímacího řízení se nedotkly jen samotných přijímacích zkoušek.

Mezinárodně uznávaný český historik František Šmahel, specialista na středověké dějiny, obdrží dnes od rektora pardubické univerzity čestný titul doctor honoris causa za mimořádný přínos k rozvoji českého a evropského bádání o dějinách středověku.

České studenty láká vzdělávat se i za hranicemi. Naplnit své plány jim obvykle pomůže jedno- či dvousemestrální studijní stáž. Pokud by ani tato možnost nevyšla, mají šanci získat titul uznávaný i za hranicemi přímo v Česku.

Poprvé byla podrobněji zaznamenána v uceleném díle současná romská literatura. Autorka Alena Scheinostová publikací pokračuje v práci přední české romistky Mileny Hübschmannové, která před rokem tragicky zemřela. Romská literatura, jak píše v předmluvě Helena Sádlíková, je častým tématem studentských prací.

Expertní skupina Ministerstva dopravy podle všeho nedoporučí přijmout návrh firmy Kapsch na změny ve způsobu realizace druhé etapy mýtného systému. Pokračuje tak patová situace: soutěž na výstavbu mýtného systému (v níž po ostudném průběhu zbyl Kapsch jako jediný uchazeč) totiž byla vypsána na obě etapy najednou.

Velmi žádaná je Fakulta sociálních věd (FSV), která od devadesátých let zastřešuje studium společenskovědních oborů na Univerzitě Karlově v Praze. Umožňuje studium mladých a dynamických oborů, jako jsou mediální studia, marketingová komunikace a public relations (PR). Je také školou, která vzdělává budoucí novináře, sociology, odborníky na mezinárodní vztahy a politology.

Mediální výchova učí žít s médii. Je prostředkem k rozvoji mediální gramotnosti, která napomáhá orientovat se v mediální komunikaci. O potřebnosti této kompetence snad přesvědčí pohled do kterékoli třídy: děti esemeskují, baví se o nových filmech, reklamách, chatují, referáty vypracovávají stále častěji pomocí internetu než z knih.

Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze bylo začátkem února otevřeno nové výukové pracoviště, které umožní studentům nacvičit si některé laparoskopické operace v počítačovém prostředí. Nová technologie nahradí dřívější kurzy s pokusnými zvířaty.

Přestože v České republice mají ženy od 45 do 69 let pravidelně jednou za dva roky plně hrazeno preventivní vyšetření na rakovinu prsu, stále se na mamograf nedostaví všechny, které na to mají nárok.

Úspěšná investigativní novinářka se rozhodne živit jako keramička, matka tří dětí se po dvaceti letech v domácnosti uchází o šéfovský post. Důvodem nemusí být jen krize středního věku, častěji stojí za změnou profese JINÉ MOTIVY. Děláte dvacet let stejnou práci a najednou máte pokušení všeho nechat a začít s něčím úplně jiným? Nelekejte se. Nejste v tom sami.

Tři zajímavé expozice lze zhlédnout v České Lípě. Zdejší Galerie V Kopci zve na snímky z Tibetu a z Maroka, Vlastivědné muzeum a galerie zase umožní pohled do světa živočichů, kteří žijí v podzemí a představí rovněž fotografické záběry z Nové Guineje.

Prezident Václav Klaus dnes na Pražském hradě jmenuje pět nových rektorů veřejných vysokých škol. Ke konci roku 2006 je zvolily akademické senáty jednotlivých univerzit. Tři rektoři byli zvoleni poprvé, dva vstupují do druhého funkčního období. Dnešním jmenováním se mezi 25 rektorů českých veřejných vysokých škol zařadí jediná žena.

Univerzita Karlova vypravila na zahraniční stáž v rámci programu Socrates/Erasmus pátý nejvyšší počet studentů v Evropě. Za studiem jich odjelo 951. Podle posledního hodnocení mobilit, které provedla evropská Executive Agency za rok 2004/2005, je Univerzita Karlova (UK) na prvních příčkách i v počtu vyjíždějících pedagogů. A vůbec nejatraktivnější je Praha pro hostující profesory.

Divocí jezdci. Tak se ve Spojených státech říká zákonům, které umožní hladký průjezd sněmovnou jiným nesouvisejícím normám. Divocí jezdci křižují i českým právním řádem. V Česku se jim říká přílepky. Pomocí přílepků poslanci prosadí paragrafy a změny, které s původními zákony naprosto nesouvisejí.

Diskuse o evropské ústavní smlouvě už je dlouho součástí české politiky. Často bývá velmi vypjatá a nevěcná. Také v našem pořadu Názory a argumenty o ní často hovoříme a hovořit o ní budeme i zhruba za hodinu a půl v našem pořadu Volejte šestku. Do této diskuse se budete moci zapojit i vy, když zavoláte na telefonní číslo 221552726. Teď jen krátké shrnutí. Jak známo, evropská ústavní smlouva byla vypracována Konventem a obsahuje shrnutí dosavadních integračních smluv a některé změny a rozšíření.

Máchovo jezero obrostlo palmami, banánovníky se pěstují na každé druhé zahradě a papoušci poletují po lese. S takovými změnami zatím počítat nemůžeme. Přesto by se česká kotlina v budoucnu mohla obléknout do nového kabátu. Vyplývá to ze zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN (IPCC) zveřejněné počátkem února.

Zatímco většina dvanáctiletých dětí ještě žije ve světě her a pohádek, jednou z největších vášní Ondřeje Čertíka bylo v tomto věku programování. V šestnácti letech pak už svůj volný čas trávil na katedře kybernetiky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze jako pomocný vědecký pracovník. Dnes je mu dvacet tři let a studuje Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

O vysokoškolský diplom masově roste zájem a vysoké školy poptávce vycházejí vstříc. Za poslední roky se počet studentů zvýšil nebývale prudce. Letos jich přibylo o celých 12 procent. „Přijali jsme přibližně o tisíc studentů víc. Zájmem univerzity je i dále zvyšovat počet přijímaných studentů, pokud to neohrozí kvalitu studia,“ uvádí mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Jenže právě kvalita je to, oč tu běží.

Na čem nyní pracují čeští egyptologové v Západní poušti? Nejnovější výsledky jejich výzkumů v Egyptě dnes představí docent Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přednáška začíná v 17 hodin v přednáškovém sále Národního muzea na Václavském náměstí v Praze.

Pan Hisajuki Tanaka pracoval přes čtyřicet let v bance. Nedosáhl žádné závratné pozice, ale na slušné odchodné to stačilo. Většina japonských firem, pakliže si vůbec můžou dovolit zabezpečit své bývalé zaměstnance i po jejich odchodu do penze, neslibuje vyplácení pravidelných dávek, ale nabízí jednorázový obnos, s nímž si může čerstvý důchodce naložit, jak chce. Ti zodpovědní se snaží rozložit částku tak, aby s ní vystačili do konce života.

Hlavní problémy životního prostředí u nás a ve světě. Tento název nese čtvrteční přednáška a současně výstava v atriu restaurace U Koruny v Kladrubech. Veřejná akce je jako první na Tachovsku součástí unikátního projektu Environmentální informační centra Plzeňského kraje (ENVIC).

Hodně citací, málo patentů, tak by se dal shrnout problém současné české vědy. Ze statistik vyplývá, že v roce 2002 bylo přihlášeno v celé Evropské unii téměř dvanáct tisíc patentů. Čeští vědci podali jen pět z nich. Současně máme evropsky podprůměrný počet studentů přírodovědných a technických oborů, zájem mladých slábne, a to je fakt, se kterým se hodlá vyrovnat nový projekt nazvaný Český hlavičky.

Článek Petra Matějů o školném, kterému by se raději nemělo říkat školné, pootevřel dimenzi věcné debaty (Je načase opustit zavádějící slovo školné, HN 14. února). S Petrem Matějů mne řada argumentů spojuje. Nemyslím si ale, že by školné otvíralo cestu k vyššímu počtu vysokoškoláků. V současnosti nastupuje do terciárního vzdělání kolem poloviny studentů a zvýšení nad 55 procent nastane během pěti let i díky slabším ročníkům maturantů.

Poděbrady s napětím čekají na dnešní jednání vlády. Ta by měla odsouhlasit vznik nové vysoké školy - Vysoké školy Jiřího z Poděbrad. O neuniverzitní státní veřejnou vysokou školu usiluje v Poděbradech Středočeský kraj a chce, aby centrála byla v Poděbradech a další pobočky této vysoké školy v Kutné Hoře, v Čáslavi a v Mladé Boleslavi.

Kabinet Mirka Topolánka nechce rozdělit nastartování společných státních maturit do dvou etap, jak navrhli poslanci ČSSD a KSČM. Opozice navrhuje, aby z volitelného předmětu žáci podle nových pravidel maturovali až v roce 2010. Společná maturita z povinných předmětů, tedy z českého a cizího jazyka, by ale podle nich měla do škol vstoupit podle plánu, v roce 2008.

ODS připravuje nový návrh zákona o podpoře financování studentů při studiu na vysoké škole. Novinka, která by měla studenty na trhu práce ještě více zvýhodnit, by se mohla do sněmovny dostat do dvou měsíců. Není však jisté, zda ji poslanci podpoří. Píšou to dnešní Hospodářské noviny (HN).

Iberoamerickou cenu, kterou udělují velvyslanectví španělsky a portugalsky hovořících zemí v České republice, získal student Karel Smékal z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Don Miguel na Fuertaventuře. Cenu dnes z rukou manželky prezidenta Livie Klausové převzal v pražském Karolinu.

Prezident Václav Klaus dnes na Pražském hradě jmenoval pět nových rektorů veřejných vysokých škol. Ke konci roku 2006 je zvolily akademické senáty jednotlivých univerzit. Tři rektoři byli zvoleni poprvé, dva vstupují do druhého funkčního období. Dnešním jmenováním se mezi 25 rektorů českých veřejných vysokých škol zařadí jediná žena.

Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně čeká letos volba rektora. Současnému rektorovy Petru Sáhovi, který univerzitu vede již šest let, vyprší na jaře tříleté funkční období. Návrhy na jeho nástupce je možné podat do 15. března do 16:00. Volba se uskuteční 26. března na zasedání akademického senátu.

Česko bude muset dříve nebo později přistoupit k sestavování žebříčku vysokých škol podle kvality a ke státním maturitám. Na dnešním setkání s novináři to řekl stínový ministr školství opoziční ČSSD Jiří Havel. Podle něj směřuje země k tomu, že bude mít 60 procent populace s vysokoškolským vzděláním. Kvantita tím bude dosažena, ale co se týče kvality, tak mnoho vysokých škol stále moc dluží, uvedl Havel.

Česká konference rektorů (ČKR) žádá úpravu daňových zákonů, aby si podniky mohly z daní odečíst náklady na výzkum a vývoj objednaný u vysokých škol, výzkumných ústavů a ústavů Akademie věd České republiky. Rektoři se na tom shodli na 89. zasedání Pléna České konference rektorů, které se od čtvrtka konalo v Hradci Králové. Změnu v systému odpisů dnes rektorům přislíbil ve svém vystoupení premiér Mirek Topolánek.

V Praze se dnes sešli zástupci studentů zemí takzvané visegrádské čtyřky. Debatovali o aktuálních problémech, které je trápí. Čeští zástupci za své prioritní téma označili odstranění hranice 26 let pro čerpání studentských výhod. Setkání uspořádala Studentská komora Rady vysokých škol České republiky.

Tři sta milionů let starý bažinný les, který téměř v jednom okamžiku pohřbil sopečný výbuch i s dospělým hmyzem a jeho larvami. Tajemný svět prvohorních močálů zachycuje výstava s názvem Pohlednice z našich karbonských pralesů, kterou zítra otevře prachatická pobočka Národního muzea, Muzeum české loutky a cirkusu.

Chtěla jsem si splnit svůj dětský sen. Vyzkoušet si, jaké je to v reálu být mezi nejkrásnějšími dívkami republiky. Chtěla jsem zjistit, co krása znamená pro společnost, a vzhledem k tomu, že se jí chci v budoucnu zabývat, věřím, že soutěž mi pomůže.

Tereza Kozáková je další finalistkou České Miss, která je z Plzně. Studuje také Lékařskou fakultu UK v Plzni a je jí pětadvacet let. Prozradila nám, že je velký sportovec a téměř žádný sport jí není cizí. V budoucnu by ráda byla zubařkou.

Kolem jednoho roku trvá výběrové řízení, na jehož konci je práce v Bruselu nebo v jiném ze sídel evropských úřadů. Ať už stojíte o místo ředitele, nebo se chcete stát sekretářkou, podmínkou je výborná znalost cizího jazyka a úspěšné absolvování přijímacího řízení, které se neomezuje jen na obvyklé zaslání životopisu a pohovor.

Chcete-li si rozšířit vzdělání či v něm pokračovat, hledejte v nabídkách jednotlivých škol. Například na Univerzitě Karlově se programy celoživotního vzdělávání uskutečňují prezenční (denní), kombinovanou (student několikrát za měsíc dojíždí na VŠ) nebo distanční formou (založenou převážně na samostudiu). Kurzy jsou zakončeny složením závěrečné zkoušky a v případě jejího úspěšného splnění je účastníkům kurzu vydáno osvědčení.

"Stříbrný gejzír", "Verner nadchnul", "Roste nový Sabovčík", "Senzace, Verner veze stříbro" - tak to je jenom pár novinových titulků, které se objevily v novinách poté, co náš dnešní host získal stříbrnou medaili na Mistrovství Evropy v krasobruslení v lednu v polské Varšavě. Vítáme Tomáše Vernera, který možná prolomil kletbu českých krasobruslařů a vybojoval po dlouhých dvanácti letech medaili na šampionátu

Rok studia na anglické Cambridge vyjde na půl milionu korun. Na této druhé nejprestižnější škole na světě přednáší řada špičkových odborníků, nejznámějším je nyní vědec Stephen Hawking. Českého studenta Lukáše Sedláčka tam vyučuje mezinárodní vztahy muž, který radil již čtyřem americkým prezidentům.

Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze se rozbíhají dva partnerské projekty ve spolupráci s americkou biotechnologickou společností Genzyme a zájmovým sdružením Říp. Jejich společným cílem je rozvoj vztahů vzdělávacích a výzkumných institucí s inovativními firmami a vývoj programů z oblasti pregraduálního a postgraduálního vzdělávání.