Něco jako Nagano české vědy ****************************************************************************************** * Něco jako Nagano české vědy ****************************************************************************************** Když člověk sleduje sportovní utkání, podvědomě fandí celku z vlastní země. Včera jsem tak Bruselu mezinárodnímu týmu astronomů a fyziků, v němž pracují i Češi. Stalo se tak v okamž unie udělovala své nejprestižnější ocenění vědecké práce – Descartovu cenu. Záblesky z vesmíru Tým, kterému jsem fandil a který tvoří lidé ze sedmi zemí světa, postavil čtyři speciální Namibii a zachytává v nich stopy po paprscích gama. To je ta složka kosmického záření, kte putuje vesmírem a přináší nám tak informace o jeho historii. Nenamlouvám si, že to bylo tím, že jsem držel palce. Odborná porota dala spíše na něco jin zvaný HESS, zařadila do trojice vítězných vědeckých počinů, kterým nakonec Descartovu cenu tak patří i fyzikům z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kteří v rámci proj získané výsledky. A také pro techniky z firmy Compas v Turnově, kteří vyhráli výběrové říz teleskopy vybrušovali speciální zrcadla. Nabízí se tak otázka: co se vlastně odborné porotě na projektu HESS tak líbilo, že jej oce čemu jsou získané výsledky vlastně dobré. Odpověď na první část je jednoduchá – fascinující na celé věci je především nápad. Paprsky neviditelné. Ale v zemské atmosféře reagují se vzduchem a uvolňují záblesk trvající jen zl teleskopy zachytí a vědci analyzují – včetně směru, odkud záření přiletělo či jakou mělo e A k čemu je to dobré? Dnes víme, že kosmické záření způsobuje genetické mutace, takže přis života na Zemi. Bude také nutné znát jeho dlouhodobý vliv na lidské zdraví ve vesmíru dřív vyrazí na dlouhé kosmické výpravy. A nedá se také vyloučit, že poznatky o záření gama se budou hodit i k něčemu, co si ještě představit. Příkladem může být jiný projekt s českou účastí, který Descartovu cenu získal Skupina astronomů při něm sledovala kvasary, nejzářivější a nejvzdálenější objekty, které pozorovat. Protože jsou tak daleko, nemění při pohledu ze Země polohu. Výsledky projektu p využitelné při nastavování systémů družicové navigace, podle kterých se dnes orientují pil pěší turisté. Když sportovní fanoušek vidí, že jeho tým vybojoval zlato, podvědomě to čeká i příště. Pro ceny neproudí do Česka pravidelně, a v různých oborech? Na to by aspoň zčásti mohla odpově cena udělená v roce 2001 mezinárodnímu týmu za léky, které brzdí množení viru HIV u nakaže Účinnou látku pro léky vytvořil český biochemik Antonín Holý. Pracoval na tom od šedesátýc se díky tomu vyrábějí léky. Jinými slovy: od základního výzkumu po jeho využití v nějaké – nečekané praktické aplikaci – může uplynout řada let i desetiletí. Hůř už bylo Státy, které svou vědu dlouhodobě rozvíjejí (USA, Japonsko, Německo či Británie) mají na c tedy nejen sbírat Descartovy ceny, ale i využívat nasbírané poznatky ve svém průmyslu. Zato česká věda prošla veletočem od často poněkud líného bádání za socialismu, až po výzku po roce 1989 teprve různě buduje v nejistých finančních podmínkách. A není tedy divu, že s výsledky budeme muset počkat. Dobrá zpráva ze včerejška je, že začínají přicházet.